Obce na některé dotace pro své lesy nedosáhnou: Muselo k tomu dojít?

K tomuto stavu však možná nemuselo dojít. Jenže případná revize programu by podle Ministerstva financí byla komplikovaná a v Bruselu by ji patrně do konce současného programovacího období ani nestihli schválit. Další kolo příjmu žádostí o podporu z OP začne nejspíše v únoru.

Zejména drobnější vlastníci lesů z řad obcí zůstávají "mimo hru", pokud by své naděje na čerpání podpory pro své lesní majetky chtěli spojovat s některými podopatřeními Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (dále OP Zemědělství). Ta jsou naopak k čerpání dotací otevřená žadatelům o dotace z řad soukromých vlastníků či nájemců lesů.

Obce tak byly vyloučeny z možnosti obdržet přímou nenávratnou dotaci například na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci lesní dopravní sítě či zařízení upravujících vodní režim, stejně jako na pořízení strojů, jako jsou drtiče klestu, štěpkovače, motorové pily nebo odvětvovací a odkorňovací stroje apod.

Kde se stala chyba?

Na tuto diskriminaci obcí vůči jiným typům vlastníků lesů nebo nájemcům lesů poukázal i Svaz měst a obcí ČR (SMO), když si v první polovině loňského listopadu písemně stěžoval ministru zemědělství Ing. Jaroslavu Palasovi. Svaz tehdy připomněl skutečnost, že podle schváleného OP Zemědělství jsou v opatření 1.3. Lesní hospodářství jako příjemci podpory uvedeni vlastníci lesa či jeho nájemci.

"Takovým subjektem samozřejmě může být i obec," napsal SMO šéfovi resortu, v jehož gesci je řízení OP Zemědělství. "Obce na základě ministerstvem vydaných propagačních materiálů začaly intenzívně připravovat programy opravňující je čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Nedávno však bylo obcím oznámeno pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu, že podle sdělení Ministerstva financí jsou příjemci veřejných prostředků a z toho důvodu nemohou být zároveň příjemci prostředků ze strukturálních fondů," konstatuje se dále v dopise.

Kde se tedy stala chyba a proč by obce, které mohou s kvalitními projekty dosáhnout na dotaci například ze Společného regionálního operačního programu (SROP), měly být vyloučeny z příležitosti získat finanční podporu z jiného operačního programu, v tomto případě z OP Zemědělství, resp. z některých jeho podopatření?

CO TVRDÍ RESORT ZEMÉDĚLSTVÍ...

Mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Martin Severa říká: "Vzhledem k nařízení Rady (Evropských společenství) č. 1260/1999 a finančním tabulkám OP Zemědělství u podopatření 1.3.2. a 1.3.3., kde je stanovena maximální výše podpory 50 %, nesplňují obce podmínku na zajištění dalších 50 % finančních prostředků ze soukromých zdrojů. MZe požádalo při řešení této problematiky o stanovisko Ministerstvo financí a dle vyjádření odboru financování územních rozpočtů jsou veškeré finanční prostředky obcí veřejnými zdroji. Tudíž obce nemohou zabezpečit 50 % financování projektů ze soukromých zdrojů. Uvedená podopatření jsou investičního charakteru a požadavek na 50% účast soukromých prostředků je zakotven v nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Ministerstvo financí, odbor financování územních rozpočtů, v tomto případě navrhlo, že se obce do investičních podopatření mohou zapojit v případě, že založí obchodní společnost. Operační program Zemědělství a Společný regio nální operační program jsou financovány z různých fondů EU. Podmínky pro poskytování podpor jsou u těchto programů upraveny jinými nařízeními, a tudíž zde mohou být i jiní příjemci podpory a podpora je poskytována za odlišných podmínek. Tato otázka byla také projednána na nedávném 3. zasedání Monitorovacího výboru OP Zemědělství, kde uvedené stanovisko, že obce nesplní požadavek na soukromé zdroje, potvrdili i přítomní zástupci Evropské komise."

... A CO ŘÍKÁ RESORT FINANCÍ

Mluvčí Ministerstva financí Mgr. Marek Zeman uvádí: "Problematiku zapojení obcí do uvedených opatření jsme s Ministerstvem zemědělství řešili již loni v červenci. MZe nás oslovilo s žádostí o vyjádření k finančnímu plánu OP Zemědělství právě s ohledem na to, že mají nastavena některá opatření pro soukromé příjemce a že se jim do těchto opatření hlásí i obce. Dotázalo se, zda je obce možno považovat za soukromý subjekt, aby se mohly zapojit do tohoto opatření. Z pohledu MF nelze však obce považovat za soukromý subjekt. Prostředky obcí jsou veřejné. Skutečný problém vznikl proto, že MZe při formulování daných opatření nezohlednilo, že příjemci by mohly být i některé veřejné subjekty, a neuvedlo tuto možnost v programovém dokumentu."

Mgr. Marek Zeman zdůraznil, že pokud by obce jako vlastníci lesů měly dostat možnost samostatně získat z OP podporu i v uvedených podopatřeních, bylo by nutné všechny případné změny řešit v rámci již schváleného OP a také je konzultovat s Evropskou komisí, aby Česká republika nemohla přijít o žádné finanční prostředky. Případnou revizi OP mluvčí resortu financí nevidí jako schůdnou, neboť taková změna je podle jeho slov natolik komplikovaná a časově náročná, že by ji Evropská komise s vysokou pravděpodobností do konce roku 2006, tedy do konce tohoto programovacího období EU, nestihla schválit.

KOMPROMISNÍ ŘEŠENÍ

Krokem vpřed se stalo zmíněné 3. zasedání Monitorovacího výboru OP Zemědělství. Na něm, jak pro naši redakci uvedl místopředseda Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) Ing. Zdeněk Petřík, zástupci SVOL prosadili alespoň možnost čerpání dotací obchodními společnostmi založenými s účastí obce, tj. akciovými společnostmi, společnostmi s ručením omezeným, obecně prospěšnými společnostmi apod. Jinými slovy řečeno: Obce sice nadále zůstanou vyloučeny z čerpání podpory v rámci některých podopatření OP Zemědělství, ale jimi zřízené obchodní organizace na podporu již dosáhnou.

Představa, že malá obec, jíž patří osm či deset hektarů lesa, kvůli možným avšak zdaleka nikoliv jistým dotacím, založí akciovou společnost, je samozřejmě poněkud absurdní. Přitom například přijatelné výdaje, na něž mohly být v posledním, druhém kole příjmu žádostí v podopatření 1.3.2. (Investice do lesů) OP Zemědělství poskytnuty přímé nenávratné dotace (ve výši 50 procent přijatelných nákladů) se pohybovaly od 2 tisíc eur do 500 tisíc eur (od zhruba 63,6 tisíce Kč do asi 15,9 miliónu Kč), tedy v rozsahu, jehož spodní hranice by nebyla nereálná ani pro malé lesní majetky ve vlastnictví obcí. Nicméně Ing. Zdeněk Petřík, který je i členem monitorovacího výboru, dohodnuté řešení hodnotí jako určitý kompromis, který mnoha obcím může pomoci.

SÍLA JE VE SPOLUPRÁCI

Také člen předsednictva Regionálního sdružení SVOL Jihomoravského kraje, odborný lesní hospodář a správce lesů města Kunštát na Blanensku Lukáš Hrdlička připouští, že malé obce jako vlastníci lesů zůstávají v OP Zemědělství znevýhodněny. "Na druhé straně je pravda, že podopatření 1.3.3. (Sdružování majitelů lesa) by mělo obce s menšími lesními majetky motivovat k jejich sdružování a zakládání těchto obchodních společností. Nemyslím, že by musely hned zakládat právní sdružení. Mám na mysli například společné nákupy materiálu, protože ve větším množství je i větší prostor pro vyjednávání o ceně a k dosažení větších slev. Další možnosti jsou ve společném prodeji dříví, organizování pracovních činností atd.," uvedl Lukáš Hrdlička.

Zároveň podle něho existují i jiné možnosti jak se dostat k dotacím, ať už z Ministerstva zemědělství, tak z Ministerstva životního prostředí. "Z MZe to jsou například "finanční příspěvky na hospodaření v lesích". Tato pravidla obsahují mj. dotace na obnovu lesa, sdružování vlastníků, ekologické technologie, vyhotovení hospodářských plánů a další. Vedle toho existuje nařízení vlády č. 308/2004 o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy. I tyto dotace doporučuji plně využívat. Pravda je, že i v tomto nařízení jsou obce proti ostatním žadatelům poněkud diskriminovány, jelikož nemohou žádat o dotaci na péči o založený porost. Další možností je žádat o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí," uzavřel Lukáš Hrdlička.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Ve kterých oblastech OP Zemědělství mohou obce získat dotace

Opatření 1.3. Lesní hospodářství je tvořeno čtyřmi podopatřeními:

1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření;

1.3.2. Investice do lesů;

1.3.3. Sdružování majitelů lesa;

1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd.

V rámci podopatření 1.3.1. může být žadatelem:

1) vlastník lesa nebo nájemce lesa (včetně obce a subjektů založených s účastí obce);

2) vlastník veřejných lesů (tj. správce lesů ve vlastnictví státu, kraje, obce nebo subjektů založených s účastí obce);

3) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů vymezených v bodě 1).

Dotace je poskytována ve výši 100 % přijatelných výdajů a lze jí financovat například ochranná opatření, rekonstrukce poškozených porostů a obnovu lesa po kalamitních těžbách, preventivní protipovodňová opatření a odstraňování škod způsobených povodněmi.

V rámci podopatření 1.3.2. může být žadatelem:

1) vlastník lesa nebo nájemce lesa za podmínky, že lesní pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje;

2) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů vymezených v bodě 1).

Dotace je poskytována ve výši do 50 % přijatelných výdajů. Financovat je možné například výstavby, rekonstrukce či modernizace lesní dopravní sítě a výstavby, rekonstrukce či modernizace zařízení upravující vodní režim.

V rámci podopatření 1.3.3. může být žadatelem:

sdružení s právní subjektivitou, které dosud neobdrželo podporu na založení sdružení a k datu podání žádosti sdružuje nejméně 10 vlastníků lesa a minimální výměra sdružení je 150 ha.

Dotace je poskytována ve výši do 50 % přijatelných výdajů a financovat je možné například výdaje na zařízení kancelářských prostor a na pořízení předmětů souvisejících s činností sdružení minimálně po dobu pěti let.

V rámci podopatření 1.3.4. může být žadatelem:

1) vlastník pozemku (včetně obce a subjektů založených s účastí obce), pokud pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje;

2) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků vymezených v bodě 1).

Dotace je poskytována ve výši 100 % přijatelných výdajů. Financovat lze například zalesnění zemědělsky nevyužívaných zemědělských půd, péči o mladé lesní kultury do doby zajištění, opakované zalesnění.

U podopatření 1.3.1. a 1.3.4., u nichž je poskytována dotace do výše 100 % přijatelných výdajů, mohou být obce žadateli samostatně. To není bohužel možné u podopatření 1.3.2. a 1.3.3. U těchto tzv. investičních podopatření je maximální výše podpory 50 % přijatelných výdajů a je vyžadováno spolufinancování soukromými zdroji na základě nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Podle vyjádření Ministerstva financí jsou veškeré finanční prostředky obce prostředky veřejnými. I tady ovšem obce mají možnost žádat o podporu z OP Zemědělství. Mohou zakládat akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a obecně prospěšné společnosti nebo se mohou stát členy jiných obchodních společností, a žádat tak prostřednictvím těchto subjektů.

Další možností, jak mohou obce získat finanční prostředky z OP Zemědělství, jsou podopatření 2.1.2. a 2.1.3.

U podopatření 2.1.2. může být žadatelem právnická osoba (mimo sdružení a svazů), podnikající v zemědělství nebo samostatně hospodařící rolník. Příjemcem podpory může být i subjekt založený obcí, tj. akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obecně prospěšná společnost, případně se obce mohou stát účastníkem (společníkem) jiných obchodních společností, které budou žadateli, za podmínky, že jde o právnickou osobu podnikající v zemědělství. Dotace je poskytována do výše 100 % přijatelných výdajů. Mohou být realizovány projekty týkající se odstraňování povodňových škod na hrázích a výpustných zařízeních, obnovy, výstavby a rekonstrukce protipovodňových ochranných hrází, výstavby poldrů (suchých nádrží) a malých vodních nádrží. Dále je možné i pořízení mobilních protipovodňových hrází.

U podopatření 2.1.3. může být žadatelem právnická osoba (mimo sdružení a svazů), podnikající v zemědělství nebo provozující meliorační zařízení nebo samostatně hospodařící rolník. Příjemcem podpory může být i subjekt založený obcí, tj. akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obecně prospěšná společnost, případně se obce mohou stát účastníkem (společníkem) jiných obchodních společností, které budou žadateli, za podmínky, že jde o právnickou osobu podnikající v zemědělství. Dotace je poskytována do výše 100 % přijatelných výdajů. Toto podopatření je zaměřeno na projekty týkající se odbahňování a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží. Přijatelné jsou dále například i výdaje spojené s ohumusováním a osetím příslušných vodních ploch či s pořízením odvodňovacích či závlahových zařízení.

Vzhledem k definici žadatele u těchto dvou podopatření ("subjekt podnikající v zemědělství") nemohou ani zde obce žádat samostatně. I zde však mohou zakládat akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a obecně prospěšné společnosti nebo se mohou stát členy jiných obchodních společností, a žádat tak prostřednictvím těchto subjektů. Musí zde ovšem splnit podmínku podnikání v zemědělství.

Podrobný výčet přijatelných výdajů i další podmínky pro předkládání žádostí o podporu z OP Zemědělství jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele. Ta jsou v tištěné podobě dostupná na všech regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu v Praze, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Opavě. V elektronické verzi je můžete najít na internetových stránkách www.mze.cr v části Dotace a programy/ Operační program Zemědělství a dále na internetových stránkách www.szif..cz v části Operační program RVMZ. Dalším zdrojem informací jsou internetové stránky www.strukturalni-fondy.cz. Na všech uvedených internetových stránkách naleznete rovněž aktuální informace o OP Zemědělství i další potřebné dokumenty včetně aktualizovaného znění Pravidel pro žadatele (jejich úprava se očekávala v prosinci, tedy již po naší uzávěrce - pozn. redakce).

MZe předpokládá, že další kola příjmu žádostí budou probíhat od února 2005. Přesné termíny příjmu žádostí budou zveřejněny formou tiskové zprávy MZe.