Myslivcům je do breku, pod koly aut hyne stále více lesní zvěře

Pro dorůstající zajíce bývá nebezpečným obdobím léto, neboť dávají přednost teplejší vozovce před mokrou trávou v příkopu.

Kolínsko - Pod koly vozidel častokrát končí život lesní zvěře. Auta se tak pro ni stávají nebezpečnější zbraní než myslivecká flinta. Mohutnou výstavbou se začínají stále více prolínat lidská a zvířecí teritoria. Zvířata musí prakticky denně při své přirozené migraci překonávat silniční síť, kde je čím dál tím hustější provoz. V našich podmínkách jsou častými oběťmi zajíci, srny, divočáci, ale i lišky, kuny a ježci. Ke střetům dochází hlavně v ranních a podvečerních hodinách, kdy má většina druhů zvěře nejvyšší aktivitu, tedy vychází na pastvu nebo se z ní vrací. Často dojde ke kolizím na komunikacích, které vedou mezi lesem a například řepkovým polem."Mnohdy by řidič mohl střetu se zvěří zabránit, ale sami jsme svědky bezohlednosti k ostatním účastníkům silničního provozu, natož ke zvěři. Někteří motoristé na ni záměrně najíždějí i za cenu rizika poškození vozidla a mnozí se navíc vítězně usmívají nad jimi usmrcenými kusy," zalitoval hospodář Mysliveckého sdružení Mlékovice Luboš Sobotka. Třeba pro dorůstající zajíce bývá nebezpečným obdobím léto, neboť dávají přednost teplejší vozovce před mokrou trávou v příkopu. Předejít střetu se dá někdy velice těžko. Zvlášť nepříjemné je porazit divočáka či daňka. V úsecích, kde se dá výskyt zvěře předpokládat, se vyplatí sledovat ve světlometech odraz očí a reagovat zpomalením či přepínáním dálkových světel. Pokud už ke srážce dojde, hodí se motoristům havarijní pojištění. Usmrcené zvíře patří uživateli honitby, jejímž územím silnice vede. V případě, že je živočich vážně poraněn, měl by se přivolat myslivec, aby odborně a humánním způsobem ukončil jeho trápení. "Navíc myslivci disponují loveckými psy, kteří jsou schopni zraněnou vzdálenou zvěř z místa střetu dohledat," doplnil Luboš Sobotka. "Přivlastnit si poražený kus nedoporučuji, neboť by se mohlo jednat o pytláctví," upozornil předseda Okresního mysliveckého spolku v Kutné Hoře Jaroslav Syrový. Kromě protiprávního jednání také řidiči riskují možnost přenosu závažných chorob. Je více než pravděpodobné, že obětí může být nemocná zvěř, která vykazuje znaky ztráty orientace, přirozené plachosti a vyhledávající potravu v blízkosti silničních příkopů mnohdy v důsledku neschopnosti přesunu na delší vzdálenost.

Střety se zvěří v regionu

2004 - 51 z 1392 nehod

2005 - 52 z 1539 nehod

Poznámka: Policejní statistika vychází z údajů za období od 1. ledna do 31. října.

Co má řidič dělat po srážce s lesní zvěří ?

Motorista by si zásadně neměl usmrcenou zvěř přivlastnit, protože by se tím vystavil nebezpečí obvinění z pytláctví. Každý přepravovaný kus totiž musí být opatřen nesnímatelnou plombou. Srážku s lesní zvěří je nutné ohlásit správci dané honitby nebo policii.

LUBOŠ HÁJEK