Lesy bych rozdal lidem

Když nás provází sídlem své firmy, někdejším poplužním dvorem se zámkem v Ostrově na Kutnohorsku, vypadá lesník Jan Mičánek, majitel holdingu Less, nejšťastnější. Jako milec historie, jak sám sebe označuje, představuje nákladně rekonstruované interiéry přestavěné na kanceláře, zasedačky, skladové i reprezentativní prostory. Stylový holubník na dvoře, starou pilu, svérázné bronzové sochy s tvářemi Mičánkových zaměstnankyň. Zaníceně hovoří o všech bývalých majitelích panství, jehož historie byla zdokumentována až do 13. století.

Přijde-li řeč na současnost, jeví se majitel největší firmy svého druhu v republice, zaměřené převážně na těžební a pěstební práce v lese, ustaranější a nervóznější. Souvisí to asi s tím, že neví, jakým způsobem si od příštího roku bude od soukromníků objednávat práce jeho největší zákazník, státní podnik Lesy ČR.

OTÁZKA: Jak vás potěšil nový ministr zemědělství Ivan Fuksa, který vyzval vedení podniku Lesy ČR, aby pozastavilo všechny tendry?

Pro nás je to tristní. Představte si, že by třeba polovina českých zemědělců, vojáků nebo zdravotníků byla v situaci, kdy jim na konci letošního roku končí smlouva a oni netuší, co bude dál. A přesně takový je aktuální stav v lesnictví. Celá polovina té branže neví, co bude od 1. ledna příštího roku. To je šílený stav. Zkuste si o tom popovídat s kýmkoli v oboru, každý vám řekne, že něco takového nepamatuje. Zástupce státu to ale nezajímá.

Čekali jsme, že se nový ministr bude snažit současný stav spíše >>odšpuntovat<<, nařídí vedení Lesů ČR problémy rychle řešit, s hrůzou jsme ale zjistili, že dělá pravý opak. Pozastavení tendrů nás nemile překvapilo.

OTÁZKA: Myslíte si, že by řešením bylo nějaké provizorium, třeba prodloužení současných kontraktů o jeden rok?

Nějaké provizorium bude muset vedení Lesů ČR asi nepochybně hledat, teď už nic jiného dělat nelze, ale prodlužovat staré kontrakty určitě možné není. To by bylo v rozporu se zákonem. Netuším, co zamýšlí, na to se musíte ptát jich.

OTÁZKA: Hlavním tématem sporu je obří tendr na lesnické práce za šestnáct miliard korun, který by měl přinést firmám desetileté kontrakty. Neexistuje ani teoretická šance to do 1. ledna stihnout?

Vzhledem ke všem zákonným lhůtám je to absolutně neproveditelné. Mně se nelíbí, když všichni novináři ten tendr nazývají obřím a mluví o státní zakázce za šestnáct miliard. Určitě to není šestnáct miliard, protože státní zakázka v tom čísle představuje jen nějakých deset procent, zbytek je nákup dřeva. Když někdo od státu kupuje dřevo, tak to přece není státní zakázka. Státní zakázka je, když stát někomu za něco platí, ne když mu něco prodává.

OTÁZKA: Malí podnikatelé se proti tomu tendru bouří. Říkají, že hraje do karet jen velkým firmám, jako je ta vaše, že to povede k monopolizaci trhu.

A vy jste rozuměli, proč se bouří? Vy byste nechtěli zakázku na deset let?

OTÁZKA: Asi necítí příležitost pro sebe.

Já předně nevím, kdo je to malý podnikatel. Pokud máte na mysli chlapa s motorovou pilou, tak pro něj to výběrové řízení skutečně není, ale pro něj nebylo ani nikdy předtím. A předpokládám, že také nikdy nebude.

Pokud ale existují malé firmy, které jsou obdařeny schopnostmi zakázky zabezpečit, tak se podle mého názoru zúčastnit mohou, nic jim v tom nebrání.

OTÁZKA: Vy jste byl u toho, když se na ministerstvu zemědělství počátkem devadesátých let připravovala transformace českého lesního hospodářství. Dnes vlastníte největší lesnickou firmu v zemi. Cítíte se být vítězem transformace?

Určitě ne, protože transformace nemá žádné vítěze a poražené, nebo snad ano?

OTÁZKA: Ty dvacetileté procesy ale nepochybně své vítěze a poražené mají.

Poražení jsou komunisti a v tomto případě jsem vítězem, stejně jako všichni ostatní nekomunisté. Ale transformace lesnictví byla jen důsledkem všech celospolečenských změn, ke kterým po roce 1989 došlo, já jsem to nikdy nechápal jinak. To nebyl nějaký proces či akt, který by měl být namířen proti nějaké skupině lidí.

OTÁZKA: Představoval jste si ale tehdy, když transformace začínala, že se o lesy bude pečovat takovým způsobem, jak to funguje dnes?

Když se nebudeme zabývat detaily, tak jsem si to takto představoval, co se týče systému. To znamená co největší outsourcing prací, které se v lesích dělají. Co se týče svinčíku, který kolem toho dnes existuje, to jsem si samozřejmě nepředstavoval. Vy jste si asi také nepředstavovali, když jste dělali studentskou revoluci, že v tomto státě bude takový bordel, jaký tu je.

OTÁZKA: Co vám nejvíce vadí? Korupce?

Nejvíce mi vadí neslušnost v jakékoli podobě. I řádné obhospodařování lesa považuji za součást lidské slušnosti.

Za současných podmínek není co restituovat

OTÁZKA: Není základní problém v tom, že nebyly dokončeny restituce, že si stát ponechal asi šedesát procent lesních porostů?

Ne, tak to není. A to proto, že největšími vlastníky našich lesů jsou sudetští Němci, kterých se restituce netýkaly.

OTÁZKA: Kdybychom ale sudetské Němce pominuli?

My je ale nemůžeme při debatě pominout, když vlastnili plný milion hektarů z 1,3 milionu, které dnes obhospodařují Lesy ČR.

OTÁZKA: Když se ale v souladu s platnými restitučními zákony nebudeme vracet před Benešovy dekrety, tak tu ještě máme církve. Kdyby se jim lesy vrátily, zmenšila by se rozloha státních lesů a problémy s nimi spojené by byly menší.

Tak jednoduché to není. Církevních institucí byly desítky, obhospodařovaly asi 180 tisíc hektarů.

A je třeba rozlišovat - řády to skutečně vlastnily, měly to na >>elvéčku<<, tam je to relativně jednoduché. Zdůrazňuji ale slovo relativně. Je tady třeba Řád německých rytířů. Byl zrušen, nikdy nebyl obnoven, komu to chcete vracet? Navíc mu to nesebral tento stát, ale Hitler. Nechceme-li jít před rok 1948, není co restituovat.

Vedle řádů tam byly církevní nadace, ale hlavně diecéze, farské majetky. Církvi jako takové ty lesy nikdy nepatřily, ani za Rakouska-Uherska. Od Josefa II. je jen spravovala. To by nebyla restituce, ale dar.

A mimoto největší majetek na Moravě měla vratislavská diecéze. Proč by to český stát měl vracel vratislavské diecézi? Z jakého důvodu? Když o to přišla, byla součástí Pruska. Vrátíme to Prusku?

OTÁZKA: Co byste Nečasově vládě v této věci poradil?

Já bych asi lesy rozdal občanům, každému dal stejně. Ve Finsku to tak po válce udělali, dali to lidem, které vyhnal Stalin.

OTÁZKA: To by možná dopadlo jak kuponová privatizace. Všem se na začátku rozdávání majetku také líbilo, ale když jej většina lidí prodala, utratila za auta a dovolené, začalo se mluvit o podvodu století a tunelu.

Ale to je už problém těch lidí, jak se svým majetek naloží, zda si jej ponechají, či jej odprodají. Samozřejmě to navrhuji s nadsázkou, protože taková privatizace je neproveditelná. Na každého by vyšlo pouze nějakých třináct arů. Ale bylo by to ideální pro řešení všech problémů. V zemi, kde jsou lesy privátní, takový svinčík, jako je u nás, nikdy nemůže nastat.

Tahle země není pro kůrovce

OTÁZKA: Hodně se mluví o lesích v národních parcích, hlavně ve vztahu k Šumavě. Lesy ČR navrhují, aby se národní parky staly jejich samostatnými účetními jednotkami. Co vy na to?

Netuším, proč to chtějí. Já říkám, že je jedno, jaká instituce spravuje národní parky. To je buřt. Jde o to, jakým způsobem se to dělá.

OTÁZKA: Myslíte, že byl dobrý nápad vytvořit v šumavském národním parku bezzásahovou zónu, kde má kůrovec volné pole působnosti?

Z mého pohledu je to katastrofa, nesmysl, od samého počátku. Před dvaceti lety se vláda, nikoli občané, rozhodla zřídit na Šumavě národní park. A víte proč? Protože tam bylo hezky. Já jsem o tom s bývalým premiérem Petrem Pithartem mluvil mockrát. Pražští kluci dospěli k názoru, že je tam fakt krásně. A dospěli také k přesvědčení, že když se z ní udělá národní park, tak tam krásně zůstane.

Jenomže Šumava, stejně jako všechny lesy v České republice, je plantáž na dřevo. To tak prostě je. Všechny lesy v Česku zasázel člověk, i ty šumavské, a zasázel je proto, aby dosáhl co nejvyššího výnosu ze svých pozemků. Většina porostů na Šumavě byla zalesněna stromy, které tam vůbec nemají původ. Je to zcela změněná struktura oproti původnímu přírodnímu stavu.

OTÁZKA: Vy sám vytváření šumavské divočiny evidentně nefandíte.

Jsem z toho smutný, když chodíme kolem, stromů, z nichž Amati dělal housle, nádherné dřevo, a my to tam necháváme shnít.

Když požádáte kteréhokoli Čecha, aby zavřel oči a představil si krásný les, jsem přesvědčen, že drtivá většina si představí les hospodářský. Tak to je v celé Evropě. Leťte někdy letadlem z Helsinek do Říma, všechny lesy, které pod sebou uvidíte, jsou obhospodařované.

Já jsem na Šumavě začínal, někdy v roce 1966, na Modravě a na Srní. Jako mladý kluk jsem chodil kolem těch rozbombardovaných vesnic, kostelíků a bylo to tristní.

Když se po revoluci stříhaly dráty na hranicích, jedna z mých prvních myšlenek byla, že se konečně na Šumavu vrátí život. Proto je pro mě největší zklamání, že vzhledem k tomu, co jsme udělali v rámci šumavského národního parku, se tam už život nevrátí.

Naopak i ti lidé, co tam ještě zbyli, teď odcházejí. A já myslím, že tato země je tady pro lidi, nikoli pro kůrovce.

Patnáct procent akcií jsem rozdal

OTÁZKA: Vy jste trošku jako podnikatel Andrej Babiš v zemědělství. Pracujete v lesích, provádíte pěstební a těžební činnost, ale porosty vám nepatří. Nechtěl byste alespoň část lesů vlastnit?

To je nesmysl. Na to nemám peníze a nikdo v této zemi na to nemá peníze. Velmi si přitom vyprošuji, abyste mě srovnávali s nějakým Babišem.

OTÁZKA: Ale to vaše postavení je skutečně podobné jako jeho.

Já jsem nikdy nic nezprivatizoval, všechen majetek jsem získal poctivě. Firmu jsme založili na zelené louce, ve třech lidech, první rok naší činnosti byl naším jediným výrobním prostředkem kolegův trabant, pracovali jsme o sobotách a nedělích, chodili jsme vyžínat s křovinořezem.

OTÁZKA: Firma narostla do značné velikosti a vám léta přibývají. Už víte, komu jednou Less předáte? Bude i v budoucnu nadále spojen se jménem Mičánek?

Může to tak být i nemusí, není to rodinná firma. Pro mě je to zrovna aktuální téma.

Někdy před dvěma měsíci jsem začal vlastnictví předávat. To, že někdo drží akcie, neznamená, že tu firmu ještě musí řídit. A tuto firmu v budoucnu povedou lidé, kteří nejsou moji příbuzní.

OTÁZKA: A komu akcie předáváte?

Patnáct procent jsem daroval členům managementu. Zatím.

OTÁZKA: A co s tím zbytkem?

Chci v tom pokračovat.

OTÁZKA: Letos, příští rok?

Nevím, ale budu v tom pokračovat. Brzo.

OTÁZKA: Ale všechny akcie asi nerozdáte, to byste byl v Česku unikát, nebo snad ano?

Naopak, je to docela možné. Pro mě je nejdůležitější, aby firma fungovala, aby se dostala do vlastnictví lidí, kteří budou garantovat slušné chování.

OTÁZKA: S vlastními dětmi jako s budoucími vlastníky nepočítáte?

Pokud budou součástí managementu, tak ano.

OTÁZKA: Loni jste otevřel svůj nový dřevozpracující komplex v Čáslavi. Mělo tam být investováno celkem 1,8 miliardy korun. Nakonec jste místo toho koupil již hotový závod u německého Řezna. Proč?

V daném okamžiku se koupě závodu v Bavorsku ukázala jednodušší. Je hodně podobný tomu, který měl vyrůst v Čáslavi. Mělo to také jednu výhodu - koupili jsme si s tím trh a odborníky. Po všech stránkách to bylo výhodné.

OTÁZKA: Bylo to důsledkem krize, že se Němci fabriky chtěli zbavit?

S firmou Holzwerk Hemau obchodujeme už dvanáct let a s jejím vlastníkem jsme se díky dlouhodobým vztahům dobře znali. Důležité je, že my děláme totéž, co oni, máme podobnou výrobu v Klášterci nad Orlicí.

Majitel onemocněl a jelikož má ženu Kanaďanku, rozhodli se odstěhovat do Kanady. Závodu se zbavoval z vyloženě privátních důvodů. Měl jistě možnost fabriku prodat výhodněji, ale hledal partnera, kterému důvěřoval, který by zajistil dlouhodobé fungování firmy.

A u Čáslavi se nový závod stavět bude?

Já doufám, že ano. Máme spoustu rozvojových plánů, ale momentálně jsme na hranici investičních možností.

AUTOR: Jiří Pšenička

Jan Mičánek (60)

Vzdělání
- Vystudoval Střední lesnickou technickou školu v Písku a Lesnickou fakultu VŠZ v Brně.

Kariéra
- Před rokem 1989 prošel různými lesnickými profesemi (lesní dělník, taxátor, polesný), naposledy byl vedoucím polesí na Lesním závodě Ledeč nad Sázavou (1983 až 1990).
- Po revoluci krátce řídil odbor na ministerstvu zemědělství, kde se zabýval reformou lesnictví (1990 až 1991).
- Byl ředitelem obchodní firmy Silvaco. (1991 až 1995).
- V roce 1992 založil s kolegy firmu Less, jejímž byl od roku 1995 ředitelem a donedávna jediným akcionářem.
- Podílel se i na založení investiční společnosti Forestinvest a banky Foresbank (byl předsedou představenstva).

Rodina, záliby
- Narozen v Brně, je ženatý, má tři dospělé děti, bydlí v hájence, zajímá se o historii, hrál v country kapele, nepoužívá počítač.

Holding Less
- Firma založená v roce 1992, původně jako společnost s ručením omezeným, od roku 1999 akciová společnost, od roku 2004 má holdingové uspořádání.
- Zabývá se lesnickými činnostmi, dřevařskou a pilařskou výrobou, obchodem se dřevem, provozuje palírnu, zabývá se chovem ryb, výrobou dřevěného uhlí a briket, podniká i v oblasti rekultivací a veřejné zeleně.
- Loni otevřela nový dřevozpracující komplex v Čáslavi (pilnice, výroba elektřiny a tepla) a převzala německou firmu Holzwerk Hemau, čímž se stala největším producentem lepených truhlářských polotovarů pro výrobu dřevěných oken v Evropě.
- Klíčový zákazník firmy je státní podnik Lesy ČR (z hlediska tržeb zabezpečují firmě třetinu obchodu).
- Má v Evropě největší autodopravu specializovanou na přepravu dřeva (k dispozici asi 130 kamionů).
- Letos s ohledem na pololetní výsledky očekává firma zisk kolem 200 milionů a obrat zhruba sedm miliard korun (loni zisk 35 milionů a obrat 3,8 miliardy).
- Firma má asi 1500 kmenových zaměstnanců, k tomu najímá zhruba dvojnásobek sezonních pracovníků a živnostníků.
- Holding Less má 30 závodů, působí i na Slovensku, na Ukrajině, v Rusku, Rakousku, Německu a Francii.