NSS potvrdil firmě pokutu, zároveň vyslovil výhrady k zákonu

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil firmě Lesostavby Frýdek-Místek pokutu 125.000 korun za nepovolený zásah do biotopu chráněných živočichů při stavebních pracích v korytě Frýdlantské Ondřejnice na Frýdeckomístecku. Firma v kasační stížnosti poukazovala na to, že odpovědnost by měl nést investor, v tomto případě Lesy ČR, a nikoliv stavební firma, která jen plní zadání. NSS konkrétním námitkám nevyhověl. Zároveň ale uznal, že by zákonná úprava měla obsahovat i sankce pro investory, kteří si předem neopatří potřebné povolení.

Lesostavby Frýdek-Místek zakázku na stavební práce v říčním korytě získaly v tendru. Podle České inspekce životního prostředí ale stavebníci v roce 2005 škodlivě zasáhli do biotopu raka říčního, vydry říční, vranky pruhoploutvé a ledňáčka říčního. Inspekce za to firmě uložila pokutu 175.000 korun, kterou potom ministerstvo životního prostředí snížilo na 125.000 korun.

V kasační stížnosti firma namítala, že by jako realizátor stavby neměla nést zodpovědnost. Bylo prý povinností investora, aby předem obstaral příslušná povolení k zásahům do životního prostředí, k nimž může dojít při provádění stavebních prací v korytu řeky. "Podle zhotovitele tak měl být za tento přestupek pokutován právě investor," uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Podle NSS ale skutková podstata správního deliktu nespočívá v porušení povinnosti obstarat si povolení, ale v porušení povinnosti škodlivě nezasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů. "Správní orgány proto nepochybily, pokud uložily pokutu právě stavebníkovi," popsala Dostálová.

Nejvyšší správní soud ale souhlasil se stavební firmou v tom, že současná legislativní úprava v zákonu o ochraně přírody a krajiny ukládá investorům určité povinnosti, ale na druhé straně je za jejich porušení nijak netrestá. Jsou-li za chybu nebo nedůslednost investora trestáni stavebníci, popírá to preventivní smysl sankce a vyvolává u dotčených pocity nespravedlnosti.

NSS se domnívá, že by k lepšímu preventivnímu působení práva přispělo zapracování odpovědnosti objednatele prací. "Zvláště když k protiprávnímu jednání dochází na jeho přímý pokyn a objednatel díla je často právě tou osobou, která má z protiprávního jednání mnohem větší prospěch než osoba, která porušení povinnosti konkrétně způsobila," stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Lenkou Kaniovou.

Jan Tomandl