Čtvrtek, 25. dubna 2024

Lesy skončí jako ohlodaná kost - anebo jako dojná kráva

Lesy skončí jako ohlodaná kost - anebo jako dojná kráva

Vyhrocené spory ve vládní koalici. Soupeření o stále neobsazený post "lesního náměstka" na ministerstvu zemědělství, a zároveň silně rozhoupaná židle pod generálním ředitelem státního podniku Lesy ČR Svatoplukem Sýkorou. A zájmy byznysmenů a lobbistů, jako jsou majitel Agrofertu Andrej Babiš, zbrojař Richard Háva nebo "kníže z Hluboké" a jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý.

To je pozadí tendru Lesů ČR v hodnotě desítek miliard korun, o jehož osudu nyní rozhoduje antimonopolní úřad. Zároveň graduje souboj o celou koncepci lesnického byznysu - zda si má stát nechat větší vliv, nebo dát volnou ruku soukromým firmám.

Lesy ČR byly dříve označovány za "poslední neohlodanou kost" mezi státními firmami. Ale stejně tak mohou být i dojnou krávou pro státní rozpočet. Teď jsou na rozcestí. Týdeník Ekonom analyzuje klady i zápory obou přístupů - totiž většího vpuštění soukromého byznysu do státních Lesů (jež mimochodem spravují zhruba šestinu výměry celé České republiky), nebo naopak snahy obnovit vliv státu na těžbu, zpracování i obchod se dřevem.

Hrozba pirátských cen

Nejprve ale ke zmíněným tendrům, jež státní podnik vypsal pro soukromé firmy na těžbu dřeva i pěstební činnost na nadcházejících pět let. Jejich princip totiž spočívá právě v posílení byznysu soukromých firem. Ty budou moci samy i prodávat drtivou většinu vytěženého státního dřeva.

Výsledky tendrů už Lesy ČR vyhlásily v říjnu, ale antimonopolní úřad jim vzápětí zakázal s vítězi soutěže podepisovat smlouvy. Zkoumá, zda tendr nepovede k přílišné dominanci vítězů a zda byla celá soutěž férová.

Zatím ÚOHS předpokládá, že by mohl rozhodnout na přelomu listopadu a prosince. "Poslali jsme už Lesům doplňující dotazy, odpovědět mají do 25. listopadu. Potom můžeme vydat verdikt do týdne, čtrnácti dnů," potvrzuje předseda úřadu Petr Rafaj.

Požaduje od Lesů především vysvětlení, jak budou postupovat při odstoupení firmy z prvního místa. Je totiž oblíbeným trikem účastníků lesních tendrů, že nakonec podepisují smlouvy jen na výrazně menší počet takzvaných územních jednotek, než na kterých zvítězily. Například Jan Mičánek, majitel zdaleka nejúspěšnější firmy současných tendrů Less & Forest, to týdeníku Ekonom jasně potvrdil: "Podepíšeme zhruba dvě pětiny smluv z těch 88 případů, kde jsme vyhráli. Ostatní bychom nezvládli," říká.

Antimonopolní úřad trvá na tom, aby při odstoupení vítěze proběhla na danou lokalitu nová soutěž.

Rafaj šetření svého úřadu dál nekomentuje. Zdroje týdeníku Ekonom naznačují, že pokud Lesy připomínkám úřadu vyhoví, neměl by v prosinci podepisování smluv bránit. Jenže zároveň se rýsuje i další, pro většinu velkých dřevařských firem hrozivější scénář.

"Pokud nám některá neúspěšná firma dá sama podnět, že cenové nabídky konkurentů v tendru byly dumpingové - jak my říkáme pirátské -, tak se tím budeme muset důkladně zabývat. A pak bude prakticky nemožné ukončit šetření do konce roku," uvedl zdroj z úřadu.

Některé lesnické firmy přitom podle kuloárních informací už stížnosti na dumpingové ceny konkurence skutečně chystají. To znamená, že podpis smluv je reálně ohrožen. Od ledna by se tak těžba v lesích pozastavila do doby, než by se uzavřely nějaké provizorní krátkodobé smlouvy. Chaos by dokonce mohl vyústit až v dramatický nárůst cen dřeva a následné ekonomické potíže zpracovatelských firem.

Tohoto vývoje se obává Ivo Klimša, ředitel Biocelu Paskov, a zároveň šéf Asociace dřevozpracujících podniků. Ta zastřešuje podniky se souhrnným ročním obratem kolem 25 miliard korun, přímo zaměstnávající na dva a půl tisíce lidí.

"Kvůli tahanicích s tendry nastaly obdobné potíže také počátkem loňského roku, kdy se nějaký čas dřevo netěžilo. Jenže dnes je obor v mnohem tíživější ekonomické situaci, a některé firmy by to nemusely přežít," varuje Klimša před důsledky zrušení nebo dlouhého prošetřování tendrů.

Polovičatá privatizace

Od aktuálních potíží s tendry se nyní obraťme k principiálním sporům v českém lesnictví. Proč je vlastně pokaždé tolik povyku kolem prostého faktu, že někdo těží ve státních lesích dřevo?

Prvotní příčina spočívá v nedotažené privatizaci oboru. V roce 1992 vznikl státní podnik Lesy ČR jako správce porostů (jejich hodnota se odhaduje na 750 miliard až jeden bilion korun). Lesnické práce, od pěstební činnosti přes těžbu dřeva až po zpracování na pilách, byly privatizovány. Proto stále Lesy na tyto činnosti vypisují soutěže.

Je to obdobná situace, jako kdyby stát neustále vypisoval tendry na těžbu v dolech nebo pěstování a sklizeň obilí na pronajímané zemědělské půdě.

Tato lesní "poloprivatizace" působí neustálé potíže ve veřejných soutěžích. Každá firma se snaží získat od Lesů zakázku, na níž je často existenčně závislá. Navíc nejen každá nová vláda, ale i dokonce střídající se ministři zemědělství z jedné a téže partaje mají často napros-to rozdílné názory na míru toho, co si mají ještě Lesy dělat samy.

Předloni se například Lesy snažily za cenu téměř jedné miliardy korun koupit pilu Javořice. Prosazoval to ministr Jakub Šebesta, nominovaný do úřednické vlády Jana Fischera sociálními demokraty. Podle expertů šlo o velmi přemrštěnou cenu, z transakce sešlo.

Nedávno odvolaný ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) razil zcela opačný přístup. Stát se neměl snažit dřevo zpracovávat, avšak ani je sám prodávat - i to měl přenechat soukromým společnostem. Podle těchto zásad, schválených vládou Petra Nečase, také zadal tendry. Jenže nyní Fuksův nástupce a stranický kolega Petr Bendl už zase všechno vidí jinak. Princip soutěží se prý musí znovu důkladně zvážit.

Zastánci té či oné ideje se přitom vždy ohánějí analýzami, podle nichž je ta či ona varianta pro stát výhodnější. Analýzy už stály desítky milionů korun, jedna vyvrací druhou a protistrany se vzájemně osočují z jejich tvorby "na objednávku" a nevěrohodnosti.

Stát versus soukromníci

Nicméně indicie pro posouzení obou přístupů - zda dřevo lépe zhodnotí stát, nebo soukromá firma, se najít dají.

Nejvýmluvněji působí čísla o zisku státního podniku. Ten letos na základě jednoročních smluv už používá metodu, kdy většinu vytěženého dřeva prodávají samy soukromé firmy. A počítá s hrubým ziskem ve výši šesti miliard korun, několikanásobně lepším výsledkem než v letech předchozích. I když výsledek může být ovlivněn i jinými faktory - cenami dřeva nebo zprůhledněním finančních toků v samotném státním podniku, přece jen o něčem vypovídá.

Stát se přitom už také naučil, jak zisky ze státního podniku odčerpávat. Lesy nemají vydělané miliardy uloženy jako dříve nečinně na účtech různých finančních institucí, ale nakupují státní dluhopisy. Mohly by se tak opravdu stát jakousi permanentní dojnou krávou pro těžce zkoušenou státní kasu.

Pro volbu ponechat soukromníkům větší volnost mluví i řekněme "ideologický" argument - většina společnosti se po roce 1989 hlásí k principu, že soukromé podnikání má mít zelenou, že stát není nejlepším vlastníkem. A v lesnictví vznikla kvůli zmíněné nedotažené privatizaci určitá anomálie. Zatímco zemědělství je v soukromých rukou, lesnictví ani ne z poloviny. A dřevo přitom nelze považovat za "strategičtější" surovinu než potraviny, spíše naopak.

A konečně je tu i významný argument týkající se transparentnosti státního podniku a omezení možností korupce. Lesy ČR byly účastníky mnoha afér, od podezřelých IT či marketingových zakázek po penězovod pro politické strany (viz například Ekonom č. 43/2010). Odtud také onen přídomek o ohlodávané kosti. Čím více budou svoji činnost outsourcovat, tím méně možností a pokušení dají lobbistům.

Na druhou stranu jsou tu také argumenty kritiků, kteří požadují větší dozor a vliv státu v lesním byznysu. Jejich názory reprezentuje především Zdeněk Valný, předseda Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, hájící zájmy menších firem.

Obává se, že celý byznys se dřevem ovládne nakonec jen několik největších firem, které pak budou diktovat ceny. Mimochodem, o nebezpečí "kartelizace" nyní hovoří i zástupci Transparency International, kteří bývalému ministru Fuksovi princip tendrů původně pochválili. "Když nebudou mít menší regionální zpracovatelé dřeva přístup k surovině, zkrachují," tvrdí Zdeněk Valný. Stát by proto podle něho měl prodávat podstatnou část dřeva tak, aby na něj každý dosáhl.

Rafajova pila

Jakou koncepci ale politici zvolí a jak přitom obstojí napadené pětileté tendry, lze zatím těžko odhadovat. Už řadu měsíců například není obsazen důležitý post náměstka pro lesní hospodářství na ministerstvu zemědělství. "Podle koaličních dohod bychom měli toto křeslo získat, ale nevidím ze strany ODS ani TOP 09 žádnou vůli nám vyjít vstříc," řekla týdeníku Ekonom místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Ta mimochodem také stále čeká odpovědi na svůj otevřený dopis šéfovi Lesů Svatopluku Sýkorovi, v němž požaduje vysvětlení konkrétních kauz počínajíce IT zakázkami a končíce náklady na právníky.

Kandidátem Věcí veřejných na náměstkovský post byl před časem i Zdeněk Valný. "Když dnes vidím, co se kolem Lesů děje, ani bych se v tom nechtěl špinit," říká. V kuloárech se nyní hovoří spíše o dosavadním krajském řediteli lesů v Teplicích Radku Braumovi, jehož by za lesního náměstka instalovala ODS s tím, že VV by dostaly post náměstka pro vodní hospodářství.

Sám ministr Petr Bendl zatím nebyl schopen říci nic ani k obsazení funkce náměstka, ani k rovněž diskutované výměně šéfa Lesů nebo osudu tendrů. "Netuším, kdy se to rozhodne," prohlásil v době uzávěrky týdeníku Ekonom.

A k uklidnění rostoucího napětí v lesnickém byznysu nepřispívá ani to, že některé firmy osočují ze střetu zájmů šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Jeho žena totiž spoluvlastní firmu JEWA export-import obchodující se dřevem. "Tato firma se tendrů neúčastní a zakázky od Lesů nemá, víc k tomu nemám co říci," reaguje státní úředník.

AUTOR: Martin Mařík

Less & Forest
Největší soukromá lesnická a dřevařská společnost v Česku ovládaná Janem Mičánkem. Odhad letošních tržeb činí osm miliard korun. Firma nejlépe uspěla i v posledních tendrech státního podniku Lesy ČR, které však pozastavil antimonopolní úřad.

Wotan
Soukromá firma považovaná za dvojku v těžbě a zpracování dřeva. Do společnosti původně ovládané podnikatelem Tomášem Nebeským letos vstoupil Agrofert Andreje Babiše. Ten zároveň získal i další firmu Uniles, a vytváří tak svoji novou lesnickou "divizi".

Lesy Hluboká
Podnik působí především v jižních Čechách. Předsedou představenstva byl i známý lobbista Vojtěch Slówik a v dozorčí radě zasedal jeden z pověstných "kmotrů" ODS Pavel Dlouhý. Oba už v orgánech společnosti nefigurují, údajně si však udrželi neformální vliv.

LST Trhanov
Významná soukromá firma, která získala od Lesů ČR také zakázku na využití lesního odpadu - biomasy. Předsedou představenstva je bývalý šéf Chemapolu Václav Junek. Ten připustil, že mu finanční injekci pro byznys poskytl Richard Háva, zbrojař a přítel ministra financí Miroslava Kalouska.

Kdo vlastní lesy

Jan Mičánek (61)

Vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Prošel i profesemi lesního dělníka a polesného. V letech 1990-1991 řídil odbor ministerstva zemědělství, kde se zabýval reformou lesnictví. Poté působil ve firmě Silvaco a založil firmu Less. Je ženatý, má tři dospělé děti.

1 bilion Kč
Až takové výše dosahuje hodnota dřeva v porostech spravovaných státním podnikem Lesy ČR.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů