I v zimě můžeme jít na houby

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) je známá snad všem houbařům. V houbařských atlasech i v mnoha dalších článcích v časopisech se o ní dozvíte, že se jedná o takřka nezaměnitelnou a jedinou kvalitní zimní jedlou houbu. Roste od října do dubna trsnatě na dřevě listnáčů, má 20-60 mm široký, zprvu vyklenutý, nakonec až plochý, žlutě až oranžově hnědý, na středu až kaštanově hnědý klobouk, bělavé až světle oranžově žlutavé lupeny a 50-80 mm dlouhý a 2-10 mm tlustý, válcovitý, sametový, nekořenující třeň, který je na vrcholu žlutavý a na bázi tmavohnědý až hnědočerný.

V říši hub však není nic jednoduché. V posledních letech bylo zjištěno, že houby u nás běžně určované jako penízovka sametonohá představují skupinu více, minimálně dvou druhů. Celkově je na světě známo11-12 druhů tohoto rodu, z nichž čtyři se vyskytují u nás. Pomineme-li dva na zemi rostoucí druhy, vyrůstající obvykle z kořenů jehlice trnité (Ononis spinosa), tj. penízovku luční (F. ononidis) nebo z ponořeného dřeva listnáčů, tj. penízovku stepní (F. fennae), zbývají dva druhy rostoucí trsnatě na dřevě. Prvním z nich je pravá penízovka sametonohá, kterou nalezneme často na bucích a snad i na ovocných stromech. Druhým druhem je nově rozlišovaná penízovka pružná (Flammulina elastica) - tu nalezneme nejčastěji na dřevě vrb, méně často i jiných listnáčů. Ale přesný seznam všech možných substrátů pro oba druhy není známý. Je to příklad běžných druhů hub, které musíme studovat zcela znovu, abychom zjistili, na kterých hostitelích se vyskytují. Zajímavé je, že asi před dvaceti lety popsaná dlouhovýtrusá odrůda penízovky sametonohé (var. longispora) ve skutečnosti patří k penízovce pružné! Pravá penízovka sametonohá má pouze odrůdu se slonovinově nažloutlým až téměř bílým kloboukem i třeněm nazývanou odrůda mléčná (var. lactea).

K těmto dvěma druhům penízovek, které jsou na našem území běžné, přibývají v severní a východní Evropě další dva druhy, které mohou být teoreticky nalezeny i u nás. Je to především penízovka topolová (F. populicola) rostoucí obvykle na dřevě topolů, méně často bříz, olší a jehličnanů; je známá např. ze severní Evropy a Skandinávie (roste rovněž v Severní Americe). Penízovka ruská (F. rossica) byla nalezena na vrbách, topolech, břízách a olších a doposud ji v Evropě zaznamenali jen velmi vzácně v Rusku (jinak roste na Dálném východě, v Japonsku a Severní Americe).

Pro rozlišování všech těchto druhů je však třeba mikroskop - liší se navzájem zejména velikostí a tvarem výtrusů a stavbou pokožky klobouku. Pro praktické houbaře je však dobrou zprávou, že všechny jmenované druhy jsou jedlé.

Fota na:http://www.meloidae.com/cs/obrazky/17092/, www.houbar.cz

ZDROJ: www.houbar.cz