Účast ministra životního prostředí Libora Ambrozka na Světovém summitu o TUR v Johannesburgu

Světový summit o trvale udržitelném rozvoji V jihoafrickém Johannesburgu (Sandton Convention Centre) probíhá ve dnech 26. srpna 4. září 2002 Světový summit o udržitelném rozvoji. Hlavním cílem summitu je vyhodnotit implementaci závěrů Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se uskutečnila v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru. Na závěr summitu by měly být přijaty konkrétní závazky ke zvýšení efektivnosti plnění již přijatých úkolů a k řešení nových celosvětových problémů souvisejících s udržitelným rozvojem, které se objevily ve spojitosti s globalizací. Johannesburg má hostit více než 140 hlav států a vlád a na 60 000 účastníků. Česká republika na Světový summit o udržitelném rozvoji vysílá delegaci, vedenou místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petrem Marešem, který se zúčastní části Summitu na nevyšší úrovni ve dnech 2. - 4. září 2002. Zástupci vedoucího delegace České republiky jsou ministr životního prostředí Libor Ambrozek, náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Vošalík a náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol. V delegaci jsou představitelé nejen státní správy (ministerstva zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, životního prostředí, práce a sociálních věcí, financí pro místní rozvoj), Poslanecké sněmovny Parlamentu, Kanceláře prezidenta, ale i akademické obce a nevládních organizací. Česká republika se již v průběhu přípravného procesu na Summit aktivně zapojila do postupného vyjednávání závěrečných dokumentů a soustředila se zejména na vypracování, navržení a prosazení některých formulací týkajících se úlohy vědy, vzdělávání a osvěty v úsilí o dosažení udržitelného rozvoje, problematiky změn neudržitelných vzorců výroby a spotřeby (udržitelná doprava, preference rozvoje a využívání opuštěných či jinak funkčně degradovaných ploch před tzv. „výstavbou na zelené louce“, podpora technologií šetrných k životnímu prostředí) a zajištění udržitelného rozvoje v evropském regionu (transfer zkušeností a technologií, úloha občanské společnosti apod.). Navržené formulace byly z velké části akceptovány a staly se již součástí vyjednaných částí Prováděcího plánu. Paralelně se summitem probíhá v Johannesburgu i globální fórum, na které odcestovali již zástupci řady našich nevládních organizací. Toto fórum jedná o tématech, která se summitem souvisí a o koordinaci vlastních akcí. V rámci summitu rozšířila organizace Greenpeace výzvu k přijetí tzv. Bhópálských principů o odpovědnosti velkých firem za ekologické důsledky jejich činnosti. V této souvislosti zazněla i kritika na Spolanu Neratovice v souvislosti s nakládáním s odpady a toxickými látkami, a to zejména v minulých dnech v období katastrofálních záplav v ČR. Organizaci spojených národů se začala zabývat otázkami postupného zhoršování kvality životního prostředí ve druhé polovině minulého století. V roce 1987 vyšla obsáhlá zpráva „Naše společná budoucnost“, ve které bylo navrženo, aby se problémy životního prostředí v celosvětovém měřítku řešily novým typem hospodářského vývoje, který byl nazván udržitelným. Jedná se o takový rozvoj, který by zajistil potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných států. Tato koncepce byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, tzv. Summitem Země v Rio de Janeiro v červnu 1992. Na Summitu Země byla poprvé v historii soustředěna světová pozornost na skutečnost, že environmentální problémy světa jsou úzce spojeny s ekonomickými a sociálními podmínkami. Byl přijat dlouhodobý program realizace principů udržitelného rozvoje - Agenda 21 a deklarace definující principy udržitelného rozvoje. Pokračování lidské existence na planetě je podmíněno dosažením rovnováhy a souladu mezi ekonomickou, sociální a environmentální dimenzí rozvoje, což si vyžádá nové způsoby chování spotřebitelů a výrobců. Koncepce udržitelného rozvoje byla opět potvrzena na zasedání Summitu tisíciletí v New Yorku na podzim 2000, kde bylo zachování udržitelné budoucnosti označeno za vůbec nejnaléhavější výzvu dneška. V současné době, charakterizované globalizací, je problematika udržitelného rozvoje mimořádně aktuální. Vzniká výkonná tzv. „nová ekonomika“ přinášející výrazný růst blahobytu pro část světa, na druhé straně se však prohlubují rozdíly mezi „bohatým Severem“ a „chudým Jihem“ i uvnitř jednotlivých států. Současné environmentální důsledky hospodářské činnosti v mnoha případech překročily meze únosnosti přírodních procesů i jejich složek a nastartovaly globální procesy, které mohou ohrozit další rozvoj civilizace (globální změny klimatu, porušení ozónové vrstvy Země, změny světového vodního cyklu, narušení struktury a funkce ekosystémů, atd.). Strategie udržitelného rozvoje se z tohoto hlediska jeví jako jediná možná alternativa budoucího vývoje lidstva. Johannesburgský Světový summit o udržitelném rozvoji by měl opět potvrdit jako strategický cíl dosažení udržitelného rozvoje, získat pro něj širokou podporu nejen mezi vládami, ale i mezi širokou veřejností, reprezentovanou různými zájmovými skupinami (veřejný i soukromý podnikatelský sektor, mládež, ženy, zemědělci, odbory, akademická obec apod.) a řadovými obyvateli planety. Ve formě závěrečných dokumentů (Prováděcí plán a Politická deklarace) by měl přijmout konkrétní závazky, včetně politických a finančních, ke zvýšení efektivnosti plnění již přijatých úkolů a k řešení nových celosvětových problémů souvisejících s udržitelným rozvojem, které se objevily ve spojitosti s globalizací. Navíc by měl také vyjádřit důležitost partnerství mezi státy, vládami a občanskou společností při prosazování principů udržitelného rozvoje. Zdroj: MŽP