Zřeknou se Švýcaři jaderné energie?

Protivníci atomových elektráren jdou do útoku. Rakouští Greenpeace se snaží vyvolat referendum, zavazující novou vídeňskou vládu, aby se zasadila o celoevropský odchod od jaderné energie . Švýcarští odpůrci prosadili před dvěma roky dvě referenda na stejné téma. Uskuteční se už za dva měsíce. A polovina Francouzů se domnívá, že v evropských zemích se od jaderné elektřiny odstoupilo a jejich země, která v atomových reaktorech vyrábí 75 procent veškeré elektřiny, je poslední. Rakouské stanovisko nepřekvapí. Od roku 1978, kdy padlo rozhodnutí nespustit už dostavěnou elektrárnu ve Zwentendorfu, se přinejmenším mediálně snaží jít v čele zápasu za odmítnutí jaderné energie. \"Po čtvrtstoletí od Zwentendorfu můžeme opět hrát roli evropského předvoje,\" tvrdí mluvčí nynějšího referenda Erwin Mayer. Na heslo Ani euro vybrané na daních v Rakousku pro evropský jaderný průmysl budou jeho krajané určitě slyšet. Jde o šest miliard eur, se kterými se počítá na úvěry Euratomu pro výstavbu nebo rekonstrukci reaktorů. Iniciátoři květnových lidových hlasování Proud bez atomu a Moratorium plus ve Švýcarsku to mají složitější. Jejich představy, že poslední z pěti jaderných elektráren se odstaví v roce 2014 a že je nahradí obnovitelné zdroje i lepší využití energie , narážejí na surovou realitu. Švýcarský mix 40 procent jádro, 60 procent voda považují odborníci za optimální z ekonomického i ekologického hlediska. Prodej elektřiny tvoří významnou položku ve švýcarském exportu, kterou by v případě ukončení jaderné epochy vystřídala závislost na zahraničí. Pokud by se Švýcaři rozhodli, že nechtějí atomovou elektřinu, museli by někde najít částku, kterou ředitel energetického ústavu při Univerzitě Brémy Wolfgang Pfaffenberger odhadl na těžko představitelných 28,6 až 62,1 miliardy franků (600 až 1300 miliard korun). Vlivný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, který podrobně přiblížil argumenty odpůrců a příznivců jaderné energetiky , na závěr své analýzy Švýcarům doporučil: Iniciativy Proud bez atomu i Moratorium plus je nutno odmítnout. Podrobnější pohled na situaci ve Francii, baště jaderné energetiky , však naznačuje, že odpůrci atomu nejsou bez šancí ani tam. Podle průzkumu se tam více než čtvrtina dotázaných vyslovuje pro zvýšení podílu jaderných elektráren, stejné množství pro odstoupení od jaderného programu a takřka polovina si přeje nechat věci, jak jsou. Polovina Francouzů nikdy neslyšela o globálním oteplování ; přesto se domnívají, že atomové elektrárny produkují CO2 , způsobují globální oteplení a úbytek ozónové vrstvy. Devět z deseti dotázaných Francouzů prý nikdy neslyšelo nic inteligentního o energetice, ještě více jich je přesvědčeno, že se o jaderné energetice neříká všechno a tři čtvrtiny účastníků průzkumu věří protiatomovým iniciativám. Teroristické útoky v září 2001 protivníkům atomové energie paradoxně pomohly. Řada států přijala striktní bezpečnostní opatření, která znemožňují plnou informovanost. Jiné, mezi nimi i Česká republika, nadále propagují otevřenou politiku a nabízejí široké veřejnosti exkurze do elektráren. Vycházejí z toho, že uzavřenost by poškodila a diskriminovala jaderný průmysl. Navíc se takovým omezováním komunikace s obyvateli zužuje prostor pro svobodnou věcnou diskusi o nepochybně složitých problémech energetiky - nejen jaderné. AUTOR: marta.stolarova@economia.cz ZDROJ: HN