Krátce - různé

Laboratorní testy potvrdily, že experti z americké NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) v průběhu expedice v dubnu 2004 na dně Tichého oceánu skutečně objevili zřídla, ze kterých unikal kysličník uhličitý.
Vědci k průzkumu mořského dna v oblasti Mariánského příkopu využili dálkově ovládané vozítko ROPOS. Mohli tak pozorovat mléčnou kapalinu, jak uniká z malých komínků poblíž vrcholku Northwest Eifuku, jednoho z podmořských vulkánů. Její kapky byly lepkavé a nikdy se nespojily ve větší bubliny. Domněnku odborníků, že se jedná o kapalný kysličník uhličitý, potvrdily pozdější analýzy odebraných vzorků.
Objev by měl vědcům pomoci zejména při studiu účinků, které má takto obohacená voda na organismy, jež v ní žijí. Dosavadní pokusy například ukázaly, že se v ní rychleji rozpouštějí krunýře živočichů, které jsou z uhličitanu vápenatého. Američané se chystají společně s Německem a Japonskem expedici zopakovat, aby provedli další výzkum a nasbírali nové vzorky.

Žďársko Rozsáhlý naučný program zaměřený zejména na širokou veřejnost se chystají zahájit pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Série těchto akcí bude připravena při příležitosti pětatřicátého výročí založení CHKO. "Během dvou týdnů chceme připravit harmonogram jednotlivých událostí, které vyvrcholí v měsíci červnu, tedy přímo v termínu jubilea. Rozhodli jsme se, že většinu akcí na rozdíl od minulých let zaměříme na širokou veřejnost. Dříve jsme totiž podobné programy často směrovali spíše k odborníkům na ekologii a ochranu přírody,"vyjádřil se pracovník žďárské správy CHKO Jaromír Čejka. Akce budou podle ochranářů motivovány zejména vytvořením příznivého vztahu lidí k přírodě a krajině. Výnos o zřízení Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy pochází z 25. května 1970. Oficiálně byla organizace založena až o několik dní později. V červnu se na Žďársko vypravila vládní delegace v čele s tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou. Ten se zúčastnil slavnostního aktu, který se uskutečnil u Stříbrné studánky poblíž Žákovy hory.

Podle předsedy představenstva Jihočeských dřevařských závodů Jiřího Vaníčka havarijní situace v soběslavském závodě ohledně staré ekologické zátěže stále trvá.
"Práce na sanacích a čerpání znečištěných vod pokračují a čekáme na reakci Fondu národního majetku, zda proplatí listopadové práce. Pokud ne a neumožní uvolněním zbývajících garantovaných peněz pokračování, nebo neseženeme jiné zdroje, budeme nuceni zhruba do měsíce práce zcela zastavit. Samozřejmě bychom poté po fondu vymáhali náhradu soudní cestou," řekl v pátek Vaníček.
Dřevaři mají projednáno pouze pokračování nezbytně nutných prací, které mají zamezit přímému úniku kontaminantů do Dírenského potoka, Andělské stoky a Lužnice. To však podle Vaníčka nemusí zajistit dostatečnou ochranu již čistých částí před znečištěním z dosud nesanovaných území. Podle něj tak hrozí riziko škod v řádech desítek až stovek milionů korun.
Nedočerpané garance fondu činí zhruba 235 milionů korun. "Znovu vyzveme fond, aby dodržel platné smlouvy," zakončil Vaníček

Pražské Letenské svahy budou komplexně revitalizovány a upraveny do krásy, takže by zde měl vzniknout fungující územní systém ekologické stability se zvířaty a ptáky běžnými pro tento ekosystém.
Letenské sady jsou dnes součástí zeleně I. kategorie hlavního města Prahy (HMP), známým a oblíbeným místem pro procházky, odpočinek i sport. Méně už je známo, že jejich část je od doby schválení územního plánu HMP součástí územního systému ekologické stability metropole. V rámci tohoto systému jsou zde vymezena biocentra a biokoridory, které slouží nebo by měly v budoucnu sloužit k zabezpečení volné migrace živých organismů. Část systému je ale nefunkční, hlavně proto, že zde byly vysázeny nepůvodní, často agresivní dřeviny, především akát, kustovnice, škumpa, černá borovice, pajasan a další. Kromě extrémně suchých klimatických podmínek posledních let způsobila výsadba některých nevhodných dřevin, že každoročně řada dřevin usychá. Suché stromy se musí odstraňovat, a tím se zhoršuje biokoridor i pro veřejnost. V porostech nepůvodních dřevin nehnízdí ani nehledají obživu ptáci a další živočichové. Dalším problémem zdejších svahů je vodní eroze a eroze způsobená neukázněnými návštěvníky území, která způsobuje, že se zemina ze svahů shrnuje dolů a voda ji přes málo funkční opěrné zdi snáší na níže položené komunikace, kde tvoří často i bariéry. Komplexní revitalizaci Letenských svahů bude zajišťovat odbor městské zeleně magistrátu HMP.

Horní Planá - Jméno rodáka Adalberta Stiftera bude v tomto roce skloňováno nejen ve všech pádech, ale i v různých jazycích.
Letos si totiž Jihočeši i jejich zahraniční sousedé připomenou 200. výročí narození tohoto významného muže. Důležitost jubilea podtrhuje i fakt, že kromě řady akcí a vzpomínkového aktu se pod jménem Adalberta Stiftera letos završí i některé finančně náročné rekonstrukce.
Mezi ně patří záchrana Vítkova Hrádku na Svatém Tomáši či rekonstrukce Stifterova parku. "Před Vánoci jsme pro park získali velkou finanční podporu - vítězný grant na obnovu životního prostředí a kulturního dědictví ve výši 300 000 korun," informovala Lenka Hůlková, vedoucí Památníku Adalberta Stiftera.

Jen pomalu se vzpamatovává severní Evropa z mimořádně prudké víkendové bouře, která si vyžádala nejméně 18 obětí a napáchala rozsáhlé hmotné škody. Již od středy navíc očekává podle meteorologů nové prudké lijáky a vichřice. Kromě škod na majetku způsobila bouře provázená orkánem až o rychlosti 180 kilometrů za hodinu podle ekologů vážné škody i na přírodě, zvláště pak na německém ostrově Sylt. Tam vlny na mnoha místech prakticky spláchly písek z pláží i písečné duny, které tam ochránci přírody v posledních letech naváželi jako obranu před zaplavováním ostrova. Podle meteorologů i pojišťovacích odborníků byla bouře, která se přehnala nad jihozápadním Švédskem v noci ze soboty na neděli, nejhorší přírodní katastrofou v zemi od roku 1969.

Zima je k lesní zvěři prozatím milosrdná
Pracovníci lesů a myslivci jsou rádi, že zvířata nemusí trpět v mrazech, přesto jejich přikrmování nezanedbávají. "Objemové krmivo je v oborách rozvezené. Přikrmujeme o trošku méně, protože zvířata vědí, kde se ještě můžou trochu popást. Vegetace rostlin je ale normální, takže některé rostliny jsou stejně zaschlé," řekl hlubocký lesní zprávce Jan Zasadil. Co se lesních prostorů volně přístupných lidem týče, lidé prý krmení do krmelců nosí téměř stejně často v tomto počasí jako v tuhé zimě. "Pokud chtějí pomoci, potravu přinesou tak i tak," dodal Zasadil.