Filmová premiéra - Avatar

James Cameron natočil nejdražší ekologický "dokument" historie. Avatar servíruje silný vývar z Matrixu, Vetřelce, Lucase i Tolkiena.

James Cameron to udělal zase. Stejně jako před dvanácti lety s Titanikem natočil i tentokrát perfekcionisticky megalomanskou epopej, která svou délkou, výpravou, rozpočtem i technickými vymoženostmi a filmovými kouzly předstihla dobu svého vzniku. Akční sci-fi Avatar je právem označován za nejočekávanější film letošního roku.

Nejen proto, že Cameron už přes dvacet měsíců upouští ze své filmařské laboratorní pipety různě důležité informace týkající se dokončovacích prací, triků, které dosud oko nespatřilo, efektů, o nichž se nikomu ani nesnilo - a které Avatar nyní zhmotnil.

Já jsem král světa! Už zase

A ačkoliv James Cameron úzkostlivě tají celkový rozpočet filmu, v němž se z hlediska obsahu i filmového řemesla snoubí "vše, co filmoví fandové na plátně kin viděli za posledních dvacet let a ještě mnohem víc", filmové studio 20th Century Fox nikdy nezpochybnilo zprávu, že se rozpočet Avatara blíží částce půl miliardy dolarů (nejdražší film dosavadní historie, Superman se vrací, stál přibližně polovinu).

Ohromující produkční investice jsou znát v každém záběru. Cameron odjakživa vyznává heslo "výš, dál, rychleji" - a ani tentokrát mu nezůstal absolutně nic dlužen. Spíše naopak.

Cameron v Avataru pozoruhodně zručně kombinuje živé herce s postavami vytvořenými dodatečně v počítači a tu nejdokonalejší možnou motion-capture animaci, v níž skutečné herce zachycují desítky digitálních kamer a čipů, navíc ještě s kouzlením na modrém a zeleném klíčovacím pozadí.

Příběhu ze vzdálené planety Pandora, oplývající divukrásnou vegetací a starodávnými mýty, legendami a božstvy uctívanými místními přírodními národy, nelze po výtvarné stránce skutečně vytknout téměř nic: snad jen to, že ze vší audiovizuální krásy, opulentní akce, a místy až epileptické trikové dynamiky po třech hodinách v brýlích určených pro 3D vidění (v jiné verzi Avatar k dispozici není) člověka skutečně začne bolet hlava. Horší už je to se scénářem (pod nímž je rovněž Cameron podepsaný).

Trochu Neo. Nebo Anakin?

Lidské pokolení může na Pandoře fyzicky přežít pouze v případě, že se mysl člověka "připojí do virtuálně vytvořeného systému alternativní reality" a zhmotnělého hybridního těla, které spojují lidské genomy s těmi mimozemskými. Ohromní modří "nadlidé" kmene Na´vi, jimž se výsledný "lidský" hybrid podobá, žijí na Pandoře v dokonalém souznění s místní přírodou a vegetací - a "vetřelci-nebešťané", tedy lidé z planety Země, se je marně snaží přesvědčit ke spolupráci na biologickém výzkumu a především na výnosné těžbě zdejšího vzácného a drahého minerálu, jehož se v podloží Pandory objevuje neuvěřitelné množství.

Od první třetiny tříhodinové epopeje se ovšem divák neubrání dojmu, že tuhle story už prostě někde viděl. Hlavní hrdina, ochrnutý mariňák Jake (Sam Worthington), v sobě totiž poté, co jej "připojí do systému" a jeho mysl spojí s tělem hybridního Avatara, odhalí nadpřirozené schopnosti Vyvoleného: rychlost, zvířecí instinkty i reflexy.

Záhy se do něj zcela přirozeně zamiluje domorodá princezna Neytiri , tolkienovským elfům ne nepodobná dcera náčelníka kmene Na´vi. Ta jej nejprve díky znamením shůry zachrání před rozlícenými soukmenovci a stádem prehistoricky vyhlížejících predátorů zdejšího pralesa (či z o poznání modernějšího Jurského parku), načež mu odhalí krásy života v souznění s magickou přírodou a místními božstvy, případně přiučí létání na divokých "dracích" jako vystřižených z Eragona.

Idylka však netrvá dlouho: do nového světa implantovaný Neo (místy křížený s Anakinem Skywalkerem) se svou Pocahontas a zarputilou bioložkou s tváří Sigourney Weaverové (která tu vytvořila jakousi variaci na svou nejslavnější roli agentky Ripleyové) musí chtě nechtě čelit úkolům, s nimiž jej sem poslali jeho po nerostném bohatství toužící pozemští nadřízení v čele s démonickým plukovníkem Quarichem. Vojenské Impérium s flotilou raketových vesmírných lodí a bojových robotů zkrátka vrací úder.

Stephenu Langovi coby plukovníkovi ovšem scénář plný rádoby žoldáckého argotu vnucuje jedno klišé za druhým a český dabing jeho postavě zřejmě ještě přitěžuje; z hlavní záporné postavy se tak stala trapná karikatura chrlící hlášky jako "Jestli existuje ňáký peklo, budete si po tom, co zažijete na Pandoře, přát, abyste do něj dostali vopušťák," nebo "Chlapi, tahle akce musí vodsejpat, chci bejt doma na voběd, takže žádný mazlení s nima".

V kombinaci s křehkou esoterikou mimozemského národa žijícího v počítačem vytvořené rajské zahradě vzniká kontrast, který diváka nevzrušuje, ale spíš unavuje k smrti. Trochu jako by se do klipu zpěvačky Enyi dostali roboti Transformers.

Ničte si svoji planetu!

Režiséru Cameronovi bylo po prvních přísně utajovaných projekcích filmu Avatar v Londýně vytýkáno zbytečně explicitní ekologické poselství.

Sekvence ničení "světa za hranicí vaší fantazie", jak je prezentují tiskové materiály, místy skutečně vyhlíží jako videoklip Michaela Jacksona k singlu Earth Song: když pozemská armáda za zvuku orchestrálních smyčců nelítostně devastuje mimozemský deštný prales, z něhož utíkají hořící bájná zvířata, která se ještě před chvílí popásala na smaragdovém pažitu, jedno oko nezůstane suché.

Cameron oponuje, že se nesnažil o žádný filozofický přesah, ale pouze o velkolepou filmovou podívanou. Pravda je nejspíš na obou stranách. Avatar nabízí solidní filmové řemeslo a vizuálně téměř dokonalou a nádhernou pohádku. Co na tom, že její děj místy kulhá. Mistr velkolepých scén má už jistě v hlavě něco nového. Zase se bude nač těšit.

AUTOR: Irena Zemanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz