Společnost přátel přírody vrací do Jizerských hor vzácné tisy
LIBEREC - Společnost přátel přírody vrací do Jizerských hor vzácné tisy
červené. V těchto dnech vysazují dobrovolníci stovku sazenic této dřeviny na
svazích Stržového vrchu nad údolím Čertova jáma nedaleko Oldřichova v Hájích na
Liberecku. "Prvních 30 tisů jsme vysadili do přírody v roce 2003 u Nového Města
pod Smrkem, dalších 100 o rok později u Josefova Dolu," řekl Jiří Antl ze
společnosti.
LIBEREC - Společnost přátel přírody vrací do Jizerských hor vzácné tisy červené. V těchto dnech vysazují dobrovolníci stovku sazenic této dřeviny na svazích Stržového vrchu nad údolím Čertova jáma nedaleko Oldřichova v Hájích na Liberecku. "Prvních 30 tisů jsme vysadili do přírody v roce 2003 u Nového Města pod Smrkem, dalších 100 o rok později u Josefova Dolu," řekl Jiří Antl ze společnosti.
V Jizerských horách lze podle něj najít vzrostlé tisy jen v přírodní památce Pod Dračí skálou nedaleko Fojtky na Liberecku. Tisové dřevo lidé využívali pro jeho tvrdost a pružnost již od pradávna. Ve středověku se stalo žádaným obchodním artiklem pro řezbářství, na intarzie, na topůrka různých nástrojů, a především pro vojenství. "Připočteme-li k tomu skutečnost, že tis u nás patří k nejpomaleji rostoucím dřevinám s velmi specifickým způsobem rozmnožování, pak není divu, že tato dřevina u nás téměř vymizela," vysvětlil Antl. Společnost přátel přírody se snaží dřevinu v Jizerských horách rozšířit, ve školkách jsou připraveny stovky sazenic, jež budou dobrovolníci vysazovat v příštích letech. Rozmnožování tisu přitom podle Antla není jednoduché. "V přírodě musí sladkou červenou tisinku s tvrdým semenem nejprve sezobnout pták. Jen ze semene, které prošlo jeho trávicím traktem, může vyrůst malý semenáček. V praxi simulujeme prostředí ptačího žaludku tím, že necháme tisinky se semeny zkvasit," poznamenal. Společnost přátel přírody je jedinou organizací, která od ministerstva životního prostředí dostala povolení ke sbírání semen tisu. Nejstarším rostlinám ve školkách společnosti je dnes devět let a dosahují výšky 30 centimetrů. "Největší problém jsou slimáci, malé tisy musíme proti nim chránit v lesních školkách pletivem," řekl předseda Společnosti přátel přírody Jan Korytář. Organizace ale do přírody vrací i další vzácné dřeviny, jako jedle či jilmy. Jen letos vysázeli dobrovolníci kolem 14.000 stromků
V Jizerských horách lze podle něj najít vzrostlé tisy jen v přírodní památce Pod Dračí skálou nedaleko Fojtky na Liberecku. Tisové dřevo lidé využívali pro jeho tvrdost a pružnost již od pradávna. Ve středověku se stalo žádaným obchodním artiklem pro řezbářství, na intarzie, na topůrka různých nástrojů, a především pro vojenství. "Připočteme-li k tomu skutečnost, že tis u nás patří k nejpomaleji rostoucím dřevinám s velmi specifickým způsobem rozmnožování, pak není divu, že tato dřevina u nás téměř vymizela," vysvětlil Antl. Společnost přátel přírody se snaží dřevinu v Jizerských horách rozšířit, ve školkách jsou připraveny stovky sazenic, jež budou dobrovolníci vysazovat v příštích letech. Rozmnožování tisu přitom podle Antla není jednoduché. "V přírodě musí sladkou červenou tisinku s tvrdým semenem nejprve sezobnout pták. Jen ze semene, které prošlo jeho trávicím traktem, může vyrůst malý semenáček. V praxi simulujeme prostředí ptačího žaludku tím, že necháme tisinky se semeny zkvasit," poznamenal. Společnost přátel přírody je jedinou organizací, která od ministerstva životního prostředí dostala povolení ke sbírání semen tisu. Nejstarším rostlinám ve školkách společnosti je dnes devět let a dosahují výšky 30 centimetrů. "Největší problém jsou slimáci, malé tisy musíme proti nim chránit v lesních školkách pletivem," řekl předseda Společnosti přátel přírody Jan Korytář. Organizace ale do přírody vrací i další vzácné dřeviny, jako jedle či jilmy. Jen letos vysázeli dobrovolníci kolem 14.000 stromků
Zdroj:Liberecký den
Sdílet článek na sociálních sítích