Jeskynní systém Poseidon - největší pískovcový jeskynní systém v Evropě

I ve 21. století stále naše příroda skrývá mnohá tajemství. Jedno takové se podařilo odkrýt speleologům v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, když zde objevili a poté zmapovali největší pískovcový podzemní systém v Evropě. Komplex puklinových labyrintů, propastí a suťových jeskyň, představující zcela výjimečnou ukázku pestrého reliéfu kvádrových pískovců, symbolicky pojmenovali po vládci moří Poseidonovi.

Roman Mlejnek, biospeleolog ze Správy jeskyní České republiky v Blansku, tento systém objevil v roce 2006 při zoologickém průzkumu. V průběhu následujících dvou let Poseidon postupně vydával svá tajemství, až letos speleolog Vratislav Ouhrabka, který je  kolegou Romana Mlejnka, mapování celého systému dokončil. Celková délka komplexu je nejméně 27,5 kilometru, z toho 19,5 kilometru tvoří právě puklinové labyrinty a svislé propasti sahající až do hloubky 105 metrů. Zbytek systému pak tvoří suťové jeskyně.

Rozsáhlý systém skalních stěn, roklí, propastí, úzkých puklin a podzemních prostor vytváří strmé mikroklimatické rozdíly, na něž se váže pestrá mozaika biotopů. Zvláště výrazná je teplotní inverze, kterou návštěvníci Teplických skal dobře znají ze soutěsky Sibiř, kde leží zřícený sníh až do léta a denní teplota tam téměř nekolísá. Podle slov Romana Mlejnka mikroklimatický a biologický výzkum území stále pokračuje, ale již dnes můžeme shrnout, že v Poseidonu registrujeme tři výrazné projevy života: kořenové útvary,  horské druhy rostlin a bezobratlých živočichů a výskyt glaciálních reliktů zastoupených  pavouky a roztoči.

Nově objevený podzemní systém se nachází v klidové části Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, kde je pohyb návštěvníků povolen pouze po značených cestách. Labyrint Poseidonu leží z velké části mimo turistický okruh, navíc v mimořádně nepřístupném terénu, místy extrémně náročném i při  použití speciálního speleologického vybavení. Návštěvníci Teplického skalního města přesto nepřijdou zkrátka, stávající značená turistická stezka totiž systémem zčásti prochází, a to v soutěsce Sibiř, jeskyní před Lví klecí a v soutěsce mezi Lví klecí a Korunou. Přístupná je i jedna z největších podzemních prostor Poseidonu – jeskyně Chrám ukrytá v Chrámových stěnách. Vstup do jeskynního systému mimo turistické stezky by znamenal výrazné narušení jedinečných přírodních podmínek, ale také zvýšené nebezpečí úrazu návštěvníků.

Systém Poseidon z velké části není přístupný veřejnosti. Vzhledem k náročnosti pohybu v podzemí, nebezpečí úrazů a vzhledem k tomu, že pseudokrasový systém se nachází ve zvlášť nepřístupné klidové zóně rezervace, nebude ani do budoucna více zpřístupňován veřejnosti. To by si vyžádalo destruktivní ražení umělých chodeb ve skalním masívu, přitom by zpřístupněné prostory nebyly nijak velké a neumožňovaly by ani návštěvy skupin s průvodcem.

„kořenové krápníky“ – tyto pozoruhodné útvary vznikají v místech dlouholeté skapu vody na kořeny stromů prorůstajících do podzemního systému. Speleologové jich v labyrintu objevili nejméně čtyři desítky, největší z nich měří přes 70 cm a je podle dostupných informací nejvyšším kořenovým stalagmitem na světě.

Reliktní fauna - díky specifickému mikroklimatu v systému Poseidon žijí bezobratlí živočichové, kteří představují zbytky populací žijících na našem území v době ledové. Jsou to například pavouci nebo roztoči -  na snímku typický představitel pavouk Bathyphantes simillimus.

zdroj: http://www.broumovsko.ochranaprirody.cz