Na Vysočině žijí ve volné přírodě norci američtí i mývalové
V přírodě na Vysočině se kromě norků amerických zabydlují i mývalové
severoameričtí. Zatím se zde vyskytují jen náhodně, ale podle zkušeností ze
sousedních zemí se dá očekávat rychlé rozšíření jejich populace. Informoval o
tom vedoucí havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny
Václav Hlaváč.
Cizokrajná zvířata škodí domácím druhům. Kromě norků se to v posledních letech
ukázalo také u amerických raků, kteří jsou přenašeči takzvaného račího moru.
"Pokud se dostane jediný nakažený americký rak do populace našeho raka říčního,
tak to představuje totální kolaps celé této populace", vysvětlil Hlaváč. Před
dvěma lety tak vyhynuli raci říční v Žebrákovském potoce u Světlé nad Sázavou.
Z nepůvodních druhů savců nyní na Vysočině nejvíc škodí norek americký. Do
přírody se dostal z kožešinových farem. "Ale po několik desetiletí tady to zvíře
žilo naprosto skrytě a nikdo o něm prakticky nevěděl. Jako problém se norek
začal ukazovat až v 90. letech", popsal Hlaváč. Populace se začala rychle
rozrůstat a dříve cizokrajný druh obsadil většinu českého území.
Počty norků se těžko odhadují, protože to jsou velmi pohyblivá zvířata. Podle
Hlaváče jich je ale určitě několikanásobně víc než chráněných vyder říčních,
jichž v Česku žije na 2500.
Norek loví ryby, raky, obojživelníky, vodní ptáky i plazy. "V lokalitách s
výskytem ohrožených druhů dokáže jejich populace zdecimovat", dodal V. Hlaváč.
Na Vysočině je to problém třeba u vzácné užovky podplamaté a skokana
ostronosého. Hlaváč upozornil na to, že o vlivu norků na přírodu se ví málo; i
norci mohou být například přenašeči chorob, které mohou ohrožovat domácí druhy
kunovitých šelem.
Monitoring a odchyt norků v povodí Šlapanky na Havlíčkobrodsku a v prostorách
přírodní památky Černíč na Jihlavsku provádí od roku 2008 ochranářská organisace
Alka Wildlife. Na tento pilotní projekt dostala milionovou dotaci z unie.
Zatím bylo do sklopných pastí chyceno asi 15 norků, letos se podle ředitelky
organisace Kateřiny Poledníkové uskuteční tři odchyty.
V přírodě na Vysočině se kromě norků amerických zabydlují i mývalové severoameričtí. Zatím se zde vyskytují jen náhodně, ale podle zkušeností ze sousedních zemí se dá očekávat rychlé rozšíření jejich populace. Informoval o tom vedoucí havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč.
Cizokrajná zvířata škodí domácím druhům. Kromě norků se to v posledních letech ukázalo také u amerických raků, kteří jsou přenašeči takzvaného račího moru. "Pokud se dostane jediný nakažený americký rak do populace našeho raka říčního, tak to představuje totální kolaps celé této populace", vysvětlil Hlaváč. Před dvěma lety tak vyhynuli raci říční v Žebrákovském potoce u Světlé nad Sázavou.
Z nepůvodních druhů savců nyní na Vysočině nejvíc škodí norek americký. Do přírody se dostal z kožešinových farem. "Ale po několik desetiletí tady to zvíře žilo naprosto skrytě a nikdo o něm prakticky nevěděl. Jako problém se norek začal ukazovat až v 90. letech", popsal Hlaváč. Populace se začala rychle rozrůstat a dříve cizokrajný druh obsadil většinu českého území.
Počty norků se těžko odhadují, protože to jsou velmi pohyblivá zvířata. Podle Hlaváče jich je ale určitě několikanásobně víc než chráněných vyder říčních, jichž v Česku žije na 2500.
Norek loví ryby, raky, obojživelníky, vodní ptáky i plazy. "V lokalitách s výskytem ohrožených druhů dokáže jejich populace zdecimovat", dodal V. Hlaváč. Na Vysočině je to problém třeba u vzácné užovky podplamaté a skokana ostronosého. Hlaváč upozornil na to, že o vlivu norků na přírodu se ví málo; i norci mohou být například přenašeči chorob, které mohou ohrožovat domácí druhy kunovitých šelem.
Monitoring a odchyt norků v povodí Šlapanky na Havlíčkobrodsku a v prostorách přírodní památky Černíč na Jihlavsku provádí od roku 2008 ochranářská organisace Alka Wildlife. Na tento pilotní projekt dostala milionovou dotaci z unie.
Zatím bylo do sklopných pastí chyceno asi 15 norků, letos se podle ředitelky organisace Kateřiny Poledníkové uskuteční tři odchyty.
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na sociálních sítích
