Ve Zlínském kraji je řada menších ekologických zátěží

Ve Zlínském kraji je řada starých menších ekologických zátěží, které hejtmanství musí v nejbližší době vyřešit. Většinou jde o skládky odpadů nebo pozůstatky po činnosti armády. Jejich odstranění přijde na desítky milionů korun. Zlínský kraj se proto snaží získat peníze i z jiných zdrojů. Stará ekologická zátěž, která by akutně ohrožovala životní prostředí a zdraví obyvatel, se ale na území regionu nenachází, řekla ČTK mluvčí Gabriela Sýkorová Dvorníková.

"Problém v některých případech je, že například z Operačního programu Životní prostředí, který skýtá v současné době největší potenciál pro žadatele, je možno čerpat prostředky na sanaci staré ekologické zátěže pouze v případě, jestliže její původce není znám nebo již neexistuje," upozornila mluvčí Zlínského kraje Dvorníková.

Zlínský kraj nyní hledá peníze například na sanaci nebo rekultivaci staré skládky Žabárna u Fryštáku na Zlínsku a bývalého vojenského areálu v obci Halenkov.

Rekultivace někdejšího velkoskladu pohonných hmot Armády ČR přijde na desítky milionů korun. Projekt počítá především s odstraněním delší dobu prázdných nádrží umístěných v zemi. Na místě skladu by pak měly vyrůst nové domy nebo podnikatelská zóna.

I tak je ale podle Dvorníkové Zlínský kraj ve srovnání s ostatními regiony pravděpodobně výjimečný tím, že velké staré ekologické zátěže, které by představovaly akutní riziko pro životní prostředí, se zde nevyskytují. Nicméně podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje Alana Urce je řada lokalit, které si pozornost zaslouží. Navíc upozornil na fakt, že téměř polovinu území Zlínského kraje tvoří chráněná území.

"Velké průmyslové zátěže jako například areál Let Kunovice, kalové laguny Zeveta Bojkovice, Pilana Zborovice, Pilana Hulín, Colorlak Staré Město či areál Loany Holešov, jsou již vyřešeny či sanační práce v současnosti probíhají," upozornil Urc.

Menší ekologické zátěže v regionu jsou většinou bývalými skládkami komunálního či stavebního odpadu. V poslední době se i díky evropským penězům podařilo rekultivovat například skládku v Chropyni, v Zašové, v Bystřičce, ve Zdounkách. Připravena je sanace skládky ve Valašském Meziříčí - Hrachovci, Boršicích u Blatnice, Kostelci u Holešova či ve Velkých Karlovicích. V případě, že se hejtmanství podaří získat peníze, počítá ze sanací lokality slepého ramene řeky Moravy ve Starém Městě.

Stát zvažuje, že některé ekologické zátěže nechá odstranit v rámci superzakázky za desítky miliard korun. Tendr se týká 510 lokalit po celém Česku. Nejlevnější nabídku podala firma Marius Pedersen Engineering, a to ve výši 56,8 miliardy korun, vyplývá z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí po otevření obálek s nabídkami. Zatím ale není jasné, zda vláda zvolí tento způsob řešení, nebo velký tendr zruší a vydá se cestou dílčích projektů. Kritici míní, že v supertendru by stát za odstraňování zátěží zaplatil víc, než je nutné.

Gabriela Sluštíková