U Hory sv. Šebestiána může vyrůst až 35 větrníků

Poblíž krušnohorské obce Hora svatého Šebestiána může vyrůst až 35 nových větrných elektráren. Krajský úřad jim dal minulý týden v hodnocení vlivu na životní prostředí EIA souhlasné stanovisko, a tak už schází investorovi jen stavební povolení. Na rozhodnutí upozornil server Lidovky.cz. Společně s třemi už fungujícími "větrníky" by se díky nim stala z Hory sv. Šebestiána alespoň načas největší větrná farma v Česku. Primát zatím drží sousední Kryštofovy Hamry, kde by mělo letos fungovat 25 elektráren.

Investorem šebestiánského parku je stavební firma APB-Plzeň podnikatele Petra Březiny. Firma má podle svého webu obrat zhruba dvě miliardy korun ročně a asi 500 zaměstnanců. Původně chtěl postavit elektráren 39, čtyři ale krajský úřad zamítl kvůli příliš velkému zásahu do krajiny, podzemní vodě a hlukovým limitům. Stavba osmi ze schválených 35 stožárů je navíc podmíněna dvouletým průzkumem, který vyvrátí negativní dopad na chráněného tetřívka obecného.

Primát největší větrné farmy v ČR mají zatím devět kilometrů vzdálené Kryštofovy Hamry, kde letos staví další čtyři dvoumegawattové zdroje, které zvednou počet elektráren na 25. Na celém Chomutovsku mají investoři rozpracovány projekty na dalších 121 "větrníků". Krušnohorský hřeben podnikatele ke stavbě větrných elektráren láká, patří totiž mezi poměrně větrné hory. I kvůli tomu má Ústecký kraj ve větrné energii výsadní postavení, na začátku roku tam byly v provozu stroje s celkovým výkonem 82,8 megawattu, přičemž celé Česko mělo zhruba 150 megawattů.

Investiční náklady na stavbu dvoumegawattového větrníku se obvykle pohybují okolo 80 milionů korun, celá šebestiánská farma by tak mohla mít hodnotu okolo 2,8 miliardy korun. Návratnost elektráren se při současných cenách pohybuje okolo deseti let.

Z výsledků zkušebního provozu v Kryštofových Hamrech přitom vyplývá, že plný výkon dávaly větrníky zhruba tři procenta provozní doby; více než polovinu času se pohybuje jen okolo deseti procent. Právě nestálost výkonu je největším problémem větrných elektráren, protože při plném výkonu přetěžují rozvodnou síť a když stojí musí jejich výkon nahrazovat konvenční zdroje. Část odborníků proto větrné elektrárny hodnotí skepticky.

Podobné názory měli i občané, kteří schvalování větrné farmy u Hory sv. Šebestiána připomínkovali. Někteří obecně zpochybňovali smysluplnost takových zdrojů, jiní kritizovali především hluk a další bezprostřední dopady. Kraj dal zčásti zapravdu oběma skupinám, v řízení prý ale mohl zohlednit jen konkrétní připomínky. "Obtěžování občanů nelze zcela vyloučit, avšak tento aspekt nemůže být důvodem pro zamítnutí stavby, je potřeba jej řešit dohodou mezi investorem a dotčenými občany," uvedl ve vypořádání jedné z připomínek krajský úřad.