Vodni dila na Labi - slusnost a transparentnost na ceste do Evropy

Jednim z hlavnich temat jednani ministru, ktere podle Kuzvarta v mnoha ohledech provazela naprosta shoda nazoru, byla vystavba plavebnich stupnu na Labi v lokalitach Male Brezno a Prostredni Zleb. Financni naklady planovanych staveb naprosto nejsou umerne negativnim vlivum na zivotni prostredi. Saska strana se bude snazit o ziskani podpory z Bruselu na modernizaci ceskych lodi. Evropske financni prostredky by nicmene mely slouzit prizpusobeni lodi recisti, ne naopak, dodal Steffen Flath. Oba ministri se shodne domnivaji, ze miliardove castky na vodni dila by mela Ceska republika venovat do ceske zeleznicni dopravy, ktera rozhodne neni ve stavu odpovidajicimu clenskym statum EU. Spolkove ministerstvo zivotniho prostredi by take podle slov saskeho ministra privitalo – s ohledem na mezinarodni dohody (Espoo-konvence, NATURA 2000 atd.) - uplny prirodovedecky vyzkum a podrobnou specifikaci vlivu zameru prekracujici hranice statu. Prave informace v hodnoceni dopadu zameru vystavby vodnich del na nemecky usek Labe (predevsim vliv na jakost vody, ale i na rostlinne a zivocisne druhy a cenne ekosystemy na obou stranach hranice) bude reseno na setkani nemeckych a ceskych expertu, ktere se uskutecni pravdepodobne jiz tento patek. Vysledky setkani budou zohledneny v zaverecnem stanovisku MZP CR k vystavbe vodnich del v procesu posuzovani vlivu na zivotni prostredi (tzv. EIA). TISKOVA ZPRAVA SDRUZENI ARNIKA