Jsou přehrady prospěšné? Odborníci se na tom už roky nemohou shodnout

Na jedné straně vodohospodáři, na straně druhé ochránci přírody a mezi nimi spor o to, zda jsou přehrady prospěšné, či nikoli. Diskuse je nekonečná, vede se už pět let - od záplav \"století\", které zasáhly třetinu republiky a způsobily škodu přes 60 miliard korun. Teď, po zaplavení Českých Budějovic a dalších jihočeských obcí, se otázka otevřela znovu. \"Myslím, že pro ochranu před povodněmi jsou přehrady jediným rozumným opatřením,\" tvrdí technický ředitel Povodí Vltavy Václav Kulhánek. \"Přehrady považuji za krajní variantu, když už jiný způsob ochrany není možný,\" říká naopak nový ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Obě strany sporu přitom mají v zásobě spoustu argumentů, které potvrzují jejich názor. Podle Kulhánka se ukázaly výhody velkých vodních děl například v noci ze středy na čtvrtek, kdy přehrada Římov dlouho zadržovala vodu z rozvodněné Malše a umožnila bezpečnou evakuaci obyvatel. \"Přehrada pomůže povodňové vlně jakoby uříznout vršek, zpomalit ji, zachytit a pak postupně vodu s menší škodou pouštět dolů,\" řekl Kulhánek. Dodal, že mnohem menší význam mají suché nádrže, nazývané poldry. \"Umožnit vodě, aby se rozlila po krajině, je také dobré. Když si ale Povodí Moravy vypracovalo po povodních v roce 1997 studii, ukázalo se, že rozlévání vody po krajině a ochrana pomocí poldrů sníží průtok pouze o osm procent. To je skutečně minimum,\" poznamenal Kulhánek. Ministr Ambrozek připustil, že v některých oblastech, jako je i údolí Vltavy, přehrady smysl mají. \"Údolí tam totiž nemá velkou retenční schopnost,\" řekl Ambrozek. I tak by ale podle něj měly mít poldry a další přírodní ochrana přednost ve všech případech, kde to jen trochu jde. Poldry neznamenají takový zásah do krajiny a jsou také výrazně levnější. \"Význam poldrů se projevil i při povodních před čtyřmi týdny na Blanensku. Poldry a rybníčky zadržely vodu na desítky minut. Díky nim nebyla náves v Olešnici pod nánosy bahna,\" řekl Ambrozek. Připomněl, že po povodni v roce 1997 se objevily projekty na stavbu několika přehrad. \"Technici vytáhli plány na přehrady snad za dvacet miliard korun,\" řekl Ambrozek. \"Postupně se do šuplíků zase vracely a dnes zůstávají ve hře jenom Nové Heřmínovy na severní Moravě. Například na Bečvě se ale už mluví o budování poldrů,\" dodal Ambrozek. Zdroj: Hospodářské noviny