Obrana před vodou se komplikuje

Nedostatek financí a špatná koordinace ztěžují protipovodňová opatření. Proti velké vodě jsou města zatím bezmocná. PRAHA - Stovky nádrží, poldrů, kilometry hrází a množství rybníků, valů či příkopů by měly Česko lépe chránit před povodněmi. Součástí těchto opatření bude i obnova remízků a mezí. Letos v dubnu vláda uvolnila na ochranu před povodněmi čtyři miliardy korun, které mají být proinvestovány do roku 2005. Část půjde ze státního rozpočtu, zbytek z půjčky od Evropské investiční banky. Většinu z této částky dostanou státní podniky Povodí. Obcím nezbude než žádat peníze prostřednictvím grantů od jednotlivých ministerstev nebo čekat na příspěvek od kraje. Ve vlastním rozpočtu většině obcí peněz nezbývá, navíc se řada z nich ještě potýká s odstraňováním povodňových škod. \"Ví bůh, kde ty peníze vezmeme. Zpracováváme projekty na ochranu celého regionu. Chceme vybudovat více nádrží. To by mělo stát 36 milionů a hráze sedm milionů,\" říká starosta Olešnice na Moravě Zdeněk Peša. Právě na tuto obec se většina státních dotací nevztahuje. Platí totiž jen pro obce postižené srpnovou povodňovou vlnou. \"Zcela se opomíjí fakt, že povodeň začala v červenci u nás,\" upozorňuje starosta. \"Vzali jsme si úvěr 1,7 milionu korun. Už začínáme stavět první nádrž,\" říká Peša. S nedostatkem peněz se ale potýkají i obce zasažené srpnovou povodňovou vlnou. \"Nechali jsme si vypracovat studii, která určí, jak se budeme chránit. Zatím na to ale nemáme peníze,\" říká Aleš Mik z městského úřadu v Českém Krumlově. \"Vytvořili jsme program obnovy, ale ještě jsme nedostali žádné peníze. Z vlastního rozpočtu jsme vyhradili 13 milionů, které jsem rozdělili mezi obce,\" říká Jaroslav Prokopius, vedoucí oddělení územního rozvoje Jihočeského kraje. Některé obce na pomoc státu nečekají. Například obyvatelé obce Švihov na Klatovsku nedávno rozhodli, že na vybudování protipovodňových opatření věnují sedm milionů korun z povodňové sbírky. Další možností pro obce je požádat o příspěvek z evropských fondů ISPA nebo Solidarita. Ani zde však není získání peněz bezproblémové. \"Včas jsme požádali o 53 milionů korun z fondu ISPA. Vše bylo potvrzeno. Teď jsme se ale od Státního fondu životního prostředí dozvěděli, že peníze došly. Jednáme proto osobně s ministrem Ambrozkem, který slíbil, že je dostaneme,\" říká Petr Náhlík, tajemník plzeňského magistrátu. Nedostatek financí není jediným úskalím. Problémem se může stát i chybějící koordinace jednotlivých opatření. Každá obec hledá nejvhodnější způsob, jak chránit sama sebe. To však v konečném důsledku může o to více poškodit další obce podél toku řeky. \"Umím si představit, co by se dalo proti vodě dělat, ovšem průtok řeky by se zrychlil a uškodilo by to městům pod námi. Považuji za nutné komplexní řešení, která by koordinoval alespoň kraj,\" řekl pro Českobudějovické listy starosta Veselí nad Lužnicí Petr Hynek. Krajské úřady sice spolupracují s jednotlivými povodími, ale obcí se to nijak netýká. \"Za půl roku se u nás neukázal jediný kompetentní zástupce státu,\" uvedl Hynek. Ochránci jsou pro rozšíření říčních niv Obdobná situace panuje i v okolí Prahy. Magistrát hlavního města rozhodl, že Praha bude chráněna hlavně pomocí bariér, hrázemi či zdmi, a to do konce příštího roku. Práce přijdou na 1,4 miliardy korun. Ochránci přírody ale upozorňují, že se takto významně zvýší hladina a odnesou to okrajové části hlavního města a obce za Prahou. Příkladem mohou být Lahovice, jež nebudou chráněny vůbec. Místo toho magistrát lahovickým doporučil, aby se přestěhovali. Podle Českého svazu ochránců přírody je naopak třeba záplavová území co nejvíce rozšířit a obnovovat nivu a stará ramena řeky. Rozšíření říčních niv má v kompetenci ministerstvo životního prostředí. Na revitalizaci vodních toků a zadržování vody v krajině investovalo zatím pět miliard korun. Pro letošní rok počítá s částkou třičtvrtě miliardy. \"Doufáme, že nějakou dotaci získáme. V našem okolí byly lesy vykáceny a nahrazeny zemědělskou půdou, zmizely i remízky a meze, to chceme obnovit,\" říká starosta Olešnice Zdeněk Peša. Stát chce také vymezit nová záplavová území, kde se nebude moci stavět. Jednotlivé obce by si tak měly vypracovat nové územní plány. \"Na jejich zpracování mohou dostat dotaci do výše 100 procent,\" potvrdil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Zdroj: Lidové noviny