Večerník plus - Spor o stavbu jezů na Labi
Moderátor (Kateřina Blechová): Spor o stavbu jezů na Labi stále pokračuje.
Stavbou dvou jezů u Ústí nad Labem a Děčína prosazují zastánci vodní dopravy.
Nízký stav vody totiž až třetinu dní v roce brání tomu, aby lodě mohly být plně
naloženy nebo vůbec nedovolí, aby vypluly. Proto stavbě jezu jsou naopak
ekologičtí aktivisté i profesionální ochránci přírody. Náklad, který uveze 47
kamionů nebo vlak s 25 vagóny, pojme jediná loď. To je hlavní argument zastánců
lodní dopravy. Jak tvrdí, vodní doprava je ekologická a levná. Jaroslav Foldyna
/ČSSD/, zástupce hejtmana, Krajský úřad Ústí nad Labem: Tady jde o určitý
segment dopravy, který zajišťuje českému národnímu hospodářství vývoz a dovoz,
který v zásadě je o několik euro levnější než to, co jede po silnici nebo na
kolejích. Doprava po Labi je ale závislá na přízni počasí. Když je sucho,
hladina řeky klesá a lodě nemohou jezdit. Proto chtějí zastánci vodní dopravy
postavit na řece jezy. Ty mají zaručit, že Labe bude splavné po celý rok.
Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR: Stát pochopitelně musí mít zájem,
aby zboží z bodu A do bodu B se dostalo, pokud možno co nejkratší, nejlevnější a
ekologicky nejpřijatelnější formou. Jaroslav Foldyna /ČSSD/, zástupce hejtmana,
Krajský úřad Ústí nad Labem: Celá Evropská unie, celý svět se snaží ekologicky
dopravovat zboží. Proti jezům se od první chvíle staví především ekologičtí
aktivisté. Podle nich jezy zničí kolony vzácných rostlin a způsobí vyhynutí
bobrů a vyder, kteří se po letech v řece novu usadili. Karel Bureš,
Hydroprojekt, a.s.: Pokud má být na Labi zachována plavba, není jiné možnosti.
Jan Dostál, sdružení Arnika: Není to šetrné vodní dílo. Na tomto úseku nelze
zrealizovat šetrné vodní dílo. Projektanti jezů tvrdí, že pro ochranu přírody
udělali maximum. Miroslav Šourek, Hydroprojekt, a.s.: Ustoupili jsme až na
maximální možnou mez, která ještě vyhoví plavebním podmínkám. Werner Hentschel,
Správa CHKO Labské pískovce: Každý jez je zásahem do přírody. Jan Dostál,
sdružení Arnika: Biologické a jiné průzkumy prokázaly, že tyto jezy by Labe
výrazně poškodily. Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR: Podle mého
soudu dnes ta stavba nebo dnes ten projekt už je daleko více projektem
ekologickým než projektem technickým. Karel Bureš, Hydroprojekt, a.s.: Dále
snižovat výšku stupňů není možné, pak už zbývá jediné, stupně nepostavit a
nechat plavbu na Labi zaniknout. Ekologům dnes nevadí ani tak to, že by se
hladina Labe zvedla. Nejhorší podle nich je, že by přestala kolísat. Jan Dostál,
sdružení Arnika: A je nezbytné proto, aby některé druhy rostlin a živočichů
vůbec mohly na tomto úseku přežít. Odpůrci jezů souhlasí s tím, že nejnovější
projekty jsou k přírodě mnohem šetrnější než ty původní. Podle nich ale prostě
nejsou potřeba. Werner Hentschel, Správa CHKO Labské pískovce: Osobně si myslím,
že do budoucna lodní doprava v rozsahu, který v současné době je, je vyhovující.
Rozhodně nebude tolik komodit, které by bylo možné po vodě dopravovat. Jádrem
sporu mezi ekology a zastánci dopravy po Labi je různý na budoucnost říční
plavby. Ekologové tvrdí, že vodní doprava ztrácí v celém světě na významu.
Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR: Pokud by to byla investice
ztracená, tak by nebylo možné vložit jedinou korunu do přípravy této stavby.
Petr Kašík, Svaz dopravy ČR: Pomůže to všem občanům tohoto státu, pomůže to
rejdařům, pomůže to i průmyslu. Jan Dostál, sdružení Arnika: My si myslíme,
vzhledem ke světovému vývoji říční dopravy, že Labe nebo respektive labská vodní
cesta by zanikala a upadala nadále i přesto, že by se tady vodní díla postavila.
Werner Hentschel, Správa CHKO Labské pískovce: Z hlediska hodnot krajinného rázu
a hodnot přírodních je to zásah, který jednoznačně vychází na ne. Petr Kašík,
Svaz dopravy ČR: Já jsem přesvědčený, že zapadnou do přírody tak, že se do
budoucna ani nepozná. Jan Dostál, sdružení Arnika: Budeme se i nadále snažit,
aby tato vodní díla v prostředním v Prostředním Žlebu a Malém Březně nebyla
postavena. O tom, zda se jezy stavět budou nebo ne, rozhodne nejspíše
ministerstvo životního prostředí. Když řekne jezům ne, podepíše podle zastánců
vodní dopravy ortel pro řadu českých dovozů a vývozců. Ti jsou přesvědčeni, že
ve chvíli, kdy Česká plavba padne, zvýší německá železnice okamžitě ceny. Zdroj:
Televize ČT1 Relace: Večerník Autor: Jan Stuchlík Moderátor: Kateřina Blechová
Moderátor (Kateřina Blechová):
Spor o stavbu jezů na Labi stále pokračuje. Stavbou dvou jezů u Ústí nad Labem a Děčína prosazují zastánci vodní dopravy. Nízký stav vody totiž až třetinu dní v roce brání tomu, aby lodě mohly být plně naloženy nebo vůbec nedovolí, aby vypluly. Proto stavbě jezu jsou naopak ekologičtí aktivisté i profesionální ochránci přírody.
Náklad, který uveze 47 kamionů nebo vlak s 25 vagóny, pojme jediná loď. To je hlavní argument zastánců lodní dopravy. Jak tvrdí, vodní doprava je ekologická a levná.
Jaroslav Foldyna /ČSSD/, zástupce hejtmana, Krajský úřad Ústí nad Labem:
Tady jde o určitý segment dopravy, který zajišťuje českému národnímu hospodářství vývoz a dovoz, který v zásadě je o několik euro levnější než to, co jede po silnici nebo na kolejích.
Doprava po Labi je ale závislá na přízni počasí. Když je sucho, hladina řeky klesá a lodě nemohou jezdit. Proto chtějí zastánci vodní dopravy postavit na řece jezy. Ty mají zaručit, že Labe bude splavné po celý rok.
Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR:
Stát pochopitelně musí mít zájem, aby zboží z bodu A do bodu B se dostalo, pokud možno co nejkratší, nejlevnější a ekologicky nejpřijatelnější formou.
Jaroslav Foldyna /ČSSD/, zástupce hejtmana, Krajský úřad Ústí nad Labem:
Celá Evropská unie, celý svět se snaží ekologicky dopravovat zboží.
Proti jezům se od první chvíle staví především ekologičtí aktivisté. Podle nich jezy zničí kolony vzácných rostlin a způsobí vyhynutí bobrů a vyder, kteří se po letech v řece novu usadili.
Karel Bureš, Hydroprojekt, a.s.:
Pokud má být na Labi zachována plavba, není jiné možnosti.
Jan Dostál, sdružení Arnika:
Není to šetrné vodní dílo. Na tomto úseku nelze zrealizovat šetrné vodní dílo.
Projektanti jezů tvrdí, že pro ochranu přírody udělali maximum.
Miroslav Šourek, Hydroprojekt, a.s.:
Ustoupili jsme až na maximální možnou mez, která ještě vyhoví plavebním podmínkám.
Werner Hentschel, Správa CHKO Labské pískovce:
Každý jez je zásahem do přírody.
Jan Dostál, sdružení Arnika:
Biologické a jiné průzkumy prokázaly, že tyto jezy by Labe výrazně poškodily.
Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR:
Podle mého soudu dnes ta stavba nebo dnes ten projekt už je daleko více projektem ekologickým než projektem technickým.
Karel Bureš, Hydroprojekt, a.s.:
Dále snižovat výšku stupňů není možné, pak už zbývá jediné, stupně nepostavit a nechat plavbu na Labi zaniknout.
Ekologům dnes nevadí ani tak to, že by se hladina Labe zvedla. Nejhorší podle nich je, že by přestala kolísat.
Jan Dostál, sdružení Arnika:
A je nezbytné proto, aby některé druhy rostlin a živočichů vůbec mohly na tomto úseku přežít.
Odpůrci jezů souhlasí s tím, že nejnovější projekty jsou k přírodě mnohem šetrnější než ty původní. Podle nich ale prostě nejsou potřeba.
Werner Hentschel, Správa CHKO Labské pískovce:
Osobně si myslím, že do budoucna lodní doprava v rozsahu, který v současné době je, je vyhovující. Rozhodně nebude tolik komodit, které by bylo možné po vodě dopravovat.
Jádrem sporu mezi ekology a zastánci dopravy po Labi je různý na budoucnost říční plavby. Ekologové tvrdí, že vodní doprava ztrácí v celém světě na významu.
Magdalena Konvičková, Ministerstvo dopravy ČR:
Pokud by to byla investice ztracená, tak by nebylo možné vložit jedinou korunu do přípravy této stavby.
Petr Kašík, Svaz dopravy ČR:
Pomůže to všem občanům tohoto státu, pomůže to rejdařům, pomůže to i průmyslu.
Jan Dostál, sdružení Arnika:
My si myslíme, vzhledem ke světovému vývoji říční dopravy, že Labe nebo respektive labská vodní cesta by zanikala a upadala nadále i přesto, že by se tady vodní díla postavila.
Werner Hentschel, Správa CHKO Labské pískovce:
Z hlediska hodnot krajinného rázu a hodnot přírodních je to zásah, který jednoznačně vychází na ne.
Petr Kašík, Svaz dopravy ČR:
Já jsem přesvědčený, že zapadnou do přírody tak, že se do budoucna ani nepozná.
Jan Dostál, sdružení Arnika:
Budeme se i nadále snažit, aby tato vodní díla v prostředním v Prostředním Žlebu a Malém Březně nebyla postavena.
O tom, zda se jezy stavět budou nebo ne, rozhodne nejspíše ministerstvo životního prostředí. Když řekne jezům ne, podepíše podle zastánců vodní dopravy ortel pro řadu českých dovozů a vývozců. Ti jsou přesvědčeni, že ve chvíli, kdy Česká plavba padne, zvýší německá železnice okamžitě ceny.
Zdroj: Televize ČT1
Relace: Večerník
Autor: Jan Stuchlík
Moderátor: Kateřina Blechová
Sdílet článek na sociálních sítích