Krajinu lze uzdravit

Loňské povodně způsobily obrovské škody. Hnutí DUHA i další odborníci upozorňují, že velká voda není způsobena pouze silnými dešti. Má rovněž důležité ekologické příčiny. Sílu povodní totiž zvětšuje špatný stav české krajiny. Lesy Smrkové monokultury zadržují vodu podstatně hůře než lesy s místně odpovídajícími druhy stromů - hlavně buky a duby, v horách i jedlemi. Starý jedlobukový les zachytí za 24 hodin do osmdesáti milimetrů srážek, zatímco umělá smrčina třikrát až desetkrát méně. Tlející kmeny, staré stromy a lišejník, který je obrůstá, fungují jako houba. Tlející dřevo nebo lišejníky mohou v průměru nasáknout tolik vody, kolik samy váží: jenom lišejník na třísetleté jedli zadrží až 200 kilogramů vody. V lesích by proto mělo vždy několik procent kmenů zůstávat nevytěženo. Přizpůsobit se musí také kácení: voda velmi rychle stéká po rozsáhlých holinách vykácených holosečí. Zemědělská krajina Vinou průmyslového zemědělství z polí zmizely přirozené bariéry: remízky, meze, louky, pastviny, mokřady, rybníčky, sady. Voda, kterou nemá co zachytit, z rozlehlých lánů snadno odtéká. Orná půda u nás tvoří 72 % zemědělských pozemků, zatímco průměr zemí EU činí 60 %. Koryta a nivy řek Povodně zhoršují také narovnaná a vybetonovaná koryta, kterými se povodeň rychle (a tedy také s větší silou) řítí na města a obce v nížinách. Během dvacátého století se celková délka českých řek a potoků zkrátila o třetinu. Rozorány nebo zastavěny byly říční nivy s lesy a loukami, takže voda se nemá kam rozlévat. Jedenáctikilometrový úsek přirozené nivy Lužnice v chráněné krajinné oblasti na Třeboňsku zadržel loni tolik vody jako středně velká přehrada. Během záplav v roce 1997 zachytily poslední tři větší komplexy lužní krajiny na Moravě větší objem vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Dyje dohromady. Výstavba na březích Škody povodní zvyšuje budování dalších domů právě v říčních nivách, kde je vysoké riziko záplav. Územní plány obcí by měly s tímto nebezpečím počítat, břehy řek ponechávat volné a novou výstavbu směřovat na výše postavená místa. Přesto se nadále staví v místech ohrožených povodněmi. Ochrana proti povodním Řešením je obnova zeleně a malých mokřadů v krajině i přirozených koryt potoků a řek, odpovědná výstavba a sázení lesů s přirozenou skladbou. Ani nivy a lesy s místně odpovídajícími druhy stromů nemohou zcela zabránit záplavám při katastrofálních deštích. Omezují však sílu povodně a zpomalí ji. Zároveň se musí stavět místní hráze, které chrání jednotlivé obce. V případě potřeby je mají doplnit řady takzvaných suchých poldrů, které zůstávají prázdné a pouze v případě povodně se zaplní, aby dočasně vodu zadržely nebo systémy malých retenčních nádrží. Potřebujeme Vaši pomoc Odborníci varují před podílem nezdravé krajiny na velikosti povodní - a politici jim přizvukují. Přesto se navzdory loňské lekci nic neděje. Skutečně změnit hospodaření s lesy, zemědělskou půdou a řekami bude trvat desítky let. Ale některá snadnější opatření lze provést prakticky ihned: poměrně jednoduchými změnami zákonů. Hnutí DUHA prosazuje, aby vláda připravila a předložila poslancům ke schválení balíček několika legislativních změn, které by pomohly zvýšit schopnost krajiny zadržovat povodně. Patří mezi ně například: zvýšení povinného podílu místně příslušných druhů stromů v lesích omezení velikosti holosečí při těžbě dřeva povinné minimální zelené pásy podél řek a potoků ve volné krajině - orná půda by zde byla převedena na louky a lesy stanovení povinnosti ponechávat několik procent starých stromů v lese k odumření a zetlení zrušení právních bariér, které brání obnově přirozených koryt.