\"Špatná\" krajina zhoršuje záplavy

Z nebe se v srpnu 2002 sneslo na republiku takové množství vody, že dopady katastrofální povodně nemohl člověk z velké části nijak ovlivnit. Přesto lidé už dlouhé roky \"pracují\" na tom, aby záplavy způsobily ještě větší škody. Konstatuje to výsledná zpráva o povodni v srpnu 2002, kterou včera schválila vláda.
Smyslem takřka devadesátistránkové zprávy, která vyšla na osmdesát miliónů korun, je navrhnout opatření, jak se proti případné velké vodě lépe bránit.
Jako nevhodný zásah do přirozeného působení přírody se v dokumentu uvádí kupříkladu povodí Otavy. Za posledních 150 let se tamní délka všech toků snížila ze 612 na 560 kilometrů. Některé úseky řek jsou přitom kratší o více než polovinu.
\"Ve dvacátém století se délka všech českých potoků a řek snížila o třetinu,\" poznamenal Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.
Mnohá území podél řek si člověk upravil pro své potřeby - staví tam domy, tovární haly nebo rekreační chalupy. Zatopené stavby pak nejen zvyšují materiální škody, ale také zhoršují podmínky pro průtok rozlitých řek.
Typickým příkladem takového území je oblast mezi Berounem a Prahou. Zpráva uvádí, že člověk zde ke svému užitku přeměnil takřka třetinu zaplaveného prostoru.
\"Jako nejhorší se jeví situace v obci Karlštejn, kde jsou stavby dost nahuštěny,\" konstatuje zpráva. V území mezi Berounem a Prahou byly povodňové škody jedny z nejpočetnějších.

MEZITITULEK: Všude samá pole
Experti rovněž zjistili, že v blízkosti vodních toků převažují na mnoha místech orná půda a další zemědělské pozemky, které nejsou pro údolní nivy přirozené.
Například v povodí Otavy zaujímají zemědělské plochy více než šedesát procent území. Naproti tomu louky a pastviny zaujímají pouze šestnáct procent území, lesy jedenáct procent a mokřady spolu s vodními plochami jenom 1,4 procenta.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha připomněl vliv lesů při povodni v roce 1997. Poslední tři rozsáhlé lužní lesy na Moravě - v Poodří, Litovelském Pomoraví a na soutoku Moravy s Dyjí - dokázaly podle propočtů zachytit trojnásobek vody než všechny přehradní nádrže v povodí Moravy a Odry.

MEZITITULEK: Změněné dotace
Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že už změnilo politiku, podle níž se rozdělují peníze na program nazvaný Revitalizace říčních systémů. Více peněz jde na přírodní úpravu vodních toků, například na vytváření malých tůní na potoce, které pomáhají udržet vodu v krajině. A třeba na budování nových rybníků, které nemají pro protipovodňovou ochranu takový význam, se dává méně peněz.
\"Je to ale dlouhodobá záležitost,\" řekl náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko, podle něhož nebude jednoduché alternativní metody protipovodňových opatření obhajovat před veřejností. Rychlá stavba betonových hrází totiž lidi rychle uklidní.
\"Stromy podél toků rostou pomaleji. To, že dokáží držet vodu, prokáží až povodně,\" dodal Miko.
Ve zprávě pro vládu se také doporučuje, aby úřady lépe využívaly územní plány a nepovolovaly stavby v záplavových oblastech. Nové domy na troskách zbouraných vyrostly třeba ve středočeských Zálezlicích. Tamní lidé věří, že je případně ochrání nový val před obcí a že díky kvalitnějším materiálům jejich domy znovu nespadnou.
\"Proti tak velkým povodním, jaké se vyskytly v posledních letech, neexistuje žádné technické opatření, které by škodám zabránilo,\" varoval před časem Václav Petříček ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.

TITULEK: Změny v říčních tocích

[*] Ve 20. století se vlivem člověka zkrátily české vodní toky o třetinu.
[*] Některé úseky povodí Otavy jsou zkráceny takřka o 40 procent.
[*] V okolí některých řek, například dolní Blanice, tvoří orná půda 85 procent údolní nivy.
[*] Mezi Berounem a Prahou přetvořil člověk třetinu plochy údolní nivy.

Zdroj: Výsledná zpráva o povodni v srpnu 2002, Hnutí Duha