Čistá voda bude ještě stát miliardy
Světový den vody si připomínáme každý rok právě 22. března. Organizace spojených
národů jeho vyhlášením upozornila na to, že voda zdaleka není pro všechny lidi
samozřejmostí. A čistá pitná voda, obzvláště v rozvojovém světě, už vůbec ne.
Její nedostatek jsme nakonec pocítili i v Česku hlavně během katastrofálních
záplav v letech 1997 a 2002, kdy byly poškozené čistírny vod, v roce 2003 nás
pro změnu postihlo extrémní sucho. A kvalita vody stále není ideální. Do péče o
vody, tedy řeky a menší vodní toky, bude třeba podle odhadů v Česku investovat
do roku 2010 ještě zhruba 120 miliard korun. Nejvíce se musí vynaložit na
ochranu životního prostředí, zejména do čistíren odpadních vod. Na jejich
vybudování nebo rekonstrukce padne asi 75 miliard korun. Abychom splnili
požadavky Evropské unie, musíme vybudovat nebo upravit několik stovek čistíren.
Podle předpisů unie musí mít obce nad 2000 obyvatel kanalizaci a čistění
odpadních vod, města nad 10 000 obyvatel musí odpadní vody čistit od dusíku a
fosforu. Přesto - celkově se kvalita povrchových vod v Česku výrazně zlepšila.
Zatímco v roce 1990 bylo silně nebo velmi silně znečištěných 71 procent délky
vodních toků, v roce 2000 už to bylo 35 procent. Největším znečišťovatelem
zůstává se svými hnojivy zemědělství, ale také průmyslový odpad. Vzpomeňme jen
na vodní zdroje na Kutnohorsku, u kterých se prokázalo znečištění arzenem. Ale
jak je to s pitnou vodou v domácnostech? Vodárenské podniky se dušují, že
vyrábějí kvalitní vodu a i hygienici tvrdí: Není třeba kupovat si vodu balenou,
ta z kohoutku je dobrá. Co je to ale platné, když díky tomu, kolik dnes pitná
voda stojí (v regionech se cena velmi různí), si kdo může, kope vlastní studnu?
"Kvalita v domácích studnách je ale velice nízká, protože voda se čerpá vesměs
jen do hloubky deseti metrů, a proto je silně znečištěná jednak hnojivy, jednak
různými choroboplodnými bakteriemi,"varuje Miloslava Melounová, ředitelka
Sdružení oboru vodovodu a kanalizací ČR. Nejhorší na tom je, že kvalitu vody v
soukromých studních nikdo nekontroluje. Lidem je líto vydávat za rozbory vody
peníze - analýza stojí kolem tisícovky. Melounová upozornila také na to, že při
povodních 2002 ani jeden z těchto domácích zdrojů vody nepřežil, protože
nečerpají vodu v dostatečné hloubce. Další část investic do vodního hospodářství
představuje právě prevence před povodněmi a odstraňování škod, péče o drobné
vodní toky a také náklady například na ochranu vod před dusičnany. Program
prevence povodní má dvě etapy. První s náklady 4,15 miliardy korun skončí letos.
Zaměřuje se na území postižená záplavami v letech 1997 až 2000. Další etapa bude
následovat příští rok a má řešit následky povodní v roce 2002. Její financování
však ještě není plně zajištěno. Zdrojem peněz má být státní rozpočet a finance
od Evropské investiční banky.
Světový den vody si připomínáme každý rok právě 22. března. Organizace spojených národů jeho vyhlášením upozornila na to, že voda zdaleka není pro všechny lidi samozřejmostí. A čistá pitná voda, obzvláště v rozvojovém světě, už vůbec ne. Její nedostatek jsme nakonec pocítili i v Česku hlavně během katastrofálních záplav v letech 1997 a 2002, kdy byly poškozené čistírny vod, v roce 2003 nás pro změnu postihlo extrémní sucho. A kvalita vody stále není ideální. Do péče o vody, tedy řeky a menší vodní toky, bude třeba podle odhadů v Česku investovat do roku 2010 ještě zhruba 120 miliard korun. Nejvíce se musí vynaložit na ochranu životního prostředí, zejména do čistíren odpadních vod. Na jejich vybudování nebo rekonstrukce padne asi 75 miliard korun. Abychom splnili požadavky Evropské unie, musíme vybudovat nebo upravit několik stovek čistíren. Podle předpisů unie musí mít obce nad 2000 obyvatel kanalizaci a čistění odpadních vod, města nad 10 000 obyvatel musí odpadní vody čistit od dusíku a fosforu. Přesto - celkově se kvalita povrchových vod v Česku výrazně zlepšila. Zatímco v roce 1990 bylo silně nebo velmi silně znečištěných 71 procent délky vodních toků, v roce 2000 už to bylo 35 procent. Největším znečišťovatelem zůstává se svými hnojivy zemědělství, ale také průmyslový odpad. Vzpomeňme jen na vodní zdroje na Kutnohorsku, u kterých se prokázalo znečištění arzenem. Ale jak je to s pitnou vodou v domácnostech? Vodárenské podniky se dušují, že vyrábějí kvalitní vodu a i hygienici tvrdí: Není třeba kupovat si vodu balenou, ta z kohoutku je dobrá. Co je to ale platné, když díky tomu, kolik dnes pitná voda stojí (v regionech se cena velmi různí), si kdo může, kope vlastní studnu? "Kvalita v domácích studnách je ale velice nízká, protože voda se čerpá vesměs jen do hloubky deseti metrů, a proto je silně znečištěná jednak hnojivy, jednak různými choroboplodnými bakteriemi,"varuje Miloslava Melounová, ředitelka Sdružení oboru vodovodu a kanalizací ČR. Nejhorší na tom je, že kvalitu vody v soukromých studních nikdo nekontroluje. Lidem je líto vydávat za rozbory vody peníze - analýza stojí kolem tisícovky. Melounová upozornila také na to, že při povodních 2002 ani jeden z těchto domácích zdrojů vody nepřežil, protože nečerpají vodu v dostatečné hloubce. Další část investic do vodního hospodářství představuje právě prevence před povodněmi a odstraňování škod, péče o drobné vodní toky a také náklady například na ochranu vod před dusičnany. Program prevence povodní má dvě etapy. První s náklady 4,15 miliardy korun skončí letos. Zaměřuje se na území postižená záplavami v letech 1997 až 2000. Další etapa bude následovat příští rok a má řešit následky povodní v roce 2002. Její financování však ještě není plně zajištěno. Zdrojem peněz má být státní rozpočet a finance od Evropské investiční banky.
Sdílet článek na sociálních sítích