Řada měst není proti povodni chráněna lépe než v minulosti

Praha - Řada měst a obcí nyní není proti velké vodě chráněna o nic lépe než v minulosti. Jejich zástupci vesměs poukazují na to, že na stavbu hrází nebo úpravy území nejsou peníze. Naopak jsou města, která po minulých ničivých povodních do různých zábran investovala.

Například v Terezíně na Litoměřicku se už lidé povodní obávat nemusejí, město přitom při záplavách 2002 patřilo k nejvíce poškozeným. Radnice opravila za 100 milionů korun odvodňovací systém, díky kterému se už voda do města nedostane. Kromě vlastního rozpočtu se na investici podílely Ústecký kraj, stát a evropské fondy.

Naopak žádnou ochranu nemá třeba Ústí nad Labem. Město sice zlepšilo informační systém, ale stěny, které by měly chránit nejohroženější Střekovské nábřeží, nejsou. Podle primátora Petra Gandaloviče musí nejprve stát postavit nepropustné podzemní stěny. "My máme připraveno 30 milionů korun na pořízení mobilních stěn," uvedl.

Ve Středočeském kraji zatím marně shánějí peníze na stavbu valů například v Hoříně a v Zálezlicích. Benátky nad Jizerou daly v posledních letech do ochrany proti velké vodě deset milionů korun, další desítky milionů by ale potřebovaly. Také ve Štěchovicích u Prahy zatím nic není, valy a stěny by stály asi 200 milionů korun. Podle starostky Miloslavy Vlkové by se o to mělo postarat Povodí Vltavy, řešení musí být koncepční. "Nemohu řešit pouze jednu obec a sobecky vypláchnout všechny, které jsou pode mnou," podotkla Vlková.

Jihočeský kraj dal na protipovodňovou ochranu za poslední čtyři roky 72 milionů korun, peníze dostaly hlavně menší obce. Hlavní opatření by měl podle hejtmana Jana Zahradníka hradit stát. Jsou i jiné než finanční potíže. Například obnově hráze Nové řeky, která odvádí vodu z rybníku Rožmberk, bránili podle hejtmana ekologové. Současnou povodní hodně postižené Veselí nad Lužnicí zatím zpracovalo projekt ochrany.

Peníze vložené do opatření proti záplavám se vyplatily řadě měst a obcí v Jihomoravském kraji. Následky povodní byly menší než v minulosti. V Moravském Písku a také v Židlochovicích vznikly hráze. "Stála asi 19 milionů korun," řekla židlochovická starostka Hana Kratochvílová. V jiných obcích se ale od minulých záplav nic nezměnilo. Kraj v lednu ohlásil, že nechá zpracovat potřebné studie; dříve to nebylo podle hejtmana Stanislava Juránka možné, protože obce neměly povodňové plány.

Třebíč na Vysočině dala na ochranu proti záplavám 60 milionů korun, i díky tomu podle starosty Miloše Maška nevznikly nyní ve městě větší škody. Přichystány jsou další studie, náklady se odhadují na více než 100 milionů korun. Opačná situace je v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Podle místostarosty Jaroslava Doležala jsou komplikací členitost terénu, přítoky řeky, ekologové i to, že dva ze tří jezů jsou soukromé.

Města ve Zlínském kraji, které v minulosti postihly záplavy, protipovodňová opatření stále budují. Jsou ale už nyní vesměs chráněna velmi dobře. Voda z Moravy se díky betonovým bariérám nedostala do obydlených částí Napajedel na Zlínsku. Hráze se osvědčily v Kroměříži a Uherském Hradišti. V Kroměříži se od roku 1997 investovalo do ochrany 200 milionů korun, uvedl mluvčí radnice Pavel Zrna.

Několik milionů korun vynaložila obec Horka nad Moravou na Olomoucku, když koupila třeba vybavení pro hasiče, čerpadla, raftový člun a autobus pro evakuaci lidí. "Částka je v porovnání s ostatními obcemi vysoká, nicméně se nám teď vrací, řekl starosta Oldřich Nykl. Dalších 18 milionů tam dalo do opravy povodňové hráze Povodí Moravy; hráz se ale v noci na neděli protrhla. Kritice v Olomouckém kraji čelí litovelská radnice; pro ochranu lidí prý mnoho neudělala. Starosta Vojtěch Grézl namítá, že radnice opakovaně žádala o vyčištění koryta Moravy, které ale nebylo povoleno, protože se nachází v chráněné krajinné oblasti.

V Moravskoslezském kraji byla protipovodňová opatření vystavěna po roce 1997 na úroveň padesátileté až stoleté povodně. Minulý týden kraj zasáhla nejvýše pětiletá voda.

Dosud kolem dvou miliard korun vydala na výstavbu hrazení Praha. Metropole ale hospodaří s nesrovnatelně vyšším rozpočtem než ostatní města, její zadluženost nyní činí asi 32 miliard korun. Z úvěru použila na stavbu zábran kolem půl miliardy korun.

V Praze by nyní mělo hrazení ochránit centrální část města až před pětisetletou povodní. Přenosná hrazení magistrát instaloval podél Vltavy při nynějších záplavách, voda se k nim zatím ani nedostala. Hrazení ještě zbývá postavit na jihu města a v Troji. Podle primátorova náměstka Jana Bürgermeistra se předpokládá, že celková investice bude do tří miliard korun.

Premiér Jiří Paroubek při dnešní návštěvě postižených oblastí jižní Moravy uvedl, že by se po opadnutí vody měla v Česku věnovat větší pozornost budování protipovodňových opatření, než tomu bylo dosud. Podle něj měli v minulosti vyvinout větší aktivitu také poslanci. Paroubek tvrdí, že při jednáních o státním rozpočtu nepožadovali dotace na boj s velkou vodou. V těžké situaci jsou podle premiéra především malé obce, které protipovodňová opatření potřebují, ale s obtížemi bojují o peníze na ně. Řešením by podle Paroubka mohlo být vytvoření fondu, z něhož by plynuly finance na protipovodňová opatření pro venkov. Z fondu by pak mohly být uvolňovány peníze na kvalitně připravené projekty a také na protipovodňové stavební akce týkající se nejrizikovějších oblastí Česka, dodal Paroubek.

http://www.ceskenoviny.cz