Proti povodním – klikaté koryto

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Podél pražských potoků jsou vyčleněna území, kam se může rozlít voda při záplavách. Tato území jsou například u Botiče či Rokytky. Kvůli protipovodňovým účinkům chce město nyní vrátit do původních koryt tři potoky v Praze 9.

Praha - Do hlavního města se valí velká voda. Město začíná okamžitě budovat protipovodňové bariéry, které mají udržet Vltavu v jejím korytě. Tak by to vypadalo, pokud by letos na jaře do Prahy opět dorazila povodeň.

Vrata na Čertovce nebo Rokytce a mobilní zábrany však nejsou jediným prostředkem při ochraně města proti povodni.

Podél pražských potoků jsou totiž vyčleněna záplavová území, kam se může voda z koryt rozlít. Ta jsou na Botiči, Rokytce, Kunratickém potoce, v povodí Litovecko-šáreckého a na Dalejském potoce.

Podél potoků stojí pak šest takzvaných suchých poldrů, tedy míst, která slouží k zachycení velké vody.

„Významná je například rekonstrukce poldru Čihadla v Praze 9, kde se stéká několik potoků. Jejich v minulosti narovnaná koryta budou opět zmeandrována,“ uvedl radní Petr Štěpánek (SZ), který má na starosti životní prostředí.

Čihadla by měla být dokončena letos v dubnu a rekonstrukce vyjde zhruba na devět milionů korun.

Suchý poldr: účinné protipovodňové opatření Čím je poldr významný? Voda se tu vsakuje pomaleji, nerozlévá se tak do okolí a je zajištěn její bezeškodný odtok. Poldry jsou například na Motolském potoce, Rokytce nebo na Lhoteckém potoce, kde je poldrem Suchá nádrž dolní.

„To znamená, že pokud přijde velká voda, dojde maximálně k poškození břehů, ale voda se nerozleje do okolí,“ vysvětlil Dan Frantík z magistrátního odboru ochrany přírody. Například při povodni v roce 2002 se na území Prahy nenaplnil ani jediný poldr. „I tak velkou vodu tenkrát pojmuly,“ dodal.

Zátopová místa proto podléhají přísným pravidlům, která říkají, co se tu smí a nesmí. Zakázáno je tu stavět. Jedinou výjimku mají vodní díla nebo důležité silnice. V oblasti nesmí stát živé nebo drátěné ploty a nesmí se tu stavět stany, budovat kempy či chaty.

Zátopová místa nejsou jediným přírodním způsobem, který lze proti velké vodě využít. Vliv na rozvodnění potoka má také to, kolik je na jeho toku „zatáček“, takzvaných meandrů. „Pokud se totiž potok tak říkajíc kroutí a neteče pouze rovně, zpomalí se průtok nahromaděné vody a k vylití z břehů dojde buď později, nebo vůbec,“ popsal Frantík.

Jednou z největších slabin pražských potoků pak jsou právě jejich narovnaná koryta. K vybetonovávání a srovnávání docházelo zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Město proto v současné době rekonstruuje například koryto Rokytky, které tvoří betonové lichoběžníky, a do původní trasy se vrátí také Svépravický potok, který pramení v Horních Počernicích.

Mezi nejvíce „zabetonované“ potoky patří Botič, který ve spodní části na mnoha místech teče tunelem, ve kterém je i jeho ústí do Vltavy.

V betonové rouře se také ocitl téměř celý Libušský potok, který v úseku mezi modřanskou poliklinikou a Vltavou vůbec neteče po povrchu. „Lidé vlastně ani nevědí, že jdou nad potokem,“ doplnil Frantík. Doslova pod zemí potom teče ve své spodní části Motolský potok.

* Pražské potoky

Počet potoků 99 Délka 374 km Zeleň podél toků 120 ha Nejdelší – Rokytka 36,2 km Nejkratší – přítok Báňského p. 50 m

Botič

Délka 34,5 km Plocha povodí 134,85 km2 Koryto je v horní části přírodní. Ve střední části přirozeně meandruje. Dolní část toku je ovlivněna zástavbou a koryto je souvisle upraveno a opevněno.

Dalejský potok

Délka 13,5 km Plocha povodí 36,8 km2 Je na něm několik retenčních nádrží sloužících k zachycení velké vody a regulaci povodňových průtoků.

Kunratický potok

Délka 11,0 km Plocha povodí 31,6 km2 Na potoku je několik rybníků, největší je Šeberák. Ve střední části protéká Kunratickým lesem. Zachovala se tady původní rostlinná i živočišná společenstva.

Litovicko-šárecký potok

Délka 23,4 km Plocha povodí 62,9 km2 Potok nejprve protéká soustavou rybníků a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny. Pod ruzyňskou věznicí teče potrubím.

Motolský potok

Délka 9,9 km Plocha povodí 15,7 km2 V horní části je suchý poldr. Pramení na úpatí velmi dobře propustných pískovců, které dobře zachycují srážkové vody.

Rokytka

Délka toku 36,2 km Plocha povodí 134,9 km2 Na Rokytce je řada rybníků. Po povodních v roce 2002 bylo v Hloubětíně obnoveno koryto do podoby blízké přírodě.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha