Ekologové upozorňují na škodlivost umělého zasněžování
Stále teplejší zimy a přitom stále větší zájem o rekreační lyžování vedou v
posledních letech k prudkému vzestupu umělého zasněžování sjezdových svahů i
běžeckých tratí. Na velmi negativní ekologické i hospodářské dopady tohoto
trendu upozorňuje ve své nejnovější zprávě rakouský Alpský spolek (Alpenverein).
Stále teplejší zimy a přitom stále větší zájem o rekreační lyžování vedou v posledních letech k prudkému vzestupu umělého zasněžování sjezdových svahů i běžeckých tratí. Na velmi negativní ekologické i hospodářské dopady tohoto trendu upozorňuje ve své nejnovější zprávě rakouský Alpský spolek (Alpenverein).
V Rakousku je podle informací tohoto spolku uměle zasněžováno již 60 procent všech lyžařských terénů, ve spolkových zemích Korutany, Salcbursko a Tyrolsko je to pak již 75 až 80 procent. Představuje to téměř 12.000 hektarů plochy, v celé alpské oblasti je to pak dvojnásobek. Například jen v oblasti známého lyžařského střediska Kitzbühl je v akci již více než 2000 sněhových děl, jakmile to teplota jen trochu dovolí.
Protože turistika je jedním z pilířů rakouské ekonomiky, mluví se podle ekologů jen velmi zřídka o krajně nepříznivých dopadech velkovýroby umělého sněhu. Přitom umělé zasněžování znamená obrovskou spotřebu energie i vody. Kromě toho způsobuje značný hluk, což je nepříznivé hlavně pro volně žijící zvířata, a má i negativní dopady na vegetaci na zasněžovaných svazích, protože umělý sníh má jiné vlastnosti než přírodní.
Zasněžování spolyká podle odhadů rakouského rozhlasu v celé alpské oblasti ročně na 95 milionů krychlových metrů vody. Navíc se tak děje v prostorách, které jsou na vodu poměrně chudé, a v ročním období, kdy je hladina místních toků nejnižší. Aby potřeba mohla být uspokojena, zadržuje se přes rok voda v umělých jezerech, která jsou leckdy necitlivě hloubena v chráněných krajinách.
Zasněžování spotřebovalo v Alpách již v roce 2004 tolik vody, jako Vídeň s 1,6 milionu obyvateli za celý rok, a tato spotřeba dál prudce roste, uvádějí ekologové. Jen v Salcbursku "padne" na zasněžování tolik vody, kolik jí spotřebuje 300.000 lidí za rok.
Podobně dramatické jsou údaje o energetické náročnosti umělého zasněžování. V celé oblasti Alp to představuje podle odhadů ekologů 600 gigawatthodin elektřiny, což je celoroční spotřeba 130.000 čtyřčlenných domácností.
Celkové náklady zasněžování se odhadují na tři miliardy eur (75 miliard korun), což je polovina veškerých provozních nákladů alpských lyžařských středisek.
Sdílet článek na sociálních sítích
