Nová vláda oživí labské jezy, shodují se rejdaři i ekologové

Stavba jezů na Labi zřejmě s nástupem nové vlády nabývá na aktuálnosti, shodují se obě strany sporu o splavnost největší české řeky. Ochránci přírody a občanští aktivisté varují před ekologickými škodami i ekonomickou nesmyslností mnohamiliardového projektu. Zástupci rejdařů zase doufají v to, že budou moci získat ztracené zakázky. Zástupci ekologických organizací z české i německé strany hranice proto dnes zorganizovali plavbu po řece, která měla veřejnosti ukázat, jaké škody podle nich jezy napáchají.

"Je pravda, že ten tlak na dostavbu teď asi poroste. Nesouvisí to jen se současnou vládou, problém je i v tom, že klíčová část řeky nebyla překvapivě zařazena do programu Natura 2000. To samozřejmě možnou stavbu usnadňuje," řekla Jana Vitnerová z organizace Arnika, která proti stavbě jezů dlouhodobě bojuje. Proti jezům protestují snad ještě intenzivněji německé organizace i někteří čeští odborníci.

Poslední známý projekt z roku 2004 předpokládá stavbu jednoho jezu v Prostředním Žlebu u Děčína a výhledově i druhého v ústecké čtvrti Krásné Březno. Každý by mohl stát kolem dvou miliard korun a měl by napomoci lepší splavnosti řeky. Z ní se totiž za poslední dvě dekády prakticky vytratila nákladní doprava, což rejdaři přičítají právě čím dál rozkolísanějšímu stavu vody v řece. Nyní se přes hranice vozí kolem 500 000 tun zboží ročně, ještě před deseti lety to přitom byl dvojnásobek.

"Ano, šanci na stavbu jezů opravdu cítíme. Dokonce bych řekl, že od roku 1990 je vůbec největší," řekl ředitel vodní sekce Svazu dopravy ČR Jiří Aster. Jezy by podle něj výrazně ulehčily podnikání a umožnily rozvoj lodní dopravy, která v Česku stále zaměstnává kolem 1500 lidí. Velká část z nich ale už na Labi závislá není, většina ze stovky českých říčních lodí totiž jezdí raději v zahraničí.

Dopravci nejvíce sázejí na obsazení ministerstva životního prostředí, které připadlo ODS, spokojeni jsou i s novým ministrem dopravy Vítem Bártou (VV). "Moje očekávání od nové vlády bylo dost velké, jen mě trochu překvapili pánové Schwarzenberg a Drábek, kteří mají k celé věci trochu zdrženlivý názor. Ale ještě se to bude jistě řešit dál," řekl Aster.

Občanští aktivisté ale vidí situaci docela jinak. Vadí jim, že jezy nenávratně změní charakter Labe, které podle nich přestane být tekoucí řekou a změní se prakticky v soustavu hlubokých a stojatých nádrží. Zlikvidovány by byly unikátní biotopy, které by nahradily kilometry betonových zdí a mamutí jezy. K tomu ale zpochybňují i smysl jezů a říční dopravy jako takové.

"S Labem to začalo ne před 20 lety, ale už v roce 1939 po připojení Sudet. V Ústí nad Labem byla tehdy konference o splavnění Labe. A i když se od té doby nic nestalo, vozilo se zboží pořád. Tehdy asi to bylo 20 milionů tun, dnes půl milionu. Ten důvod není v tom, že by se nedalo jezdit, ale že stejně nemají zakázky," řekl na palubě lodi bývalý vedoucí CHKO Labské pískovce Walter Hentschel. Těžkotonážní říční doprava je podle něj už technologicky překonaná, neekologická a snadno by ji nahradila železnice. Stávající objem přepravy by vydal na jeden až dva vlaky denně, tvrdí.