MŽP čelí kritice, že chce likvidovat malé vodní elektrárny

Ministerstvo životního prostředí se dnes ve sněmovně stalo terčem kritiky za to, že novelou vodního zákona údajně chce zlikvidovat malé vodní elektrárny. Důvodem je možnost zrušit povolení k provozování této elektrárny v návaznosti na stanovení minimálního průtoku, který chce ministerstvo v navrhované vyhlášce snížit. Ministerstvo záměr hájí snahou o ochranu přírody a zajištění stavu vod.
"Odnětím vody podle vládního návrhu zákona, kterou nyní oprávněný podle svého právoplatného vodního práva využívá k výrobě elektřiny, dojde k omezení a u menších vodních děl s výkonem do 100 kilowatt až k zastavení provozu," varoval poslanec ODS Jan Klas. Razantní snížení přítoku energeticky využitelné vody by podle něj znamenalo snížení výroby elektřiny až o 250 gigawatthodin, to znamená o jednu čtvrtinu.
Připomenul, že pokud by stejné množství elektřiny vyrobily tepelné elektrárny, vyprodukovaly by 300.000 tun oxidu uhličitého. "A my se tady šmrdláme s povolenkami od rána do večera a nevíme, kudy dál," rozhořčil se poslanec. "Žádná směrnice EU nepožaduje zavést do právního řádu České republiky pravidla o zůstatkových průtocích pro malá vodní díla. Je to pouze požadavek úředníků ministerstva životního prostředí," dodal. Jeho argumenty podpořil také ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Sněmovní hospodářský výbor proto navrhl novelu upravit, dolní komora o novele rozhodne v příštích dnech
Ministr životního prostředí Jan Dusík se hájil tím, že musí dbát na zajištění dobrého stavu vod a ochrany rostlin a živočichů v těchto vodách. Podle ministra je reálné, že vody v krajině bude ubývat a je třeba na to reagovat. Ministerstvo podle Dusíka přistoupilo na to, že místo jeho vyhlášky bude minimální průtok vody stanoven nařízením vlády.
V Česku je podle Energetického regulačního úřadu nyní 1407 malých vodních děl s výkonem do deseti megawatt, které vyrobí zhruba 1000 gigawatthodin elektřiny za rok. Představuje to 1,67 procenta z celkového množství elektřiny vyrobené v ČR.
Vládní novela vodního zákona má mimo jiné zlepšit ochranu vod před znečištěním, omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady, podle ministerstva zemědělství celkem o 240 milionů korun. Podnikatelé by díky nižší administrativě mohli ušetřit až 130 milionů korun.
Upravená novela kvůli ekonomické krizi nezvyšuje poplatky za čerpání či vypouštění vody, ani nezavádí poplatky nové, jak tomu mělo být dle původních návrhů. Původní návrh počítal se zvýšením poplatků za odběry podzemní vody či její vypouštění. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací by to vedlo ke zdražení pitné vody pro konečné spotřebitele.