Elektrárna uprostřed města

Elektrárna Hučák a IC Obnovitelné zdroje
Křižíkova 233, Hradec Králové
Tel.: 492 110 160, 725 781 564
Prohlídky malé vodní elektrárny se konají pravidelně každou sobotu a neděli ve 14 hodin v doprovodu průvodce. V jiné dny jsou exkurze pouze na objednání.
Informační centrum je otevřeno denně od 9 do 16 hodin.

Elektrárna není zrovna zařízení, které by někdo uvítal uprostřed města. Vodní dílo Hučák na Labi v centru Hradce Králové je však výjimkou. Nevypouští do ovzduší žádné jedovaté zplodiny ani nehrozí radioaktivním výbuchem. K výrobě elektřiny totiž už roku 1912, kdy bylo uvedeno do provozu, využívá sílu vodního toku Labe. A navíc je to jeden z architektonických skvostů města.

Secesní stavbu navrhl architekt František Sander. Po svém dokončení v roce 1911 skrývala tři Francisovy turbíny s výkonem 300 koňských sil. Protože vznikla na toku s velice proměnlivým průtokem (3,5 m3/s až 360 m3/s), bylo potřeba doplnit ji o dva parní stroje a parní turbínu, které kryly spotřebu v období abnormálně velkých vod nebo naopak průtokových minim. Spolu s elektrárnou na Orlici dodával Hučák v roce 1915 třífázový střídavý proud o napětí 5000 V. Tím Hradec Králové předčil i Prahu, která tehdy disponovala napětím 3000 V.

Kde udělat elektrárnu

Po renovaci ve 20. letech doznalo zařízení vodní elektrárny určitých změn - účinnost se tak zvýšila ze 67 % na 82,2 % - a v této podobě pracují všechna její soustrojí dodnes. Generátory poháněné turbínami rychlostí 125 otáček za minutu jsou dokonce původní, ještě z roku 1912. Vidět je můžete během víkendových exkurzí s průvodcem.

Dozvíte se od něj třeba to, proč jsou v elektrárně zrovna Francisovy, a ne třeba Kaplanovy turbíny. "Francisova turbína se hodí svou konstrukcí na toky se středně vysokým spádem. Obecně platí, že čím větší je spád vody (rozdíl úrovní hladiny nad a pod elektrárnou), tím je její výkon větší. V případě Hučáku však tento rozdíl snižuje voda z Orlice zvedající spodní hladinu. Zvyšovat horní hladinu nad elektrárnou však není možné, protože by se zaplavily břehy," vysvětluje zákonitosti fungování Hučáku průvodce Vladimír Hanuš.

Z výše uvedeného důvodu není možné stavět vodní elektrárny, kde se zrovna zamane. Místo je potřeba dobře vytipovat, aby byl vodní sloupec dostatečně vysoký, elektrárna výkonná a potřebné úpravy vodního toku přitom nezpůsobily necitelné zásahy do životního prostředí.

Trocha počtů

S využitím středního spádu má vodní elektrárna Hučák výkon 750 kW při průtoku 10 metrů krychlových vody za sekundu každou ze třech turbín. Za rok tak Hučák vyrobí 2800 mWh. Jestliže je dnes průměrná roční spotřeba domácnosti 2 mWh, dotuje Hučák elektřinou asi 1400 domácnosti ročně. To sice není podíl z hlediska celkové spotřeby elektřiny nijak závratný, ale je třeba si uvědomit, že tomu tak nebylo vždy. Odběr elektrické energie během 20. století totiž rapidně rostl a mezi lety 1919 a 2009 stoupl v České republice více než padesátkrát.

Pokud bychom navíc přepočítali roční výrobu elektřiny Hučáku na energii získanou z uhelných elektráren (1 MWh = 900 kg uhlí), ušetří Hučák každoročně zhruba 2520 tun tuhého paliva. Spočítáno od roku 1949, kdy byla zlikvidována parní část elektrárny poháněná právě uhlím, ušetřil Hučák okolo 151 200 tun uhlí. A to už číslo zanedbatelné není.

Voda ale není jediný ekologický způsob získávání energie, s nímž se v areálu Hučáku setkáte. Přes týden tu funguje expozice Obnovitelné zdroje, kde si mimo jiné zkusíte pohánět jednoduchý mechanismus světelnou energií nebo si prostudujete řez kotlem na biomasu. Mají tu také funkční model větrného tornáda a počítačové hry s ekologickou tematikou. Jestli tedy chcete sebe a své děti dovzdělat a pobavit, návštěvu Hučáku během pobytu v Hradci Králové nevynechejte.