Přírodní katastrofy rostou
Počet katastrof způsobených extrémními výkyvy počasí neustále roste. Na tento
trend upozorňují kromě vědců také světové zajišťovny, které musejí kvůli
katastrofám vyplácet rok od roku více finančních prostředků. Statistiky největší
světové zajišťovny Münchener Rück jsou naprosto výmluvné. Zatímco v letech 1950
až 1959 se na celé planetě událo 13 velkých katastrof způsobených počasím, v
období let 1990 až 1999 postihlo svět 74 katastrof. V 60. letech nepřesahovaly
celkové škody 60 miliard dolarů. V 90. letech už byly škody vyčísleny na 160
miliard. Pokud tyto cifry srovnáme s následky několikadenního řádění hurikánu
Katrina (až 100 miliard dolarů), není třeba příliš složitých výpočtů k tomu,
abychom si dokázali představit, co nás čeká v příštích letech a desetiletích.
[http://www.meteo-web.cz/image.php?idx=942&sh=cb6325f2082142ebd4ea944061b18998&mw=200&mh=150]
| Počet katastrof způsobených extrémními výkyvy počasí neustále roste. Na tento trend upozorňují kromě vědců také světové zajišťovny, které musejí kvůli katastrofám vyplácet rok od roku více finančních prostředků. |
| Statistiky největší světové zajišťovny Münchener Rück jsou naprosto výmluvné. Zatímco v letech 1950 až 1959 se na celé planetě událo 13 velkých katastrof způsobených počasím, v období let 1990 až 1999 postihlo svět 74 katastrof. V 60. letech nepřesahovaly celkové škody 60 miliard dolarů. V 90. letech už byly škody vyčísleny na 160 miliard. Pokud tyto cifry srovnáme s následky několikadenního řádění hurikánu Katrina (až 100 miliard dolarů), není třeba příliš složitých výpočtů k tomu, abychom si dokázali představit, co nás čeká v příštích letech a desetiletích. "Evropští odborníci, s nimiž spolupracujeme, se shodují, že prudké záplavové srážky a bouře jsou stále intenzivnější," konstatovala meteoroložka Daniela Jacobová z hamburského Ústavu Maxe Plancka. Rozbouřené živly boří domy, ničí infrastrukturu a narušují chod celé společnosti. Nelze pochybovat o tom, že některé lokality nebudou v důsledku klimatických změn obyvatelné. Podle vědců zůstane do poloviny století kvůli mizejícím ledovcům v Himalájích 40 procent obyvatel jižní Asie a Číny bez pitné vody. Nedobré vyhlídky před sebou mají například také lidé žijící v jihoevropských státech, kde se země pomalu ale jistě proměňuje v poušť. Nastupující změny nelze odvrátit. V úvahu připadá maximálně jejich zmírnění, jenomže k tomu chybí dostatečná politická vůle. I v případě mezinárodní dohody o radikálním omezení skleníkových plynů (o 60 nebo více procent), by se výsledky začaly projevovat teprve s odstupem 20 až 30 let. Do určité míry je škodám možné předejít opuštěním míst, kde je riziko přírodních katastrof největší. V rámci České republiky lze například uvažovat o přesunu obyvatel z nejvíce ohrožených záplavových oblastí. Vlasy na hlavě nám začnou hrůzou vstávat při úvahách o nevyhnutelných přesunech 40 nebo 50 procent obyvatel Číny, Indie nebo jižní Evropy. Nemluvě o prognózách očekávaných dopadů klimatických změn na světové hospodářství. Příroda má dostatek prostředků k tomu, aby lidskou civilizaci donutila k uskromnění.
Zdroj: Gnosis9.net, www.meteo-web.cz |
Sdílet článek na sociálních sítích
