Je šest ráno a budík hlasitě zvoní. Oznamuje čas krmení. Oblékám nejčistší tričko zašpiněné od sunaru a připravuji lahvičky. Celá záchranná stanice rázem ožije s pocitem, že právě to či ono zvířátko dostane najíst dřív. Po dokrmení mláďat a pacientů ve vnitřních prostorách nachystám krmení pro trvalé handicapy, tedy zvířata, která pro následky vážného zranění anebo z důvodu ochočení již nemohou být vypuštěna zpět do přírody. Pak zase následuje krmení mláďat, které se opakuje až do večera a přes noc.
Eva Melzerová: Jeden den dobrovolníka ve vlašimské Záchranné stanici pro zvířata
28. srpna 2014 13:07
Obecné
Zdroj: Ekolist.cz