zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ministr Brabec: Stát bude dále podporovat OZE, chytré technologie a energetické úspory v rámci nové klimatické politiky

25.09.2017
Energie
Solární energie
Česko bude podporovat další rozvoj OZE, moderních technologií a energetických úspor v rámci nové klimatické politiky, kterou stanovuje nová Politika na ochranu klimatu (POK). V mnoha ohledech POK představuje zdařilý dokument, který je mnohem progresivnější než návrh antifosilního zákona, říká Richard Brabec, ministr životního prostředí v exkluzivním rozhovoru pro náš portál.SN: Odstartovalo 2. kolo dotačního programu Dešťovka, který umožní domácnostem čerpat podporu na hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. Jaké cíle sleduje program Dešťovka?Dešťovka je svým způsobem revoluční projekt, který v sobě zahrnuje několik cílů. Jejím smyslem je zajistit občanům užitkovou vodu tam, kde dochází v období sucha k velkým problémům se zásobováním vodou. Zároveň chceme ušetřit pitnou vodu z jiných zdrojů, zejména tím, že se pitná voda přestane používat jako voda užitková a v neposlední řadě chceme nabádat veřejnost k udržitelnému hospodaření s vodou.A zdá se, že všechny cíle se podařilo splnit již v prvním kole. V rámci Dešťovky chceme ukázat lidem, že dešťová voda se dá použít nejen na zalévání, ale také jde použít na splachování WC. V současnosti nejvíce pitné vody spotřebujeme právě na splachování toalet. Je to strašné číslo - jen v Praze je to více než 12 miliard litrů pitné vody ročně, které se tu prosplachují.V neposlední řadě jsme chtěli v rámci Dešťovky umožnit využívání šedé vody. To je využití znečištěné pitné vody, která dnes odtéká z koupelen do kanalizace zcela bez dalšího užitku. Ale šedá voda se dá opětovně použít například pro splachování záchodů po jednoduchém přečištění.Úspěch a rychlost prvního kola Dešťovky jasně deklaroval smysluplnost celého projektu, navzdory tomu, že návratnost je kolem 10 let. I druhé kolo, které momentálně probíhá, je už úspěšné. V rámci druhého kola jsme do dnešního dne přijali přes 2000 žádostí v hodnotě přes 100 mil. Kč. Očekáváme, že v rámci druhého kola Dešťovky pokryjeme celkem cca 5000-6000 žádostí o dotace. Rostoucí počet zájemců o Dešťovku prokázal, že se sucho opravdu stalo celospolečenským tématem. SN: Jaké změny přináší 2. kolo této dotační výzvy?V druhém kole Dešťovky se zejména snažíme motivovat lidi k většímu využívání dešťové vody jako vody užitkové podporou sofistikovanějších systémů a současně pomoci lidem tam, kde je nedostatek vody nejkritičtější. Proto jsme alokovanou částku rozdělili na dvě poloviny, jedna půjde výhradně na projekty v obcích akutně ohrožených suchem, druhá všem ostatním domácnostem, které se nachází mimo suché oblasti. Toto je největší rozdíl oproti prvnímu kolu. Kromě Dešťovky navíc máme desítky dalších programů a řadu dalších opatření, která pomáhají udržet vodu v krajině a lépe hospodařit s vodou. Nedávno MŽP spustilo miliardovou Dešťovku na velké nádrže pro obce, školy nebo úřady.SN: Nedávno jste prohlásil, že v budoucnosti se stane standardem každého domu systém pro recyklaci dešťové či odpadní vody. Pokud je pro ČR opravdu boj s nedostatkem vody prioritou, dalo by smysl podpořit hospodaření s vodou na kontinuální bázi, stejně jako je tomu v případě dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ)?Určitě si to dokážu představit. Zatím však nemáme velký zdroj financování pro Dešťovku, jako je tomu v případě NZÚ. NZÚ je financován z prodeje emisních povolenek, což je poměrně silný zdroj. Dešťovka je financována z Národního programu Životní prostředí, který jsme vymysleli a vytvořili. Pro Dešťovku pravděpodobně nebudeme mít podobně bohatý zdroj financování, jaký má NZÚ. Ale na druhou stranu si dokážu představit, že během následujících 5-7 let se hospodaření s dešťovou vodou stane takovým standardem, že už ani nebude potřeba další podpora. Po zkušenostech s extrémně suchými posledními roky se domnívám, že se v horizontu několika následujících let se stane boj se suchem prioritou. Proto je nutné pomalu lidi připravovat na to, že se hospodaření s vodou, dejme tomu v horizontu 5 let, stane standardem v každé domácnosti. Pokud si totiž vodu neudržíme, pak ji nejspíše nebudeme mít. Díky ekonomické výhodnosti se investice do těchto opatření sama vrátí. SN: Po dlouhých opozičních obstrukcích se v Poslanecké sněmovně minulý týden podařilo dokončit ratifikaci Pařížské klimatické dohody (PKD), která je namířena proti globálnímu oteplování. Co je cílem PKD? Smlouva je unikátní v tom, že se vlastně poprvé v historii podařila dohoda na jakémsi kompromisu, jak zpomalit globální růst teplot. Byl vytyčen cíl udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí (tj. 18. století). Na první pohled se to může jevit jako málo, ale ve skutečnosti je to znát výrazně. Klimatické modely potvrzují, že globální oteplování je vážným problémem. Pokud nárůst teploty překročí další 2 stupně do konce století, pak lidstvo definitivně ztratí jakoukoliv kontrolu nad celosvětovým počasím. Jasně to dokazují poslední 3 hurikány nad Atlantikem najednou, což se nikdy předtím nestalo. Ale můžeme se podívat i na ČR, kde každým rokem rostou teploty a přibývá suchých oblastí.Je úplně jasné, že dohoda z Paříže je poslední pokus, který lidstvo má, aby se snažilo udržet kontrolu nad zvyšováním teploty v důsledku růstu CO2. Máme k dispozici posledních několik set tun CO2, které zbývají do naplnění kritické hranice. Podívejme se například na to, jak rozmrzá permafrost, který uvolňuje metan. A právě metan je nyní ještě větší hrozbou než CO2. Já osobně podpis dohody považuji za drobný příspěvek ČR ke globálnímu úsilí pro záchranu života na Zemi. Nevím, jestli se to podaří. Ale stoprocentně je to poslední pokus, který máme k dispozici.SN: Jaká pozitiva přinese její uplatnění pro ČR?Pokud se jedná o ČR, i my jsme ovlivňováni klimatickými změnami na Zemi. Navíc se také našimi emisemi podílíme na znečišťování ovzduší. Díky tomu, že ČR je poměrně aktivní v Zeleném klimatickém fondu, kde máme finanční i personální účast, nastává i pro české firmy nová možnost, jak se podílet na konkrétních velkých zakázkách po celém světě. V Zeleném klimatickém fondu se shromažďují desítky miliard USD na klimatická opatření. A my díky svojí účasti můžeme jednak přispět k boji proti klimatickým změnám tak také umožnit přístup českým firmám k zajímavým zakázkám z fondu, do kterého přispíváme pouze zanedbatelně. SN: Na počátku dubna Váš resort schválil dokument Politika ochrany klimatu (POK) v ČR do 2030. Jak se liší od původního záměru přijmout Antifosilní zákon (AFZ)?Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou to snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií. Mimo jiné přispěje ke snížení energetické náročnosti a ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech. POK velmi dobře nahradila původní záměr, kterým bylo možné schválení antifosilního zákona. Při jeho přípravě podle britského vzoru jsme při diskuzích ale zjistili, že by tento zákon měl pouze deklarativní charakter. Navíc by při jednání ve sněmovně nebo v tripartitě narazil na velký odpor. Při přípravě paragrafů antifosilního zákona jsme se shodli, že Politika ochrany klimatu je daleko konkrétnější. POK má v sobě daleko více cílů, úkolů, termínů a zodpovědností. Antifosilní zákon by jen deklaroval, že ČR chce snižovat emise CO2, což již naše země stejně činí, a to dokonce rychleji, než nám stanoví závazky vůči EU. Navíc v Antifosilním zákoně nebyly stanoveny žádné sankce právě po vzoru Velké Británie. SN: Jaké cíle sleduje POK? POK jasně stanovuje snížení emisí o 40% do roku 2030, což v ČR splníme. Do roku 2015 jsme byli na cca 35%, takže máme docela rezervu. Do roku 2050 lze v rámci POK považovat za reálné snížení emisí CO2 dokonce až o 60%. A jsme u nás pravděpodobně schopni dosáhnout i scénáře, o kterém už se dnes hovoří v EU, a to je až 80% snížení emisí CO2. Politika ochrany klimatu obsahuje jasné nástroje a opatření pro splnění cílů ochrany klimatu v průmyslu, dopravě, zemědělství a domácnostech. Jejím hlavním cílem je snížení emisí CO2, ale zároveň zlepšení kvality ovzduší. To spolu přímo souvisí. Snížení emisí CO2 znamená, že se budou odstavovat postupně znečišťující provozy například v průmyslu a energetice. Dalším cílem, který stojí za zmínku, je určitě snížení energetické náročnosti. A s tím samozřejmě souvisí i technologický rozvoj. Přirozeně se bude jednat o podporu moderních technologií, protože všechny tyto věci v sobě spojují jak zlepšení kvality životního prostředí v oblasti ovzduší, tak i potřebnou změnu pro energetiku a průmysl. V rámci POK jsou pak navrženy desítky konkrétních opatření ve všech oblastech s využitím evropských fondů i národních peněz. V energetice bude POK znamenat podporu dalšího rozvoje využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, včetně chytrých opatření v obcích a městech, jakými je mj. rozvoj elektromobility a chytrých technologií. Dále se v rámci POK počítá s dotacemi do snižování konečné spotřeby energie v podobě opatření směřujících k odstranění bariér a pro motivaci k energetickým úsporám v budovách, patří k nim například úspěšný program Nová zelená úsporám, ale i v průmyslu. V oblasti dopravy POK počítá s rozvojem elektromobility, s převodem nákladní dopravy na železnici nebo s výraznými změnami v zemědělství. Zemědělství by se mělo na snižování emisí podílet vyšší měrou, než dosud a to využíváním obnovitelných zdrojů, snižováním množství používaných hnojiv a podporou bioplynových stanic. Důležitou roli v tažení proti skleníkovým plynům bude nadále hrát zalesňování a ekologické zemědělství.POK je podle mne velmi zdařilý dokument, který se podařilo dopracovat ve spolupráci s dalšími resorty. A pro mě je POK jednoznačně cennější než pouhá deklarace skrze antifosilní zákon.Naše redakce tímto děkuji p. ministru Brabcovi za rozhovor. Pokračování rozhovoru přineseme v následujících dnech.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
22. března 2020
10:15 Stárnutí perovskitů vyřešeno [eurosolar.cz]
10:01 Baterie - post lithiová doba? [eurosolar.cz]
15. března 2020
16:15 Kompostovatelný bioplast [eurosolar.cz]
8. března 2020
12:15 Unikající metan z plynovodů [eurosolar.cz]
1. března 2020
12:30 Riziko v Antarktidě [eurosolar.cz]
23. února 2020
18:15 Osvobození od daně [eurosolar.cz]




Další články
Chystané akce
23
4. 2020
23.4.2020 - Seminář, školení
EA Hotel Populus, Praha
2
6. 2020
2.6.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
16
9. 2020
16-18.9.2020 - Konference
Náměšť nad Oslavou - CETT (areál ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, z.s. )
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí