Efektivitu solárních panelů zvýší sprej z mořských řas

Vědci po celém světě bádají, jak zvýšit konverzní účinnost fotovoltaických panelů tak, aby byly efektivnější při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současná technologie totiž dokáže proměnit u klasických komerčně dostupných solárních článků v elektřinu jen okolo 25 % světla.Švédové to zkoušení přes mořské řasyVětšinou vědci přicházejí s naprosto odlišnou konstrukcí, anebo s vylepšením, které lze použít i u stávající fotovoltaiky.  Najdou se však i vědecké týmy, které hledají zcela netradiční způsoby, jak efektivitu solárních článků navýšit.Jedním takovým týmem je i Swedish Algae Laboratory (SAL), která chce vylepšit výkon panelů pomocí jednobuněčných rozsivek (druh mořských řas), které jsou nejrozšířenějším typem fytoplanktonu. Podstatné je to, že jsou rozsivky schované uvnitř porézní schránky z oxidů křemíku a těmito póry do buňky cestují nejen živiny, ale díky více než sto milionů let trvající evoluci i světlo, které používají pro proces fotosyntézy.Nanopóry rozsivek jsou z hlediska vedení světla natolik dobré, že lze jejich schránky použít jako jakýsi akcelerátor i pro solární panely. Švédští vědci ze SAL vyvinuli speciální techniku, která umožní aplikovat schránky rozsivek třeba ve formě spreje, který na panelech vytvoří speciální film, jenž sníží odrazivost a více příchozího světla soustředí právě do samotných fotovoltaických buněk.Nadějné pokusyPrvní pokusy vědců ze SAL potvrdily, že v laboratorních podmínkách tento postup zjevně funguje. Rozsivkové řasy, které se natřely na solární články, dokáží totiž zvýšit efektivitu přeměny světla v elektřinu u současných panelů až o 4 %.Daleko slibnější výsledky však švédští vědci spatřují u příští generace solárních článků, kterou budou vyrobené pomocí technologie DSSC, kdy účinnost může vzrůst dokonce až o 60 %. Panely 3. generace na  bázi organických barviv ( DSSC -dye-sensitized solar cells). Hlavní rozdíl mezi DSSC a klasickými solárními články spočívá v koncepci - jádrem je polovodičová struktura potažená barvivem mezi světlocitlivou diodou a elektrolytem, tzv. Grätzelův článek. Barvivo v tomto článku je tvořeno nanočásticemi, které jsou efektivnější pro přeměnu světla s nižší energií na elektrickou energií, než klasické čistě křemíkové solární články.DSSC  článek zachycuje lépe světlo, dopadající pod malým úhlem a nedochází u něj k poklesu kapacity s časem. DSSC jsou na rozdíl od klasických křemíkových článků průhledné, což je činí zajímavé z hlediska estetického a architektonického využití. Příznivý pro ně je i poměr výkonu a výrobní ceny, zejména pro geografické oblasti s nižším osvitem.