Podpoří Brusel návrh nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030?

O návrhu nové směrnice o obnovitelných zdrojích v rámci Zimního energetického balíčku včera začali jednat energetičtí ministři zemí EU. Ústředním bodem jednání bude rozhodnutí o podílu obnovitelných zdrojů v roce 2030, který chce EU jako celek dosáhnout. Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE) považuje poslední návrh 35 % za málo ambiciózní a zbytečně složitě konstruovaný.Zbytečně nízké ambice pro zelenou energiiEvropská komise ve svém loňském návrhu Zimního energetického balíčku Čistá energie pro všechny Evropany směrnice navrhla cíl 27 %. Klíčový výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) koncem listopadu odhlasoval navýšení cíle na 35 %. Komora OZE upozorňuje, že na rozdíl od současně platných cílů pro obnovitelné zdroje návrh pro rok 2030 neobsahuje konkrétní cíle pro jednotlivé členské země,  a že podíl, který vyplývá pro Česko, je příliš nízký.  Celoevropský 35% cíl znamená pro Česko dosáhnout v roce 2030 podílu 26 % energie z obnovitelných zdrojů, jak vyplývá z textu pozměňovacích návrhů ke směrnici. Přitom aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 %, jak ukazují listopadové statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Navýšení podílu z 15 % v roce 2020 na 26 % do roku 2030 považuje Komora OZE za zbytečně nízkou ambici. Např. v porovnání s růstem podílu OZE v minulé dekádě jde o zpomalení tempa. Vyšší podíl a ambicióznější tuzemská opatření by přitom domácnostem i podnikům přinesly atraktivnější pobídky, aby si elektřinu a teplo vyráběly z čistých, domácích zdrojů.Komora OZE rovněž upozorňuje, že cíl 26 % je druhým nejnižším cílem ze všech členských států EU (po Lucembursku). I uhelné Polsko by mělo navýšit svou výrobu z OZE na 28 %. Na druhé straně statistiky je Švédsko s plánovaným podílem 63 %.Obáváme se, že nahrazení cílů pro jednotlivé členské státy jedním celounijním nepřispěje v členských státech k žádoucímu nastartování rozvoje obnovitelných zdrojů. Ministři energetiky dnes můžou předvést svaly a ukázat Komisi i Parlamentu, že chtějí ambicióznější mety. Česko považujeme za technologicky velmi vyspělé, takže by si mělo klást ambicióznější cíle," říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.Nejasná pozice nového ministraZa Českou republiku se jednání v Bruselu účastní novým ministr průmyslu Tomáš Hüner, kterého jmenoval do funkce minulý týden prezident republiky Miloš Zeman. Hüner již na Ministerstvu průmyslu a obchodu pracoval, v letech 2006 - 2011 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku.Z dosavadních informací bohužel vyplývá, že pozice Česka na jednání v Bruselu  nejdou úplně správným směrem. Zatím totiž u nás nelze podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů na úrovni komunit, které se ve světě dynamicky rozvíjejí.Pod pojmem Komunita si lze představit malý nebo střední podnik či neziskovou organizaci, jejíž členové se podílejí na výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách obnovitelné energie v rámci daného města či obce.Samovýrobci jako domácnosti nebo malí podnikatelé si budou pořizovat malé zdroje, ale k dosažení přechodu na čistou energii potřebujeme nahradit i velké zdroje, ať už pomocí fotovoltaiky, větrných elektráren nebo biomasy a dalších. Cesta k tomu vede právě přes komunity, říká k tomu předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.Názor MPO na rozvoj energetických komunit je nejasný. Je to škoda, jelikož projekty občanské energetiky vytvářejí nová pracovní místa, využívají lokální firmy a obchodníky, snižují ceny energií pro místní obyvatele a umožňují rozvoj obcí a regionů. I v Česku máme podobné příklady - například obec Kněžice, zatím jedinou tuzemskou obci, která je energeticky soběstačná. Kněžický projekt by ovšem za současných podmínek prakticky jistě nevznikl.Definitivní rozhodnutí o podobě směrnice přijme plénum Evropského parlamentu během jara 2018.