Tomáš Kazda působí na Ústavu elektrotechnologie Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně. Zabývá se vývojem baterií pro různé využití včetně elektromobilového průmyslu. Kombinaci lithia a síry věří natolik, že na tento typ akumulátoru podal evropský patent. Uvedl to časopis Konstruktér.Sázka na lithium-sirné baterieV současnosti trhu akumulace dominují stále olověné baterie, ale jejich podíl na celkové výrobě rychle klesá. V roce 2000 nebyl podíl lithno-iontových (Li-Ion) akumulátorů na celkové výrobě akumulátorů ani jedno procento, v současnosti je to necelých dvacet procent.Brněnský vědec Kazda je přesvědčen o tom, že lithium-sirné baterie dosahují vyšší kapacity než dosud používané Li-Ion baterie. Na základě svého výzkumu si podal patent pro nový typ baterie, která dokáže zachovat počet nabíjecích cyklů jako Li-Ion baterie, ale nabízí vyšší kapacitu, nižší hmotnost a pozitivní ekologický dopad na životní prostředí.Právě v tomto typu akumulátorů vidí Kazda budoucnost, využití prý najdou třeba v elektromobilech i chytrých telefonech. Srovnání s TeslouKazda srovnává svůj projekt s bateriemi, které používá koncern Tesla. Pokud by byly použity baterie s unikátní technologií, podařilo by se snížit hmotnost baterie na zhruba 120 kilogramů. Lithium-sirné baterie disponují zhruba trojnásobnou kapacitou než stávající lithium-iontové akumulátory. Vysoká energetická hustota zajišťuje nízkou hmotnost a menší objem, a to opět trojnásobně.Když vezmu například kapacitu dnešních baterií používaných v elektromobilech Tesla, tak pokud bych použil technologii lithium-sirné baterie a zachoval stávající kapacitu, tak by se podařilo zmenšit hmotnost baterie na zhruba 120 kilogramů, oproti stávajícím přibližně 550 kilogramům, popsal Kazda.Spolupráce s NóryPodle odhadů Každý by nová technologie mohla být dostupná na trhu do deseti let, i když zpočátku najde uplatnění především ve vojenství a speciálních aplikacích, jako jsou drony nebo high-tech elektromobily. Lithium-sirné akumulátory nevyužívají kovy jako kobalt, nikl nebo kadmium, takže jejich výroba by byla méně závislá na těžbě. Síra je často i odpadní produkt celé řady výrobních procesů. Ačkoliv zpočátku může být cena nového typu akumulátorů vyšší, protože se bude vyrábět v menších sériích, v budoucnu odborníci z VUT očekávají, že výrobní náklady lithium-sirných baterií budou výrazně nižší než dnešní náklady na výrobu těch lithno-iontových.Na vývoji spolupracuje Kazda z nórskou společností a na samotném patentu pracoval zhruba rok. Problematice akumulátorů a alternativnímu chemickému složení se věnuje již 8 let. Technologie by mohla být dostupná na trhu do deseti let a hlavní uplatnění shledává vynálezce ve vojenství a speciálních aplikacích jako jsou drony nebo elektromobily.
Budoucnost baterií spočívá v kombinaci lithia a síry, tvrdí brněnský vědec
29. srpna 2018 3:00
Solární energie
Zdroj: Solární Novinky