Eurokomisař Šefčovič: Členské státy EU musí přepracovat své klimatické plány a stanovit náročnější cíle

Evropská komise tento týden zveřejnila své hodnocení návrhů klimaticko-energetických plánů, jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.Prostor pro zlepšeníKomise ve svém hodnocení shledala, že vnitrostátní plány již představují značné úsilí, ale poukázala na některé oblasti, v nichž existuje prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o cílená a individualizovaná opatření, která by umožnila dosáhnout cílů pro rok 2030 a směřovat v dlouhodobějším horizontu ke klimatické neutralitě. Evropská unie je první významnou ekonomikou, která zavedla právně závazný rámec pro splnění příslibů, které učinila v Pařížské dohodě, a členské státy vůbec poprvé vypracovaly návrhy integrovaných vnitrostátních plánů pro klima a energetiku.Současné plány však nejsou dostatečné, ani pokud jde o obnovitelnou energii, ani o energetickou účinnost, celkových cílů EU v oblasti klimatu a energetiky proto nelze dosáhnout, aniž by si všichni stanovili vyšší ambice.Českému návrhu Evropská komise vytýká zejména nízký cíl pro rozvoj OZE a absenci účinných řešení a kroků potřebných k dosažení tohoto cíle. Rovněž upozornila na chybějící řešení k rozvoji komunitních (obecních) projektů a posílila roli a práva samovýrobců energie. Za nedostatečný považuje Evropská unie také český plán na snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Skepticky hodnotí záměr zvyšovat podíl biopaliv první generace.Místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič na toto téma uvedl: Tyto první vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu představují vnitrostátní rozměr energetické unie. Všechny členské státy vypracovaly v relativně krátkém čase kvalitní návrhy, ale žádný návrh není dokonalý. Do konce roku je třeba předložit konečné plány a naše doporučení ukazují, kde je třeba vyvinout větší úsilí: například stanovit náročnější cíle, podrobněji propracovat konkrétní téma, lépe upřesnit investiční potřeby nebo se více zaměřit na sociální spravedlnost.  Proto je třeba této příležitosti využít a vnitrostátní plány kvalitně dopracovat.Náprava do konce rokuČlenské země budou mít nyní půl roku na to, aby své plány upravily. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má přípravy plánu na starosti, musí kromě připomínek od Evropské komise zohlednit i národní debatu o podobě plánu. Komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Canete dodal: V listopadu jsme navrhli, že by Evropská unie měla být do roku 2050 klimaticky neutrální. Ukazujeme cestu vpřed a jdeme po ní jako první. K dosažení dobré pozice EU pro boj proti změně klimatu a pro modernizaci hospodářství to však ještě nestačí a konečné plány musejí obsahovat ještě náročnější cíle. Vyzývám proto Radu, aby zahájila diskusi o hlavních prioritách, na něž Komise upozornila, a aby pomohla zajistit dostatečnou ambicióznost konečných plánů.EU je odhodlána splnit své závazky týkající se snížení emisí skleníkových plynů a zajistit svým občanům bezpečné, cenově dostupné a udržitelné zdroje energie. Vytvořili jsme jedinečný systém správy v oblasti energetiky a klimatu, v němž Unie a členské státy společně plánují a plní cíle pro rok 2030 a usilují o dosažení cenově efektivního přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050.Komise se při analýze návrhů vnitrostátních plánů zaměřila na jejich souhrnný příspěvek k dosažení cílů energetické unie EU a cílů pro rok 2030. Ve své současné podobě však návrhy plánů nepředstavují dostatečný příspěvek ani v oblasti obnovitelné energie, ani v oblasti energetické účinnosti. U obnovitelné energie by rozdíl mohl činit až 1,6 procentního bodu. U energetické účinnosti by rozdíl mohl činit až 6,2 procentního bodu (pokud se bere v úvahu spotřeba primární energie) nebo 6 procentních bodů (pokud se bere v úvahu konečná spotřeba energie).Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl: "Evropská komise sdělila, že současné návrhy klimaticko-energetických plánů jednotlivých členských zemí neumožní do roku 2030 využívat alespoň 32 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů, jak si EU předsevzala. Pro Českou republiku to znamená, že musí zvýšit svůj plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů z 20,8 % na alespoň 23 %. Zdánlivě zanedbatelné zvýšení však bude mít v praxi významný pozitivní dopad. Pokud by se zvýšení projevilo výhradně ve výrobě čisté elektřiny, vzrostla by její produkce v porovnání s dneškem o dramatických 70 %. Oproti plánu Ministerstva průmyslu jen na desetiprocentní růst by šlo o výrazné zlepšení, přestože potenciál máme ještě vyšší." Další krokyPodle právní úpravy energetické unie EU jsou členské státy povinny řádně zohlednit doporučení Komise nebo zveřejnit důvody, proč tak neučiní. Členské státy jsou rovněž povinny zapojit do přípravy konečných plánů do konce roku veřejnost.Lhůta pro předložení konečných plánů je stanovena na 31. prosince 2019. Dnešní doporučení a sdělení Komise jsou součástí dialogu s členskými státy, který zajistí, aby konečné verze vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu byly dostatečně podrobné, robustní a ambiciózní.Komise je připravena pomáhat členským státům v jejich práci na dokončení plánů do konce roku 2019 na základě dosud vynikajícího procesu spolupráce.