Držitel Nobelovy ceny zatím nevěští blízký průlom v bateriových technologiích

Michael Stanley Whittingham patří k předním světovým odborníkům na bateriové technologie. Již v 70. letech minulého století získal patent na dobíjecí lithium-iontové baterie. Před několika týdny  byl za svůj přínos pro obor akumulace energie odměněn Nobelovou cenou za chemii.Proč nesázet na baterie s tuhým elektrolytem?Názory expertů na nejperspektivnější bateriové technologie se často rozcházejí. Nicméně, Whittingham je tedy expertem na slovo vzatým, pročež bychom jeho slovům měli věnovat nemalou pozornost.Dle něj nemáme upínat své naděje k bateriím s tuhým elektrolytem (SSB). Podle Wtittinghama lze SSB vnímat pozitivně i negativně, v závislosti na vlastním vztahu k elektromobilitě. Realita je však dle profesora vyučujícího na Newyorské státní univerzitě prostá. Lithium-iontové baterie budou dominující přinejmenším příštích deset let, protože nic jiného zatím není na obzoru. Toyota a řada amerických firem sice pracují na bateriích s tuhým elektrolytem, ale není jisté, kolik bude stát jejich výroba a zda vůbec dovedou nabídnout dostatek energie, řekl Whittingham v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg.Whittingham je přesvědčebn, že dříve než v roce 2030 k průlomu v bateriových technologiích nedojde. To znamená, že budoucnost v nejbližších letech bude spojena s akumulací v tradičních lithium-iontových (Li-Ion) bateriích. Tyto baterií jsou nicméně těžké a s ohledem na vzácné kovy také příliš drahé a k životnímu prostředí nepříliš ohleduplné.Zdokonalení Li-Ion bateriíWhittingham stále pracuje v rámci svého výzkumu na zdokonalení vlastností Li-Ion baterií. Čerstvý držitel Nobelovy ceny aktuálně pracuje ve dvou projektech, z nichž jeden vede. Zkoušíme zjistit, jaké jsou absolutní limity těchto baterií. Momentálně užíváme pouze 25 procent teoretické kapacity, což znamená, že 75 procent je mrtvá hmotnost. Na tomto projektu pracují ti největší světoví experti, dodává Whittingham. Whittingham ovšem připouští, že aktuálně má daleko nižší cíle než využití plného potenciálu lithium-iontových baterií, a to zdvojnásobení současné energetické hustoty.Umožní to autům, aby dojely dále, ale důležitější je pravděpodobně skutečnost, že baterie budou moci být menší. Pokud se nám povede zdvojnásobit hustotu, poté můžeme vyrábět mnohem menší akumulátory, než jaké jsou k mání nyní. A pokud bude použito méně materiálu, dostaneme se k nižší ceně, což napomůže v prosazení na trhu. Elektromobily se musí dostat na cenu, kdy je zákazník bude považovat za realistickou volbu, a zároveň musí mít dostatečně rozumný dojezd," dodává Whittingham.Pro mnohé může být zajímavý pohled Whittinghama na průlom elektromobility v rychlodobíjení, tedy v oblasti, ke které se upíná celá řada firem. Dle něj stěžejními problémy jsou snižování životnosti akumulátorů a příliš vysoké napětí. Proto firmy distribuující elektřinu nevidí takové stanice rádi, pro síť totiž představují vážné riziko. A čím více jich bude a čím výše se jejich výkon dostane, tím větší hrozba tu vyvstane, pokud nedojde k výraznému posílení elektrických rozvodných sítí.