Když se podíváme na dnešní učební osnovy klimatologie, zjistíme, že tento obor vychází z meteorologie, tedy sledování teplot, srážek a dalších meteorologických parametrů a jejich vývoje na tisícileté škále (např. http://geogr.muni.cz/klimatologie). Protože na této časové škále není dostatek přímých dat (nejstarší měření v Číně sahají pouze 500 let nazpět), jsou používána tzv. proxydata, vyjadřující sledované veličiny na jiném základě, tedy například na zastoupení 18O nebo 14 C, které jsou úměrné teplotě, resp. sluneční aktivitě. Takto klimatologie využívá data dendrologie (cca 1000 let nazpět), pedologie a hlubokomořské sedimentologie nebo glaciologie (statisíce let nazpět). V dnešní době jsou často používána data ze satelitů - například přímá měření slunečního záření, nebo dopadajícího kosmického záření, která jsme schopni přes izotopy 10Be přepočítat zpětně na zářivý výkon našeho Slunce. Pro sledování přerozdělování dopadajícího slunečního záření v zemské atmosféře a na povrchu země a v oceánech se využívá mnoha chemických metod a také biochemické metody.
Pavel Kalenda, Miroslav Vinkler: Jak je to dnes s vývojem poznání v klimatologii aneb Od meteorologie k astronomii
10. května 2020 7:45
Obecné
Zdroj: Ekolist.cz