zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dvě žádosti o průzkum zlata v K.Horách ministerstvo zamítlo

25.08.2014
Geologie
Dvě žádosti o průzkum zlata v K.Horách ministerstvo zamítlo

Dvě ze tří podaných žádostí o průzkum ložisek zlata a wolframu v Kašperských Horách na Klatovsku ministerstvo životního prostředí (MŽP) definitivně zamítlo. Rozklad už není možné podat, řekla dnes ČTK starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.

"Jde o dvě žádosti firmy Potamon GTS (pražská akciová společnost). Žádost Gabrety Gold (s.r.o. se sídlem ve Zdicích) o stanovení průzkumného území Ždánov a Kavrlík na území města a obcí Nezdice a Strašín zatím MŽP řeší," uvedla. Obě firmy mají sice sídlo v ČR, ale podle starostky za nimi stojí zahraniční těžební skupiny.
"Zatím je klid před bouří. Co bude dál nedokážu říci. Těžaři namítají, že chtějí jenom zkoumat a ne těžit. Ale kdo by dával peníze do průzkumu a nechtěl by to zpátky," uvedla starostka.

Podle ní neexistuje jiná než kyanidová metoda získávání zlata, která je podle českých zákonů zakázaná. "Firmy se hlavně snaží o změnu horního, geologického zákona a změnu vládní surovinové politiky. Tyto dokumenty jsou pro nás klíčové," uvedla Bernardová. Současná vláda má podle Bernardové v programovém prohlášení, že nebude povolovat ani průzkum, natož těžbu. "Snad bude chvíli klid," řekla.

Těžařům se podle jejich vyjádření vyplatí i jeden gram na tunu horniny, v oblasti je podle starostky výnos desetinásobný.

TVX Bohemia důlní, která zkoumala ložiska ve městě, už 18 let nevyvíjí žádné aktivity. "Ale je tu další firma Treasure Valley Holding (pražská s.r.o.), která má v našem katastrálním území skoupeno nesouvislých 50 hektarů pozemků," uvedl starostka. Podle ní čekají na možnou změnu zákona, podle níž by nerosty v zemi nemusely patřit státu, ale staly by se součástí pozemku.

"Zásadní pro nás je, že doprovodným prvkem zlata a wolframu je arsen, který je jedovatý. Muselo by se to vytěžit společně. Otrávilo by to ovzduší i vodu," řekla. Zbytky z těžby zlata a wolframu by se měly podle plánů těžebních firem z 90. let minulého století ukládat do 50 metrů vysoké nádrže pod hradem Kašperk.

"Hlubinné dobývání by určitě skončilo povrchovým lomem, který by byl pět kilometrů čtverečních velký. Ten dopad na krajinu včetně 95hektarového odkaliště pod Kašperkem, to by byla bomba," řekl s nadsázkou Oldřich Slováček, jednatel občanského sdružení Šumava nad zlato, které vystupuje proti proti průzkumu přes 20 let. Loni zaslalo petici s 12.000 podpisy Senátu, který letos v červnu doporučil vládě, aby průzkum odmítla. "Jsem přesvědčený, že snahy těžařů budou pokračovat. Potenciál stovek miliard korun ve zlatě a wolframu je takový, že když na to někdo má ty broky, tak do toho půjde," řekl.

Václav Prokš

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí