Pátek, 29. března 2024

Rychlého rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít

Letošní Světové ekonomické fórum označilo Chile za osmou obchodu nejvstřícnější zemi světa, zatímco Česká republika skončila na 39. místě...

Rychlého rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít

Pamětníci si jistě vzpomenou na historický úspěch českých fotbalistů na mistrovství světa v Chile v roce 1962. Vůči této zemi, která je pro Středoevropana nesmírně atraktivní, ale máme z hlediska její znalosti jako Češi nemalý dluh.

Ve světě naprosto unikátní tvar státu (táhne se po délce 4400 kilometrů při průměrné šířce pouhých 144 kilometrů) a jeho oddělení od východní části Latinské Ameriky přirozenou hranicí And dávají tušit, že jeho historický vývoj kráčel jiným směrem než na zbytku kontinentu. Sever dnešního Chile byl součástí říše Inků, zatímco jihu dominovali bojovní Araukáni. Odpor místního obyvatelstva zlomili definitivě v roce 1557 Španělé, kteří poté převzali nad územím vládu. Zdánlivě neatraktivní oblasti severní části země s pouští Atacama (jedno z nejsušších míst na světě) nebo naopak nehostinných jižních koutů se dlouho nedařilo trvale osídlit. Proto sem byli od 18. století a především od poloviny 19. století lákáni přistěhovalci z celé Evropy. Díky této politice má dnes více než 90 % chilských obyvatel evropské předky, což z Chile dělá "nejevropštější" zemi Latinské Ameriky. Kromě Španělů zde zapustily kořeny také významné kolonie Němců, Chorvatů či Italů.

NEJVYŠŠÍ DPH NA OBYVATELE V REGIONU

Dnes se jedná o jednu z nejúspěšnějších zemí počátku 21. století, o zemi dlouhodobě prosperující a nesmírně zajímavou, která je nám v mnoha ohledech blízká. Chile patřilo ještě v 70. letech minulého století k nejzaostalejším zemím kontinentu a zmítaly jím sociální, politické i hospodářské otřesy. Během několika málo desetiletí se však země za cenu mnoha obětí a mimořádného úsilí místního obyvatelstva vyšvihla na opačný konec žebříčku úspěšnosti v Latinské Americe. Dnes vytváří z celého regionu nejvyšší DPH na obyvatele a představuje nejotevřenější ekonomiku kontinentu.

Země je hospodářsky i politicky neobvykle stabilní, přes jisté sociální problémy má všeobecně nejvyšší životní úroveň v Latinské Americe a nám Evropanům je z celého regionu patrně nejbližší i stylem života. Otevřená a prosperující chilská ekonomika se čím dál častěji objevuje na předních příčkách nejrůznějších žebříčků a hodnocení ekonomických institucí a ratingových agentur. Letošní Světové ekonomické fórum označilo Chile za osmou obchodu nejvstřícnější zemi světa (pro zajímavost - ČR skončila 39.). Země boří i zažité představy o korupci v Latinské Americe, neboť ve vnímání tohoto problému obsadila 20. místo (a dosáhla tak zdaleka nejnižší úrovně z celé Latinské Ameriky), zatímco Česko se dle stejných kritérií umístilo až na 54. místě. Otevřenost ekonomiky dokresluje skutečnost, že se Chile v loňském roce stalo třetím největším dovozcem Latinské Ameriky (za Mexikem a Brazílií), a to i před mnohem lidnatějšími zeměmi regionu.

Chilské hospodářství je z rozhodující míry závislé na těžebním průmyslu. Nepřekvapí proto, že jeho produkty obstarávají téměř 60 % veškerého chilského exportu - země je světovou jedničkou v těžbě a zpracování mědi (zajišťuje 32 % celosvětové produkce). Stinnou stránkou tohoto prvenství je nezdravá závislost na vývoji světových cen a poptávce po tomto kovu, což se negativně projevuje i letos. Chile má rovněž významné postavení v těžbě molybdenu (3. světový producent, 14 % světové produkce), stříbra (7. místo, 5 % světové produkce) a zlata (14. pozice, 2 % světové produkce). Těžební průmysl se na tvorbě HDP v minulých letech podílel až 20 %, a přestože klesl na přibližně 11 %, význam důlního průmyslu pro chilské hospodářství bude nenahraditelný i v následujících letech.

Do roku 2020 již byly ohlášeny nové investice do těžebního průmyslu v celkové výši 90 miliard dolarů. Dostat se mezi dodavatele technologií, strojů, chemikálií či jiných produktů není vůbec jednoduché (rozhodující roli hrají američtí a kanadští investoři), ale není to nemožné. Vyžaduje to však investice a je třeba být na místě. Naprosto nezbytné je proto zřízení pobočky nebo navázání kontaktu s místním subjektem, který v oboru již působí.

VELKÉ PLÁNY SE TÝKAJÍ ELEKTŘINY I VODY

S těžebním průmyslem souvisí i nutnost rozšiřování energetických kapacit. Přestože výroba elektřiny v Chile roste (2003: 14,99 GWh, 2013: 22,06 GWh), těžební průmysl dlouhodobě spotřebovává celou jednu třetinu produkce. S ohledem na smělé plány těžařů lze očekávat další zvýšení potřeby elektrické energie, čemuž odpovídá i národní energetická strategie pro léta 2012-2030, která předpokládá růst spotřeby mezi 6 a 7 % ročně, takže do roku 2020 by měly být vybudovány nové kapacity na úrovni 8000 MW. Jestliže v roce 2011 vytvářely 63 % elektřiny tepelné elektrárny, 35 % vodní elektrárny a 3 % pocházela z obnovitelných zdrojů, v roce 2024 by vodní elektrárny měly dodávat 45-48 % elektřiny a obnovitelné zdroje by měly pokrýt až 10 % veškeré produkce.

Zda se podaří těchto cílů dosáhnout, zůstává otázkou, a to zejména po nedávném definitivním zrušení velkého projektu soustavy vodních děl HydroAysén, k němuž došlo především pod tlakem ekologů. S rostoucí kapacitou a vzhledem ke vzdálenostem od výroby ke spotřebě elektrické energie roste i potřeba kvalitnější a kompletnější přenosové soustavy. Změny se mají dotknout i distribuce elektřiny a mají směřovat k posílení volné soutěže s cílem stlačit ceny energie a zlepšit tak konkurenceschopnost chilské ekonomiky. Strategie nepočítá s jadernou energetikou.

S ambiciózními plány souvisí i využívání vodních zdrojů. V současné době spotřebovává 21 % vody těžební a zpracovatelský průmysl, a dokonce 73 % připadá na zemědělství. Nedávná minulost odhalila značné slabiny v systému zásobování vodou po celé zemi především v obdobích sucha. Chile netrpí problémy s nedostatkem této suroviny, ale její zdroje jsou velmi nerovnoměrně rozmístěné - zatímco na severu je jí nedostatek, na jihu je nadbytek. Budování přehrad a zadržování vody v období nadbytku a její rozvod do vzdálených míst spotřeby průmyslem, zemědělstvím i obyvatelstvem tak představují důležité úkoly pro následující dekádu.

Přestože v posledních deseti letech bylo dosaženo značného pokroku v budování čističek u městských aglomerací i v průmyslu, je v plánu výstavba nových, ještě účinnějších. Národní strategie vodních zdrojů do roku 2025 počítá rovněž s odsolováním mořské vody v oblastech, kde jiné řešení není možné nebo by bylo příliš nákladné.

Chile čím dál lépe využívá také lesní bohatství, a to především v jižní části země. Na těžbu navazuje bouřlivě se rozvíjející dřevozpracující průmysl. Jehličnany i eukalyptus jsou nepostradatelnou surovinou pro výrobu celulózy, kterou Chile úspěšně vyváží. S tím souvisí také potřeba techniky na těžbu, svoz a zpracování dřeva s cílem posilovat výrobu stále sofistikovanějších výrobků a vyvážet tak více přidané hodnoty.

Chile je ve světě známé díky vynikajícímu ovoci - jde především o víno, jablka, hrušky, kiwi aj. Kromě toho je nutné zmínit také produkci lososů (druhý největší dodavatel na světě) a jiných ryb, včetně mořských plodů, jejichž kvalita patří mezi nejlepší na světě. I zde je patrná snaha budovat navazující zpracovatelské provozy s cílem posilovat vývoz.

Bouřlivý rozvoj chilského hospodářství, rostoucí potřeby země, otevřenost ekonomiky a poptávka po kvalitních strojírenských výrobcích, službách i spotřebním zboží by měly být výzvou pro české exportéry. Rozhodně nejde o jednoduchý trh, neboť jeho otevřenost, transparentnost, ale i kvalita navazujících služeb (bankovnictví a finančnictví) přitahují asijskou, severoamerickou i evropskou konkurenci. O úspěchu či nezdaru rozhodují rychlost reakce, cena i kvalita výrobků.

Pomoc českým firmám na chilském trhu nabízí kancelář agentury CzechTrade, která v těchto dnech v souladu s exportní strategií českého státu vzniká v Santiagu de Chile.

Josef Kunický
ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Santiagu de Chile, CzechTrade
josef.kunicky@czechtrade.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů