zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

1205 metrů jsou Češi ochotni ujít s úspornou zářivkou na sběrné místo, důsledně ale třídí jen 40 % z nás

28.08.2014
Zpětný odběr
1205 metrů jsou Češi ochotni ujít s úspornou zářivkou na sběrné místo, důsledně ale třídí jen 40 % z nás

V českých domácnostech je téměř 65milionů světelných zdrojů, 45 procent z nich stále tvoří klasické wolframové žárovky, zbývajících 55 procent zahrnuje kompaktní a lineární zářivky a halogenové a LED žárovky. "Na jednu domácnost připadá v průměru 14,7 světelného zdroje, oproti předchozímu období jde o mírný pokles. Zásoby neekonomických a neekologických wolframek z domácností postupně mizí a nahrazují je kompaktní úsporky či LED zdroje. Lidé si zvolna zvykají na to, že kompaktní zářivka vydrží sice řadu let, ale když dosvítí, musí být ekologicky zlikvidována," říká Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a svítidel. Loni vyřadily domácnosti celkem 8,3 milionu kusů klasických žárovek, oproti tomu pouze 2,6 milionu kusů kompaktních zářivek.

Povědomí o ekologické likvidaci83 procent spotřebitelů, ale v praxi "úsporky" recykluje pouze 40 procent domácností. Vyplývá to z průběžných průzkumů společnosti EKOLAMP. Průzkumy realizuje agentura Markent, letos oslovila 1207 respondentů od 18 do 64 let z celé České republiky.

Lidé jsou ochotni odnášet nefunkční světelné zdroje průměrně do vzdálenosti 1205 metrů. Pokud by si mohli vybrat, 88 % respondentů by preferovalo speciální kontejnery umístěné vedle kontejnerů na tříděný odpad, 83 % z nás nevadí odnášet úsporky do prodejen elektra a 70 % vyhovují sběrné boxy v supermarketech a hypermarketech. Bohužel praxe je taková, že téměř polovina vyřazených světelných zdrojů stále končí na skládkách komunálního odpadu. "To v současnosti představuje přibližně 30 kilogramů rtuti, která by mohla teoreticky znečistit vodu o objemu 95 Máchových jezer," vypočítává Zuzana Adamcová.

Počet sběrných míst stále roste

Společnost EKOLAMP občanům, organizacím i obcím nabízí zdarma možnost zpětného odběru vysloužilých světelných zdrojů prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. "Pro usnadnění sběru kompaktních úsporek instalujeme malésběrné nádoby i na úřady, do prodejen a na další veřejná místa. V současnosti mají lidé k dispozici téměř 1900 malých sběrných nádob. Pokud by občané odevzdali všechny loni vyřazené úsporky, naplnili by 26 179 malých sběrných nádob," doplňuje výsledky průzkumu Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

Přestáváme hromadit žárovky do zásoby

Z citovaného průzkumu dále vyplývá, že Češi mění své zvyky týkající se nákupu světelných zdrojů: zatímco ještě v roce 2011 uváděla většina domácností, že vlastní tři náhradní žárovky, dnes má jeden náhradní světelný zdroj pouze každá druhá domácnost.

"Jak vyplynulo z našeho vlastního šetření, které proběhlo ve dvanácti evropských zemích, 73 % respondentů z ČR dává při nákupu přednost kompaktním zářivkám (tzv. úsporkám), a to z velmi praktických důvodů: chtějí šetřit energii a snížit výdaje, navíc díky dlouhodobé funkčnosti nemusí zářivky měnit příliš často," doplňuje výsledky průzkumu Michal Staša, specialista na úspory v osvětlení z neziskové konzultační společnosti SEVEn.

Podle výsledků průzkumu společnosti EKOLAMP připadá na dvě vyřazené klasické žárovky jedna nově koupená.

S postupující výměnou klasických wolframových žárovek roste potřeba zajistit důsledný sběr a recyklaci úsporných světelných zdrojů, kterou v České republice zajišťují různé kolektivní systémy. Současná odpadová legislativa toleruje kšeftování s elektroodpadem, který obsahuje snadno zpeněžitelné drahé kovy. Naopak bezcenné části elektrospotřebičů obsahující nebezpečné látky, jejichž likvidace je nákladná, končí často na skládkách, kde představují značnou ekologickou zátěž. Týká se to všech elektrospotřebičů: bílou a spotřební technikou počínaje, úspornými kompaktními zářivkami či bateriemi konče. Stát by měl proto v zákoně naprosto jednoznačně vyžadovat minimální požadavky na jednotlivé výrobce a kolektivní systémy při plnění elektroodpadových povinností. "Mezi tyto požadavky patří dostatečně hustá sběrná síť pokrývající rovnoměrně všechny části republiky, přesně definované kvóty pro sběr jednotlivých druhů elektrozařízení a jasná pravidla financování sběru elektroodpadu," vysvětluje Zuzana Adamcová.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí