Druhá cena GAČR poputuje vědcům za výzkum ozonové díry

Za výzkum ozonové vrstvy a studium příčin ničení ozonu dostanou vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Cenu předsedy Grantové agentury. Při své práci simulovali a zaznamenávali procesy, k nimž v atmosféře dochází na úrovni molekul včetně těch, které vedou k ničení ozonu. Cenu převezme tým chemika Michala Fárníka 22. října. ČTK o tom informovala mluvčí GA ČR Gabriela Bechyňská. Experimentátoři prováděli výzkum na speciální aparatuře molekulových paprsků, která je jediná svého druhu v Česku a i celosvětově jedinečná.

Grantová agentura tento týden zveřejnila také další laureáty. Cena bude putovat za vědci z Masarykovy univerzity v Brně, kteří hledají lék na chronickou lymfocytární leukémii a podobná onemocnění. Podařilo se jim popsat mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu tohoto dosud nevyléčitelného a zároveň nejčastějšího typu leukémie.

Fárníkův tým pracuje také v základním výzkumu. Zkoumal takzvané vodní klastry čili soubory několika set molekul vody. V unikátní laserové aparatuře se potkávaly s dalšími molekulami běžnými v atmosféře, například halogenovodíky nebo freony. Vědci na ně při tom svítili ultrafialovým světlem, které napodobilo sluneční záření.
"Předpovědi vývoje ozonové vrstvy jsou velice složité a různé modely se v tom velice, často až zásadně liší," komentoval Fárník. Aby je mohli vědci co nejvíce zpřesnit, museli získat podrobné znalosti o procesech na molekulové úrovni. Popsat základní mechanismus vzniku ozonové díry se ale podařilo už v 80. letech minulého století, další výzkum od té doby pokračuje.

Dnes vědecký panel OSN ve Washingtonu oznámil, že se ozonová vrstva začíná zotavovat a poprvé po 35 letech výrazně zesílila. Vědci to přičítají hlavně postupnému odstraňování některých látek z chladiv a sprejů od 80. let. Informovala o tom agentura AP.

Citlivá ozonová vrstva chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu. Ochranná vrstva se začala ztenčovat koncem 70. let minulého století.

Stratosféra, ve které se nachází ozon chránící Zemi před ultrafialovým zářením ze Slunce, je relativně suchá. Voda v ní kondenzuje a vytváří mraky pouze nad zemskými póly, kde jsou extrémně nízké teploty. Ozonová díra se proto vyskytuje především nad Antarktidou a částečně i nad Arktidou. Tam také dochází k tvorbě takzvaných polárních stratosférických mraků, které jsou tvořeny částečkami ledu. A právě na těchto ledových částicích dochází k chemickým procesům, v jejichž důsledku se do stratosféry uvolňují molekuly chlóru ničícího ozon.