Vypůjčený byznys

Tomáš rád poznává nové lidi, baví se anglicky a cizincům ukazuje Prahu. Nějakou dobu proto nabízel ubytování na pár dní ve svém bytě zadarmo, přes cestovatelský portál Couchsurfing. "Pak se ale i v Česku rozšířil Airbnb a s ním možnost, jak na takovém pronájmu i trochu vydělat. Tak jsem do toho loni šel," říká tmavovlasý třicátník, který dnes patří mezi tisíce lidí, jež nabízí v Česku ubytování v soukromí prostřednictvím sítě společnosti Airbnb. Za necelých 600 korun si člověk přes tuhle síť může pronajmout na noc pokoj v Tomášově pražském bytě na Smíchově.

Žádný hotel a žádné poplatky městu. To je byznys, který nejen u nás razantně roste. Zatímco loni se přes Airbnb ubytovalo na celém světě sedm milionů lidí, letos už to má být dvojnásobek a za čtyři roky odhady počítají s 51 miliony lidí, kteří tuto službu využijí. Už dnes je Airbnb ve 190 zemích a nabízí na 600 tisíc různých ubytování. Provizi za jeho zprostředkování platí jak ti, kteří si najdou bydlení, tak i ti, kteří ho nabízí. Celkem Airbnb vydělává z každé objednávky okolo deseti procent (závisí na lokalitě a ceně ubytování) její ceny. Do konce roku by hodnota téhle kalifornské firmy měla podle odhadů stoupnout až na 13 miliard dolarů, což odpovídá zhruba hodnotě amerického výrobce hraček Mattel. Firma, která vznikla v roce 2008, je v současné době jedním z lídrů toho, čemu se stále častěji říká "sdílená ekonomika".

A na první pohled to vypadá pěkně. "Příjezdy hostů přes Airbnb nám razantně rostou," pochvaluje si Pavel Hejcman, který pronajímá apartmány v centru Prahy. Ty často vyjdou levněji než ubytování v hotelu nebo lidi lákají na příjemnější bydlení v soukromí než v neosobním hotelovém pokoji. Jen loni stoupl počet lidí, kteří se ubytovali přes Airbnb, o 133 procent, hotely v Evropské unii proti tomu vykázaly v zimní sezoně růst přenocování jen o dvě procenta. A tak zatímco využívání moderního portálu Airbnb sílí, hoteliérům přibývají vrásky na čele.

"Hodně se tím zabýváme nejen tady u nás, ale i na evropské úrovni. Trh s ubytovací kapacitou by měl být volný, ale jen za předpokladu, že nebude postaven na šedé ekonomice. To se v tomto případě říct nedá," míní prezident Asociace hotelů a restaurací v ČR Václav Stárek. Upozorňuje, že v drtivé většině případů nejsou řádně odváděny daně a provoz se oproti klasickým ubytovacím zařízení neřídí bezpečnostními ani hygienickými předpisy.

Portál funguje sice podobně jako sociální síť, má systém hodnocení a platby jsou z účtu strhávány až po skončení pobytu, přesto čas od času dojde na nepříjemná překvapení. A nemusí jít jen o to, že pokoj nebo byt nevypadá jako na fotkách. Například i nájemci mohou poničit majiteli apartmán a ten se pak pomoci domůže jen stěží. I přes rizika je ale bydlení v soukromí prostřednictvím tohoto portálu díky nižším cenám atraktivní pro rostoucí počet lidí. Podle Asociace hotelů a restaurací je však tahle finanční výhodnost daná hlavně nerovným postavením na trhu. "Takto pronajímané prostory by měly být řádně zaregistrovány, provozovatelé by měli splňovat podmínky požadované živnostenským zákonem a mělo by být dohlédnuto na to, aby tato činnost byla řádně zdaněna," říká Stárek s tím, že se Asociace chce brzy obrátit na české úřady, aby to začaly řešit.

Města versus Airbnb

Nejvíc zatím proti tomuto portálu bojují v New Yorku, kde se ceny v hotelech pohybují v astronomických výších, a turisté tak levnější alternativu volí velmi rádi. Pro Airbnb je přitom New York jeden z nejdůležitějších trhů na celém světě. Jenže to je nevýhodné nejen pro hotely, ale i pro samotné město. Newyorský generální prokurátor Eric Schneidermann si proto důkladně prověřil byznys Airbnb a zjistil, že za posledního tři a půl roku se na 72 procent nabízených bytů přes Airbnb pronajímalo v New Yorku nelegálně, majitelé neplatili daně ani další poplatky městu. To tak přišlo o 33 milionů dolarů.

Navíc se ukázalo, že značný podíl představují velké komerční pronájmy a i tady vznikají "monopoly". Ačkoli poskytovatelé velkých množství ubytovacích kapacit tvoří jen šest procent uživatelů sítě v New Yorku, celkem vytvářeli 37 procent celkového obratu ve městě. Jeden z uživatelů dokonce nabízel 272 bytů a vydělal tak 6,8 milionu dolarů. Myšlenka s pronájmem volného pokoje nebo bytu, když je člověk sám na cestách, se tím přesunula k většímu byznysu. Když Schneidermann v polovině října výsledky šetření zveřejnil, oznámil také, že město proti ilegálním pronájmům zakročí. Už na jaře bylo z nabídky portálu staženo zhruba dva tisíce nabídek ubytování a čeká se, že je budou následovat další.

S Airbnb ale bojují i další města - vadí jim hlavně rozsáhlé daňové úniky. Stopku tak dostal portál Airbnb - respektive ti, kteří se nenahlásí a nezískají oficiální povolení - už například v Berlíně. Lidé si ovšem ze zákazu moc velkou hlavu nedělají a nabídek je na portálu stále víc než povolení, která Berlín vydal. Naopak San Francisco, odkud Airbnb pochází, nedávno tento byznys legalizovalo: za nájem se platí hotelové daně, nesmí překročit celkem 90 dní v roce a členové se musí registrovat u úřadů.

Co je tvoje, to je moje

Sdílená ekonomika ale není jen o bydlení. Podobné principy fungují i v celé řadě dalších oblastí a neustále vznikají nové projekty, platformy a mobilní aplikace, které propojují nabídku s poptávkou. Stačí se podívat třeba na americké společnosti Uber (prostřednictvím aplikace Uber Pop pro sdílení aut působí i v Česku) nebo třeba Lyft, které obě zamíchaly trhem taxislužeb. A podobně jako Airbnb rychle vzbudily silný odpor u tradičních hráčů na trhu.

Sdílet se dneska dá jednoduše kde co. Od zmíněného bydlení, aut nebo kol až po zahradu, nářadí (běžná vrtačka v domácnosti se v průměru používá pouhých 13 minut - tak proč si ji jen nevypůjčit od souseda?) nebo třeba i psa. A ačkoli se zatím jedná z globálního pohledu o malý trh, rychle roste.

Jen loni dosáhl byznys se sdílenými službami podle odbornice na tuto problematiku Rachel Botsmanové a zakladatelky konzultační společnosti Collaborative Lab hodnoty 26 miliard dolarů. Lidé nebo firmy, které jsou do ní zapojeny, vydělali podle propočtů amerického magazínu Forbes na 3,5 miliardy dolarů.

Téma sdílené ekonomiky je silné především v USA, ale takzvaná sharing economy byla také mottem loňského ročníku veletrhu informační techniky CeBit v Německu a například jihokorejské hlavní město Soul se označilo za sharing city. Slibuje si od toho lepší a ekologičtější využití zdrojů, vyšší kvalitu životního prostředí i vytvoření nových trhů.

Jak napovídá i zmíněné propojení s veletrhem CeBit, motorem sdílené ekonomiky jsou především moderní technologie a rychlý rozvoj mobilních aplikací. Jenže technologie nestojí za tímhle trendem samy. Ačkoli velká část stoupenců sdílení a spoluspotřebitelství je propaguje jako "návrat ke kořenům" či potřebné zpomalení bláznivého kolotoče spotřeby a ekologičtější způsob fungování společnosti, hlubší (a méně poetické) důvody leží i jinde.

Trend vynucený nouzí?

"Ekonomika sdílení uspěla z velké míry proto, že reálná ekonomika bojuje s problémy," nabízí střízlivější pohled na věc americký novinář Kevin Roose v New York Magazinu. Hlavním impulzem tak i podle některých ekonomů byla hlavně finanční krize v roce 2008 a následný tlak na co nejefektivnější využívání finančních zdrojů. Obrovský předpoklad pro rozvoj nového trhu spočívá podle Rooseho zejména v těžké situaci na trhu práce, kdy se mnoho lidí snaží najít nové způsoby, jak si přivydělat. A jednou z logických cest je právě i finanční zužitkování toho, co člověk má - ať už je to volný pokoj v bytě, nebo třeba půjčování svého auta.

Jisté je ale to, že ať jsou důvody jakékoli, sdílená ekonomika je dnes trend. "Impulz v podobě finanční krize podporuje i stále širší využívání informačních technologií včetně sociálních sítí. Spoluspotřebitelství se dosud veze na vzestupné vlně a podle mého názoru bude i nadále pronikat do stále více byznysových oborů a oslovovat více zákazníků. Z vyspělého světa se bude více rozšiřovat i v českém prostředí," domnívá se ekonom České spořitelny Jan Jedlička.

To vědí i velké koncerny, z nichž některé se snaží tenhle trend nepropásnout. Příkladem mohou být automobilky jako třeba Daimler a jeho systém sdílení aut Car2go nebo třeba půjčovna aut Sixt, která nedávno investovala přes půl miliardy dolarů do americké služby pro sdílení aut Zipcar. V Česku se tématem zabývá například T-Mobile, který si nechal nedávno dokonce zpracovat průzkum o postoji Čechů ke sdílení služeb i věcí. Většina respondentů se k němu staví kladně a zájem o něj je vysoký. "Nejvíc lidí by rádo sdílelo místo v autě, hned na druhém místě se umístilo sdílení chat a chalup," uvedl generální ředitel T-Mobile ČR Milan Vašina.

Ten vidí v tomhle trendu příležitost pro nové aktivity v naší klasické ekonomice. "Překonali jsme období divokých devadesátek, kdy se každý hnal za statusovými symboly. Po několika finančních krizích jsme umírněnější a uvědomujeme si, že nepotřebujeme mít v garáži auto, jehož jízdní vlastnosti využijeme dvakrát ročně při cestě na dovolenou. Nehledě na to, že využití sdílené služby je s největší pravděpodobností levnější a ekologicky i společensky odpovědnější. Teď zbývá jen jediné - firemní sféra musí přijmout, že sdílená ekonomika existuje, a vzít to jako příležitost," řekl na začátku září Vašina.

Podobně pozitivně se k tomu staví i Philipp Gloeckler, zakladatel start-upu Whyownit, který podporuje sdílení věcí běžné potřeby mezi lidmi v okolí. "Pokud se využijí koncepty sdílené ekonomiky inteligentně, nebudou znamenat ničení současného hospodářství, nýbrž vytvoří nové trhy," tvrdí Gloeckler. Výrobci se ovšem budou muset naučit nenabízet jen zboží, ale nově stále víc i služby.

"Samozřejmě že výrobci se budou muset přizpůsobit - stejně jako se přizpůsobili výrobci svíček po zavedení elektřiny nebo výrobci koňských povozů po rozmachu automobilové přepravy," říká ekonom Jaroslav Borovička, který přednáší na New York University. Největším rizikem pro další rozvoj této oblasti ovšem podle něj bude snaha současných zavedených výrobců bránit provozování nových služeb prostřednictvím lobbingového tlaku na vlády. Buď aby takové nové služby zakázaly, nebo omezily natolik, aby byly jen málo konkurenceschopné.

Sdílení v číslech

3,5 miliardy dolarů

překročí podle amerického časopisu Forbes celkový zisk, kterého lidé dosáhnou prostřednictvím sdílené ekonomiky. Meziročně to bude znamenat více než 25procentní nárůst.

133 procent

O tolik stoupl v roce 2013 meziročně počet lidí, kteří využili portálu Airbnb. Celkem se tak v loňském roce prostřednictvím této platformy ubytovalo sedm milionů lidí po celém světě. Proti tomu například hotely v EU v uplynulé zimní sezoně zaznamenaly meziroční nárůst jen o dvě procenta.

51 milionů lidí

využije podle odhadů služeb portálu Airbnb v roce 2018. Letos se přes něj ubytuje přibližně 14 milionů lidí.

17 miliard dolarů

je hodnota společnosti Uber, která funguje jako alternativa k taxislužbě. I přes protesty v řadě zemí působí v současné době již ve více než 140 městech světa.

AUTOR: Pavla Francová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz