zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Moldanubikum, saxothuringikum, metamorfované ostrovy aneb jak dělíme Český masív.

25.01.2015
Moldanubikum, saxothuringikum, metamorfované ostrovy aneb jak dělíme Český masív.

Český masiv lze rozdělit do 4 regionálních jednotek, které byly vyčleněny na základě teorií jejich vývoje před sjednocením během variského vrásnění. Liší se stratigrafickou náplní, ohraničením vůči okolním jednotkám i tektonickým vývojem.

Jedná se o moldanubickou oblast (moldanubikum), tepelsko-barrandienskou oblast (středočeská oblast, bohemikum), sasko-durynskou oblast (saxothuringikum) a moravskoslezskou oblast (moravosilesikum).

Moldanubická oblast představuje jižní a jihozápadní část Českého masivu.Pokrývá rozsáhlé oblasti Českomoravské vysočiny, Šumavy a Českého lesa. Zastoupeny jsou silně metamorfované starohorní a prvohorní horniny prostoupené četnými intruzemi magmatických hornin. Mezi největší tělesa patří komplexy hlubinných vyvřelých hornin v podobě středočeského a moldanubického plutonu, dále pak například třebíčský masív, jihlavský masív a řada drobnějších těles. Většina těchto magmatických těles je variského stáří. V tomto období se celá širší oblast dostala do režimu uvolňování a rozpínání a tím došlo vytvoření prostoru, kam magma intrudovalo a ve velkých hloubkách ztuhlo. Z magmatických těles, která vznikla před variským vrásněním, můžeme např. uvést i dvě drobná tělesa ortorul: světlickou ortorulu v jižních Čechách a doberskou ortorulu na pomezí Moravy, při hranicích s Rakouskem. Jedná se o jedny z nejstarších hornin na českém území. Svým stářím 2,1 a 1,3 miliardy let spadají do období starohor. K moldanubiku bývá někdy i volně řazena tzv. kutnohorsko-svratecká oblast, která jej lemuje ze severu v okolí Kutné Hory, Hlinska a Poličky.

Tepelsko-barrandienská oblast je tvořena horninami mladších starohor a spodní části prvohor. Představuje starší části kůry, jež byly během variské orogenze zapracovány do variského orogénu. Na povrch vystupuje hlavně ve stř. a záp. Čechách a v rámci Českého masivu ji najdeme přibližně ve středu. Nejtypičtější oblastí je barrandien, jež zahrnuje slabě metamorfované sedimentární a vulkanické horniny mladších starohor nebo nepřeměněné sledy hornin prvohor od kambria do devonu. Dále se k této oblasti počítají i jednotky Železných hor, domažlické a tepelské krystalinikum v záp. Čechách. Vrty byl prokázán výskyt těchto formací v podloží České křídové pánve.

K tepelsko-barrandienské oblasti bývají rovněž řazeny i celky, tzv. metamorfované ostrovy. Jsou to zbytky pláště středočeského plutonu, které leží jako jednotlivé ,,kry" na tomto tělese v pruhu mezi městem Říčany a Blatnou. Najdeme zde vulkanické komplexy a sedimentární sledy starších starohor a mladších prvohor. Jak už napovídá název, tyto horniny prodělaly přeměnu. Hovoříme o tzv. kontaktní metamorfóze, která je způsobena přímým působením teplot, popř. tlaků na kontaktu s magmatem. Přeměna hornin přímo souvisí se vznikem středočeského plutonu. Během variských procesů docházelo k intruzi magmat ve velkých hloubkách, které působením velkých teplot a unikajících fluidních roztoků přeměnily horniny v nadloží. Magmata ve velkých hloubkách pod povrchem pomalu krystalizovala a tak vznikl např. středočeský pluton. Horniny ležící nad ním byly postupně erodovány a odneseny. Zachované zbytky stropu pláště představují dnešní tělesa metamorfovaných ostrovů - tzv. ostrovní zónu.

ZDROJ: mistoprozivot.cz, kráceno, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí