Znečištění ovzduší II

V minulém článku o znečištění ovzduší jsme si uvedli několik látek, které jeho kvalitu zhoršují. Pojďme si povědět o dalších příkladech.

Prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů (označovány také jako polétavý prach nebo PM10) jsou pro člověka nepříznivé, protože se snadno dostávají nádechem až do plicních alveol, kde mohou vyvolat zánět dolních dýchacích cest. Částice větší než 10 mikrometrů ulpívají ,,jen" v horních cestách dýchacích. I zde je na vině především automobilová doprava a spalovací procesy.

Riziko pro lidské zdraví představují i těžké kovy, především olovo, kadmium a rtuť. Tím, že se již olovo nepřidává do paliv, se postupně jeho podíl ve vzduchu zmenšuje. Nicméně stále je do atmosféry uvolňováno v hojné míře jinou lidskou činností, zdrojem je hlavně chemický průmysl, který produkuje i sloučeniny rtuti. Ta je společně s kadmiem emitována také spalováním fosilních paliv.

Škodlivé jsou také polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroj je obdobný jako u oxidu uhelnatého, a to nedokonalé spalování, čili doprava.

Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu výše zmiňovaných látek je tendence provádět monitoring ovzduší a regulovat situaci. Po celé České republice existují měřicí stanice umístěné ve větších městech a sledující dopravní zátěž. Monitorovacích stanic je celkově 11 a najdeme je například v Kladně, Českých Budějovicích, Ostravě a Karviné. Stanice provádí kontinuální měření nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu. Na všechny nebezpečné látky existují limity, které se pohybují řádově v desítkách až stovkách mikrogramů na metr krychlový. Jakmile některá stanice zaznamená nadlimitní hodnotu jakékoliv složky, informaci hlásí a příslušné úřady situaci řeší. Takové situace však nenastávají často, řádově jednou za pět let. Vliv na množství škodlivých látek v ovzduší má i počasí - důkazem je tzv. smogová situace nebo také ,,Londýnský smog", která vzniká pouze při určité kombinaci podmínek. Bývá při ní mlha, bezvětří, teplota okolo 3-5 stupňů Celsia. Dochází většinou k inverzi, kdy na horách bývá tepleji a jasno a naopak nad městem jakási ,,poklička" z mraků, po pár dnech se samozřejmě škodliviny v ovzduší dané lokality nahromadí, což má neblahé účinky na zdraví lidí. Kromě intenzity provozu a počasí hraje roli i reliéf. Obecně hůře jsou na tom města, jež jsou obklopena horami. Naopak na rovině jsou nezdravé plyny lépe rozfoukány do okolí a rozptýlí se.

Kvalita ovzduší se samozřejmě v rámci jednotlivých měst dost liší. Nejvíc znečištěné ovzduší z hlediska množství těžkých kovů je na Ostravsku, na druhém místě jsou západní Čechy. Největší koncentrace plynů je naměřena v dopravní špičce, tj. po 7. hodině ranní a po 16. hodině odpolední. Záleží i na tom, jaký je den. Nejsilnější dopravní zátěž bývá v pondělí ráno a v pátek odpoledne. Také v neděli byl zaznamenán mírný nárůst objemu plynů v důsledku frekventovanější dopravy.

Za dobu, kdy monitorovací stanice fungují, zaznamenaly nárůst podílu většiny výše vyjmenovaných látek ve vzduchu a tím pádem i nejrůznějších onemocnění nejen respiračního rázu. Obrovský vliv má právě automobilová doprava. Jako důkaz slouží zvýšený výskyt škodlivých plynů během dopravní špičky. V tomto případě platí pravidlo, že automobil je ,,dobrý sluha, ale špatný pán". Samozřejmě existují i další antropogenní vlivy, ale tento je pravděpodobně nejmarkantnější. Pokud tedy nadužívání individuální dopravy zapříčiňuje zhoršení kvality ovzduší, nabízí se alternativní cestování, a to hromadnou dopravou, na kole či pěšky, což je k přírodě bezesporu ohleduplnější. Nejen, že šetříte životní prostředí, ale zároveň tak uděláte něco pro zdraví své a lidí ve vašem okolí!