zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vyplatí se teplo z tepláren?

12.12.2014
Vyplatí se teplo z tepláren?

Dálkové vytápění ze soustav zásobování teplem z tepláren a blokových kotelen je stále populární...

Počet uživatelů zaznamenává dokonce mírný nárůst. Centrální zdroje tak nadále zajišťují dodávky pro dvě pětiny domácností (1,5 milionu bytů).

Někteří zákazníci odcházejí, zejména tam, kde je teplo z centrálního zdroje příliš drahé, a zkoušejí hledat nové způsoby vytápění mezi alternativními zdroji. Jiní se ovšem naopak na soustavy zásobování teplem připojují.

Na základě průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení ČR počet domácností připojených na soustavy zásobování teplem neklesá. Připojených bytů je meziročně více než odpojovaných.

Podle Pavla Kaufmanna, mluvčího Teplárenského sdružení, navíc většina bytových domů při odpojení od tepláren nakonec na vytápění nic neušetří. Situace se podobá té, na kterou upozornil nedávný průzkum agentury IBRT, věnovaný úsporám při změně dodavatelů elektřiny či zemního plynu, kdy většina domácností se změnou dodavatele energií zaplatí nakonec více.

"Ani při změně způsobu vytápění si totiž většina lidí nedokáže spočítat svoje celkové náklady za teplo a často slepě věří informacím o levném teple, které jim účelově předkládají někteří dodavatelé tepelných čerpadel," řekl Martin Hájek.

Odpojení od centrálního zdroje tepla se určitě vyplatí tam, kde je teplo přehnaně drahé, což je v ČR především v Liberci a v Jablonci nad Nisou. V Liberci platí odběratelé například téměř dvojnásobek toho co v nejlevnějším Hradci Králové.

V Jablonci už se odpojila více než polovina domácností

V Jablonci nad Nisou se jen letos odpojilo od drahého tepla z Jablonecké energetické přes 1700 domácností. Ještě vloni patřila cena tepla v Jablonci k nejvyšším v zemi. Lidé platili za gigajoule přes 800 korun. Od ledna je stojí 689 korun. Z původních 10 tisíc domácností tak zůstalo energetické firmě, která přešla vloni od MVV Energie CZ pod kontrolu města, jen 4700. Dalších asi tisíc domácností o odpojení uvažuje. Cena tepla z domovních kotelen je asi o třetinu levnější než z městské teplárny.

Přesto teplárenská společnost pokračuje v přípravě ambiciózní revitalizace. Ta má odstartovat na jaře 2015 a ve dvou etapách do roku 2016 pohltit až 300 milionů korun. "Poté by cena za dodávku tepla měla klesnout na 650 korun na gigajoul," slibuje ředitel společnosti Pavel Spilka.

Teplo v Liberci opět zdraží?

Podobná situace je i v Liberci, kde je cena tepla nejvyšší v republice - 815 korun za gigajoule. Před 15 lety produkovala Teplárna Liberec 1,9 milionu gigajoulů tepla, letos plánuje jen 811 tisíc gigajoulů.

"Teplárna jen letos přijde kvůli odpojení 1700 domácností o dalších 40 tisíc gigajoulů, což znamená desetiprocentní nárůst ceny tepla. A bude hůř, pokud město nebude problematiku řešit," uvedl pro Liberecký deník Petr Černý, předseda bytového družstva Sever. Ten přišel s návrhem, který požadoval zrušení teplárny a přechod obyvatel Liberce na vytápění ze spalovny a lokálních kotelen.

Počáteční investice do malých kotelen nejsou podle Černého vysoké. "V průměru vychází 20 tisíc korun na jednu domácnost. Návratnost je tříaž čtyřletá," upřesňuje s tím, že v místech, kde není plyn, lze využít vytápění tepelnými čerpadly. U nich je vstupní investice sice asi třikrát vyšší, zato cena tepla se pak může dostat pod 600 korun za gigajoule.

"Zatímco v ostatních částech republiky se několikanásobně více bytů a domů připojuje, v Libereckém kraji je v několika lokalitách opačná tendence. Je to dáno historickým vývojem - kombinace parních soustav a drahého paliva (plyn) přinesla vysoké ceny za teplo a snahu najít alternativní řešení vytápění. Včetně ambicí místních politiků překrucovat přírodní zákony podle stranických priorit," komentuje situaci Pavel Kaufmann.

Zrušením teplárny se však podle něj problém ještě zhorší, elektrické ani plynové sítě ve městech zpravidla nemají kapacitu plně přejmout všechny zákazníky teplárny. Polovinu až třetina domů by neměla jak zajistit teplo a teplou vodu. Nebo by komodity byly příliš drahé.

Investice 20 000 Kč na jednu domácnost za novou domovní plynovou kotelnu v bytovém domě je podle Kaufmanna navíc hodně podhodnocená, realita je spíše dvojnásobek.

Jsou řešením tepelná čerpadla?

Podle odborníků může instalace čerpadel pomoci snížit náklady až o 70 %.

"Hlavní výhodou tepelných čerpadel je cena za vyrobené teplo," říká Milan Bechyně, specialista na energetiku a vytápění portálu TZB-info. "Oproti běžným cenám, které se pohybují okolo 500 až 800 korun za gigajoule tepla, jsou náklady v závislosti na typu čerpadla mezi 150 až 250 korunami za gigajoule," upřesňuje.

Na druhou stranu může být prvotní investice do pořízení tepelného čerpadla tak vysoká, že konečnou úsporu téměř smaže anebo je výsledná cena dokonce vyšší. "Vyplatit se tak může jedině při výrazné dotaci," tvrdí Pavel Kaufmanní.

Investice do pořízení čerpadla se pohybují od několika set tisíc do několika milionů korun podle typu zařízení. "Pokud investici rozpočteme na dobu životnosti, tedy maximálně 15 let, zjistíme, že v součtu zaplatíme podstatně více než za teplo z teplárny," podotýká Kaufmann.

Řada dodavatelů tepelných čerpadel a plynových kotelen podle něj účelově snižuje kalkulaci ceny tepla.

Domovní kotelny na plyn

Konkurencí pro dálkové vytápění z tepláren by se mohly stát i domovní kotelny na plyn. Český plynárenský svaz (ČPS) přišel s tvrzením, že domovní kotelny dodávají levnější teplo než velké soustavy centrálního vytápění, které v Česku spalují především uhlí.

Plynárníci se opírají o statistické šetření Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o cenách tepla pro koncové spotřebitel. Zatím jsou k dispozici jen hotová čísla za rok 2012, kdy se za teplo z domácí plynové kotelny platilo 563,54 koruny za gigajoule, zatímco teplo z uhlí stálo v průměru 557,72 koruny. Z podkladů pro výkaz za loňský rok ČPS spočítal, že teplo z domovní plynové kotelny je v průměru o tři koruny za gigajoule levnější než teplo z uhlí dodávané teplárnami.

"V budoucích letech bude narůstat podíl malých zdrojů a konkurenční tlak, úspory a ohled na životní prostředí směřuje bezodkladně k decentralizaci výroby energií," říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. "Nahrazení některých zastaralých systémů centrálního vytápění s nízkou účinností výroby a vysokými tepelnými ztrátami v rozvodech, decentralizovaným vytápěním zemním plynem přinese potřebnou úsporu emisí," dodává.

Cena tepla z domovních kotelen, jak ji prezentuje plynárenský svaz, je však jen průměrem. Z šetření ERÚ vyplývá, že cena tepla ze zemního plynu se u kotelen pohybuje v rozmezí od necelých 500 korun až po více než 1000 korun za gigajoule. Rozdíly v cenách tepla z uhlí zdaleka tak velké nejsou.

Zástupci tepláren se závěry výpočtů plynáren nesouhlasí. Podle nich o výhodnosti vlastní plynové kotelny nic nevypovídají. "Značný podíl domovních kotelen je ve skutečnosti ve vlastnictví majitele vytápěného objektu, který platí investiční náklady. Ten za symbolické nájemné tuto kotelnu pronajímá výrobci tepla, takže náklady na investici se do konečné ceny tepla plně nepromítnou. Totéž se týká některých položek provozních nákladů," rozporuje výpočet Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Trvá na tom, že teplo z domovní kotelny je výrazně dražší než teplo z tepláren.

AUTOR: Alena Anděrová

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí