Umění z plastových lahví vylovených z moře ukazuje muzeum v Ústí

Umění nemusí být jen obraz, socha, grafika či kresba, snaží se přesvědčit Veronika Richterová návštěvníky ústeckého muzea. Výtvory z plastových lahví a další odpadů nejen vylovených z moře mají zároveň upozornit na dopad lidské činnosti na ekologii. Výstava potrvá do 1. března.

Instalace Dary moře se skládá z děl, které autorka vytvořila ze zbytků plastu, kamene, papíru, ale i z mušlí. Některá připomínají zvířata, jiné evokují stvůry, děti v nich vidí postavy ze seriálů a dospělí zkoumají, z čeho vlastně jsou. "Jsou to sběry všeho možného, co lze najít v moři, je tam toho opravdu hodně," říká autorka.

Umělkyně svou prací nejen zužitkovává odpad, ale zároveň upozorňuje na problémy s ním spojené. Podle informací zveřejněných v rámci výstavy až 90 procent odpadu v mořích tvoří plasty, zbytek představují chemické kaly a další odpadní hmoty. Podle OSN kvůli znečištění pláží a moří plasty ročně úhyne více než milionu ptáků a přes 100.000 savců. Největší hrozbou je podle vědců plastový mikroodpad v hloubce několika desítek metrů. Končí v útrobách živočichů, kteří se živí planktonem.

Materiál pro drobné artefakty jako PET lahve, silonová lana a sítě, bójky či kusy pěnové izolace posbírala a odvezla Richterová z pobřeží kapverdského ostrova Boa Vista. Nacházel se podle ní na neobydlených místech, kde příboj a mořské proudy ustavičně vyvrhují tuny mořského odpadu. Jeho původ lze vystopovat v západní Africe a dalších vzdálených zemích, doplnila.

Dary moře jsou součástí projektu Museo Mundial, jehož cílem je rozvíjet spolupráci mezi muzejními a rozvojovými organizacemi a poukazovat na priority, které vyhlásila Organizace spojených národů na svém summitu v roce 2000. ČTK to řekl Milan Kreuzzieger, jenž projekt v Česku zaštiťuje. Projekt lze vidět také v muzeích a galeriích v Maďarsku, Německu a Portugalsku až do roku 2016.

Radka Fialová