zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Z registru znečišťovatelů už brzy zmizí stovky malých provozoven

04.02.2015
Firemní ekologie
IPPC
Z registru znečišťovatelů už brzy zmizí stovky malých provozoven

Počet ohlašovatelů do Integrovaného registru znečišťování se sníží.

V novele zákona to navrhuje ministerstvo životního prostředí. Týkat se bude asi 1700 malých provozoven, což je asi třetina současných znečišťovatelů. Změny jim uleví od administrativy a mají ušetřit ročně téměř 30 milionů korun. Ministr Richard Brabec (ANO) ČTK řekl, že dopad na kvalitu životního prostředí to mít nebude.

Novela se dotýká pouze změny počtu ohlašovatelů, nikoli úprav seznamu ohlašovaných látek. Databáze národního Integrovaného registru znečištění (IRZ) každoročně odkrývá veřejnosti informace, jaké vybrané škodlivé látky vypouštějí znečišťovatelé do ovzduší, do vody nebo jsou součástí jejich odpadu.

Že se počet ohlašovatelů sníží, považuje Brabec za dobrou zprávu. "Novela se zaměřuje zejména na malé ohlašovatele, pro které je její plnění obecně náročnější, zvláště vezmeme-li v úvahu nejen samotné ohlašování, ale i sledování a evidenci," uvedl s tím, že jejich význam je z hlediska znečišťování životního prostředí velmi omezený.

Novela vznikla jako kompromis mezi zástupci průmyslu a nevládních organizací, který se už dříve vyjednal. Dosáhnout ho prý bylo náročné. Nyní je zákon v připomínkovém řízení. Je také součástí vládního ekoauditu, který požaduje snížení administrativy pro podnikatele v oblasti ochrany životního prostředí. Ve středu o něm jednala vláda.

Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika ČTK řekl, že novela odbourá chybu, kvůli níž firmy musely ohlašovat i celková množství odpadů. Tím množství ohlašovatelů narostlo. Velkých znečišťovatelů se to podle něj nedotkne. Myslí si ale, že nový systém bude pro ohlašovatele složitější. "Nicméně to celé vzniklo na přání svazu průmyslu a ministerstva průmyslu, kteří si myslí, že se tím odbourá zátěž podniků," konstatoval.
Razantní škrty v registru znečišťování dlouhodobě prosazuje Svaz chemického průmyslu, MŽP s nimi ale nesouhlasí. Podle nich by stát měl zrušit ohlašování chemických látek v odpadech a omezit povinnost ohlašování pouze na provozy, po kterých to vyžaduje evropské nařízení o registru. Takovým zásahem by ale z registru zmizela polovina informací v současnosti dostupných veřejnosti, včetně velkých zdrojů potenciálně karcinogenního styrenu.

Nejvíce benzo(a)pyrenu vzniká při nedokonalém spalování v lokálních topeništích. U velkých zdrojů se sleduje pouze v rámci skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků. "Prozatím je její uvedení v ohlašovacím formuláři pro 2014 zcela dobrovolné, ovšem pro MŽP velmi cenné," dodala mluvčí Petra Roubíčková. Ministerstvo podle ní aktuálně očekává výsledky studie, která vyhodnotí, jak nejlépe ohlašovat benzo(a)pyren samostatně.

Šárka Mrázová

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí