zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ještě letos nabídneme lidem solární panely

31.03.2015
Energie
Ještě letos nabídneme lidem solární panely

To říká obchodní a strategický ředitel ČEZ Pavel Cyrani.

Není v našem zájmu, aby se s elektrickou energií plýtvalo, uvedl dále v rozhovoru Pavel Cyrani, který je též členem představenstva ČEZ. Velkým i malým zákazníkům proto chce pomáhat spotřebu srazit. Zájem o elektřinu dál poroste - díky nástupu elektromobilů a nízkoenergetických staveb s elektrickým vytápěním.

OTÁZKA: Tlak na energetické úspory se stále zvyšuje, spolu s tím se zde zároveň otevírají obchodní příležitosti v řádu desítek miliard korun. Chopí se ČEZ příležitosti a nabídne služby v oblasti efektivního nakládání s energiemi?

Energetické úspory jsou oblast, kde ČEZ může zákazníkům mnohé nabídnout. Velké příležitosti se otevírají v oblasti energetického managementu, využití odpadního tepla z technologických procesů a samozřejmě snižování ztrát. Právě do těchto oblastí chceme upřít svoji pozornost.

OTÁZKA: Co se konkrétně skrývá pod termínem energetický management? Kolik lze díky němu ušetřit?

Spadá sem třeba osvětlení. Tady je zapotřebí určit, kolik světla je v dané budově potřeba a v jakých hodinách, zda se má svítit stále, nebo jen na pohyb a zda se vyplatí LED svítidla. Poté určíte nejlepší možný poměr úspor a výše investice. V typickém průmyslovém podniku lze náklady na osvětlení srazit o 30 až 40 procent. Vyplatí se také kogenerace - společná výroba elektřiny s výrobou tepla a případně i s chlazením a minimalizace ztrát při rozvodu tepla. Tady lze také uspořit 40 až 50 procent energie.

OTÁZKA: Je o tyto služby v Česku velký zájem?

V tuto chvíli pracujeme na stovkách projektů v řádu stovek milionů korun. Je to zlomek tržního potenciálu, ale zároveň mnohonásobek toho, co jsme viděli před pěti lety. Naše dceřiné firmy, třeba EVČ a ČEZ Energetické služby, umějí tyto služby nabídnout i financovat. Běžně se dnes užívá model, kdy se investice splácí z dosažených finančních úspor. Zájem o tyto služby roste. Svoji roli zde hraje i fakt, že zlevnily některé technologie, jako třeba LED svítidla.

OTÁZKA: Není to paradox, že vás okolnosti nutí podílet se na úsporách energie u zákazníků? V zájmu skupiny ČEZ je naopak prodat co nejvíc elektřiny a tepla.

Není to tak. Naším zájmem není, aby se energie využívala neefektivně. Uspořenou elektřinu lze využít jinak. Trendem do budoucnosti bude zvyšování podílu elektřiny, která dnes tvoří jen zhruba jednu pětinu celkové spotřeby energie u zákazníků, na úkor fosilních paliv. Elektřinou se vyplatí vytápět nízkoenergetické domy, také instalace tepelných čerpadel zvyšuje její spotřebu.

OTÁZKA: Rostoucí zájem o nízkoenergetické domy a elektromobily je tedy dobrou zprávou pro budoucnost společnosti ČEZ?

Nejen pro ČEZ, ale také pro životní prostředí. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve velkých městech dnes nejsou elektrárny, ale emise z lokálního vytápění a z dopravy. Změna nenastane přes noc, ale postupně přijde.

OTÁZKA: Hovořili jsme o výrobních podnicích. Oslovíte s nabídkou úspor také domácnosti?

Co se týká vytápění a osvětlení, tak tady je prostor pro služby s vysokou přidanou hodnotou omezený. Lidé zkrátka zvládnou objednat nový kotel nebo vyměnit žárovky sami. Další technologie, jako třeba mikrokogenerační jednotky a inteligentní řízení spotřeby, jsou zatím v případě domácností příliš drahé. Je možné, že se situace za tři nebo pět let změní a pak je nabídneme.

OTÁZKA: ČEZ jednou za čas vypustí signál, že se chystá nabízet lidem střešní fotovoltaické systémy. Kdy tuto nabídku spustíte a za jakých podmínek?

Na této nabídce v tuto chvíli pracujeme, chceme ji spustit ještě v tomto roce. Bude se jednat o kompletní dodávku "na klíč", která by měla být natolik jednoduchá a srozumitelná, aby si ji mohla pořídit i moje babička. Podle mého názoru to ještě chvíli potrvá, než se střešní fotovoltaika stane hitem českých domácností.

OTÁZKA: Smířili jste se tedy s názorem, že budoucnost patří solární energii?

Začnu tím, že připomenu základní předpoklad - do roku 2050 má Evropská unie v plánu srazit emise oxidu uhličitého v elektroenergetice téměř na nulu. Elektřinu tedy bude možné vyrábět z obnovitelných anebo z jaderných zdrojů. Uhlí by mělo šanci v případě zvládnutí technologie zachytávání a ukládání emisí, ale příliš v tuto možnost nevěřím. Avšak neznamená to, že za tři roky budeme vyrábět elektřinu jinak než dnes. Připravujeme se však na změnu, která s velkou pravděpodobností nastane. Rok 2050 se zdá být daleko, ale z pohledu energetiky to není tak dlouhá doba.

OTÁZKA: Na druhou stranu lze říci, že změna myšlení nastala až překvapivě rychle. Ještě před 10 lety na obnovitelné zdroje kromě ekologů sázel jen málokdo, dnes patří do "mainstreamových" úvah o budoucnosti energetiky.

Mne to netrápí ani nepřekvapuje. Vyhodnocujeme v ČEZ všechny trendy a nové technologie, které se objevují. Solární panely v tuto chvíli jako slepá kolej nevypadají, naopak se dnes jako slepá kolej jeví již zmíněné zachytávání a ukládání uhlíku.

OTÁZKA: Neskončí na slepé koleji také jaderná energetika? Třeba s ohledem na rostoucí investiční náklady...

Jaderné elektrárny mají stále šanci. Zatím nejsme v situaci, abychom celou spotřebu elektřiny pokryli jen z obnovitelných zdrojů. Neumíme totiž uložit velké objemy energie na týden či déle. Obnovitelné zdroje by neutáhly spotřebu v době, když slunce nesvítí a vítr nefouká.

OTÁZKA: Podle řady odborných studií budou za pět let na trhu finančně dostupná řešení pro ukládání energie v bateriích. Podle některých předpovědí se lidé vybavení solárními panely a bateriemi začnou ve velkých počtech odpojovat od rozvodné sítě...

To je věštění z křišťálové koule. Nevěřím, že by vývoj šel tak rychle. Alespoň ne v evropském případě. Perspektivní budou tato řešení hlavně v méně vyspělých zemích, které mají slabou - nebo místy žádnou - rozvodnou síť.

OTÁZKA: Dostali jsme se k otázce rozvodných sítí. Evropské země je chtějí postupně "upgradovat" na novou generaci chytrých sítí, které zvládnou stabilní provoz i při vysokém počtu malých zdrojů včetně solárních a větrných elektráren. Jaké zkušenosti ČEZ získal díky pilotnímu provozu chytré sítě ve Vrchlabí?

Otestovali jsme technologie, které bychom chtěli postupně zavést v celé síti. Jde například o trafostanice s prvky automatického řízení a oboustrannou komunikací. Podmínkou je, že výhody musejí převážit nad náklady. Co se týká chytrých elektroměrů u maloodběratelů, přesvědčili jsme se, že zatím nejsou potřeba. Jsou poměrně drahé a většině spotřebitelů nepřinášejí významnější výhody.

OTÁZKA: Jaký dopad bude mít zmíněná modernizace rozvodné sítě na cenu elektřiny pro spotřebitele?

Budeme postupovat tak, že nové prvky nainstalujeme v rámci běžné obnovy sítě. Dopad do cen by proto měl být nulový, nebo jen minimální.

OTÁZKA: V této souvislosti se nabízí otázka: jak se vyvíjejí jednání s Energetickým regulačním úřadem o nastavení regulovaných cen distribuce v příštích letech?

Nová pravidla pro období 2016 až 2018 jsou téměř hotová. Dialog s úřadem je korektní a nečekáme nic překvapivého.

OTÁZKA: Tím, kdo nejvíce ovlivňuje budoucnost české energetiky, se v poslední době stala Evropská komise. Po nástupu nové komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem se zdá, že smršť legislativních změn polevila a že je tu snaha dělat méně, ale pořádně.

Nová komise se oblasti energetiky chopila poměrně dobře, jak ukazuje i nedávno zveřejněný návrh Energetické unie. Komise se snaží dotáhnout do konce dříve schválená opatření, třeba třetí liberalizační balíček. Se zaváděním dalších změn chce počkat do doby, než se situace usadí a všichni v energetice si na nová pravidla zvyknou. Zároveň musíme dávat pozor, aby členským zemím zůstalo právo určit si energetický mix podle vlastního uvážení. Například i ve Spojených státech amerických jednotlivé státy rozhodují o tom, jaké elektrárny budou na svém území s ohledem na přírodní podmínky stavět.

OTÁZKA: Vy osobně věříte, že Česká republika bude mít právo sama rozhodnout o možné výstavbě nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech? Zvláště když vidíme, jak Rakušané napadají britský záměr stavět novou elektrárnu Hinkley Point C.

Jsem přesvědčen, že by to právo měla mít. Přijde mi zvláštní, že by Británie, která řeší vážný problém s dostatkem elektřiny po roce 2020, měla ztratit možnost určit si, jaké elektrárny v zemi vyrostou. A že by měl o této věci spolurozhodovat někdo v Rakousku.

Pavel Cyrani (39)

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na Kellog School of Management v USA.
- Pro ČEZ pracuje od roku 2006, předtím působil sedm let jako konzultant ve společnosti McKinsey.
- Od října 2011 je členem představenstva ČEZ a také ředitelem divize strategie.
- Od loňského května vede sloučenou divizi obchodu a strategie.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí