Úterý, 19. března 2024

Ruský projekt, americké počítače, česká práce

Ruský projekt, americké počítače, česká práce

Socialistické Československo se během 80. let minulého století vydalo na cestu jaderných velmocí. Tehdejší plány počítaly se čtyřmi výrobními bloky v Temelíně, po dvou v severomoravských Blahutovicích a východočeském Tetově, další dvě elektrárny měly vyrůst na Slovensku. Nejen to, tehdejší plánovači se dokonce zabývali projektem jaderných tepláren.

Nakonec z těchto plánů zbylo jen torzo - dva temelínské jaderné bloky. Ale ani ty neodpovídají původní představě. Česká vláda v roce 1993 provedla zásadní změny v projektu a české řídicí a kontrolní systémy, kterým v té době scházely potřebné certifikáty, nahradila americkou technologií.

Investiční záměr stavět jadernou elektrárnu na jihu Čech vydala československá vláda v únoru roku 1979. Jako nejvhodnější lokalita byla zvolena venkovská oblast poblíž Týna nad Vltavou. S prostorem si tehdejší vedení státu hlavu nelámalo. Za oběť plánů padlo pět vesnic.

Stavět se začalo v únoru 1987. O zakázky se podělily hlavně domácí podniky. Generálním dodavatelem byla Škoda Praha, projekt stavby vypracoval Energoprojekt Praha. Reaktory a turbíny vyrobila Škoda Plzeň, parogenerátory ostravské Vítkovice, čerpadla Sigma Lutín, potrubní systémy Modřanská potrubní, vzduchotechniku ZVVZ Milevsko a tak dále.

Čtyři tisícimegawattové bloky se po pádu komunistického režimu zdály být zbytečným luxusem. Federální vláda na počátku roku 1990 rozhodla, že práce budou pokračovat už jen na prvním a druhém bloku. Její rozhodnutí potvrdila v březnu 1993, tedy krátce po rozpadu federace, i česká vláda. Stavební práce na objektech třetího a čtvrtého bloku prakticky vůbec nezačaly.

Nová doba si žádala vyšší požadavky na spolehlivost a bezpečnost provozu. Jadernou elektrárnu Temelín několikrát prověřovali inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii a experti poradenské firmy Halliburton NUS. Hlavní doporučení zněla: nahraďte starý systém řízení moderním digitálním systémem, najděte si jiného dodavatele jaderného paliva a nahraďte původní kabely za nehořlavé.

Soutěž na dodávku moderních systémů kontroly a řízení i jaderného paliva vyhrál americký Westinghouse. Investor elektrárny ČEZ s ním podepsal smlouvu v květnu 1993, její celková výše činila 419 milionů dolarů (v tehdejším kurzu 12 miliard korun). "Na počátku 90. let se to zdálo jako naprosto přirozený krok, daný nejen politickými požadavky, ale i rozpadem Sovětského svazu a mimořádnou nestabilitou Ruska v té době," vzpomíná tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý.

Během 90. let se elektrárna rodila v bolestech. Projekt postupně nabíral zpoždění a prodražoval se. Jaderný expert František Hezoučký, který byl ředitelem v Temelíně v letech 1999 až 2003, zmiňuje demotivaci inženýrů a techniků na staveništi kvůli chybějící politické podpoře a nešťastným personálním výměnám.

Během let 1993 až 1999 se na staveništi Temelína vystřídalo pět ředitelů. "Nebylo to lehké, v prvních polistopadových letech byl složité zajistit personální kontinuitu a asi jsme se zbytečně zbavili některých velmi zkušených lidí," dodává Vladimír Dlouhý.

O dokončení Temelína nakonec v květnu roku 1999 znovu rozhodovala česká vláda - a návrh prošel jen těsně. Hlavním podporovatelem dostavby Temelína byl tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který si za to vysloužil přezdívku "atomový dědek". Přislíbené termíny - spuštění prvního bloku do konce roku 2000 a celkové náklady nepřevyšující 100 miliard korun - se nakonec zúčastněným firmám podařilo dodržet, i když jen těsně.

První elektřinu dodal blok číslo jedna do sítě 21. prosince roku 2000. "Politici tehdy byli až příliš nadšení. Měla jsem je upozornit, že skutečné problémy teprve začnou," vzpomíná na tehdejší dobu šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Spouštění elektrárny v té době nedokázaly zastavit ani emocionálně vypjaté kampaně rakouských aktivistů, varující před "šrotovým reaktorem" a "druhým Černobylem."

Byl Temelín po spuštění bezpečný, nebo ne? Podle českých jaderných expertů ano. "Vnitroreaktorová vestavba a další konstrukční elementy reaktoru včetně tlakové nádoby pracují v interakci s proudem chladiva, což je provozně bezpečné. Za slabší místo bych považoval poměrně těžkopádnou konstrukci primárního okruhu," říká Václav Kuželka, který se v době dostavby a spouštění Temelína zabýval výzkumem odolnosti a provozní bezpečnosti jaderných reaktorů. Jiní experti naopak považují robustní konstrukci za výhodu.

Poté nastal čas "doladit" různé problémy, které se týkaly nejaderné části elektrárny. Svou roli zde sehrál fakt, že plzeňská Škoda Energo měla zkušenosti prakticky jen s výrobou turbín do výkonu 220 megawattů. Pro Temelín však musela vyprojektovat a vyrobit dvě tisícimegawattové turbíny, což se neobešlo bez potíží - třeba s nežádoucími vibracemi.

Za přelomový lze označit rok 2006. V květnu Evropský soudní dvůr rozhodl, že rakouské soudy nemohou vynášet rozsudky týkající se temelínské elektrárny se závazností pro české území. V listopadu pak Krajský úřad Jihočeského kraje definitivně rozhodl o kolaudaci elektrárny Temelín.

Doba tahanic o dostavbu a provoz Temelína v té době skončila, pochybnosti se postupně rozplynuly.

Jaderná elektrárna Temelín s každým dalším rokem provozu prokazuje, že je spolehlivým a navíc ekonomicky i ekologicky výhodným zdrojem energie pro české podniky a domácnosti.


Informační centrum temelínské elektrárny navštívil v roce 2014 rekordní počet 38 057 návštěvníků.


Jaderná elektrárna Temelín

Plocha: 143 ha

Výkon: 1. blok - 1078 MWe (spuštěn 2000)
2. blok - 1054 MWe (spuštěn 2002)

Výroba: Do konce roku 2014 vyrobil: 165,1 mld. kWh
Rekord ve výrobě 2012: 15,3 TWh
Zásobuje elektřinou pětinu ČR

Chladicí věže
Výška: 155 m
Průměr základů: 130,7 m
Plocha pláště: 81 000 m<sup>2</sup>
(osm českobudějovických náměstí)

Turbíny
Největší turbosoustrojí v ČR
Výkon TG1: 1078 MWe
Výkon TG2: 1054 MWe
Délka: 60 m
Váha: 2000 tun
Rychlost lopatek až: 2500km/h

Kontejnment
Železobetonová ochranná obálka
Výška: 56 m
Tloušťka betonové stěny: 1,1-1,2 m
Maximální přetlak: 490 kPa /150°C

Zajímavosti:
Temelínští hasiči:
78 osob
17 vozidel
12 možností elektrického napájení bezpečnostních systémů

Zásoba vody: 230 000 m<sup>3</sup>

Dodávky tepla přes: 2500 domácností z Týna nad Vltavou

Zdroj: ZDROJ: Atom Energy Outlook 2015

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů