Studie: V roce 2030 budou obnovitelné zdroje před uhlím

Obnovitelné zdroje energie by se měly do 15 let stát hlavním zdrojem elektřiny, tvrdí Mezinárodní energetická agentura (IEA). Organizace, která má za úkol směrovat svých 29 členů ke spolehlivé, dostupné a "čisté" energii, ve svých propočtech vychází z plánovaných závazků jednotlivých států. Ty daly vlády na stůl před celosvětovým klimatickým summitem, který se uskuteční v prosinci v Paříži.

Pokud by státy své závazky dodržely, pak by měla mít v roce 2030 podle analýzy IEA výroba z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny téměř třetinový podíl, což bude více než výroba z uhlí, plynu nebo jádra.

Společnosti, které si myslí, že akce na ochranu klimatu neovlivní jejich podnikání, tak dělají podle hlavního ekonoma IEA Fatiha Birola "fatální chybu". "To je, jako by předpokládaly, že úrokové sazby zůstanou stejné příštích 25 let," řekl Birol listu Financial Times.

Emise ale i přesto do roku 2030 podle zprávy porostou, a to především proto, že vzroste celková výroba elektřiny na 30 620 terawatthodin - zhruba o sedm tisíc terawatthodin víc oproti roku 2013. IEA proto pro státy vypracovala pět doporučení, jak emise nadále snižovat: zredukovat počet uhelných elektráren a zakázat jejich další výstavbu, ukončit systémy dotací pro fosilní paliva, snížit produkci metanu, zvýšit energetickou účinnost průmyslu, ale i budov a dopravy a razantně navýšit investice do obnovitelných zdrojů, které byly podle IEA loni celosvětově ve výši 270 miliard dolarů.

Podle vědců způsobují právě emise skleníkových plynů, především pak oxid uhličitý, ohřívání planety. Dvě třetiny skleníkových plynů v současnosti pochází z těžby a spalování uhlí, ropy a plynu používaných pro výrobu elektřiny a z továren a automobilů. Státy si proto před summitem v Paříži kladou vysoké klimatické cíle. Spojené státy se zavázaly snížit emise o 26 až 28 procent oproti roku 2005 do roku 2025. Nejambicióznější cíl si ale stanovila Evropská unie, která chce snížit emise do roku 2030 o 40 procent oproti stavu v roce 1990. Pro mnohé členské země je ale tento závazek až příliš přísný a dohoda evropských států z října minulého roku počítá také s tím, že pokud nebudou cíle ostatních zemí dostatečně ambiciózní, může EU svůj závazek ještě přehodnotit, aby neztratila konkurenceschopnost.

Zpráva IEA ale upozorňuje na to, že i v případě naplnění současných závazků se státům nepodaří snížit rychlost oteplování planety na méně než dva stupně oproti době před průmyslovou revolucí, jak si původně vytyčily. "Pokud státy nevyvinou větší aktivitu po roce 2030, zvýší se průměrná teplota po roce 2200 o 2,6 až 3,5 stupně Celsia", píše se v analýze.

Agentura proto doporučuje, aby státy přijaly na konferenci v Paříži závazné datum pro úplnou eliminaci emisí skleníkových plynů. Lídři skupiny G7 se minulý týden po velkém tlaku na Japonsko a Kanadu shodli, že se budou snažit radikálně snížit skleníkové plyny do roku 2050 a úplně je vymýtit do konce tohoto století.

Pomoc by jim v tom měla také prognóza IEA, která tvrdí, že se v budoucnu podaří rozdělit spojení mezi ekonomickým růstem a růstem emisí. To se projevilo už loni, kdy emise oxidu uhličitého stagnovaly, zatímco ekonomika rostla. Podle prognózy IEA by měla do roku 2030 ekonomika vzrůst o 88 procent, zatímco emise CO2 jen o osm procent.

32 procent

by měl být podle Mezinárodní energetické agentury v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celosvětové výrobě elektřiny. Těsně tak překonají výrobu z uhlí. Ta nyní dominuje se zhruba 41 procenty. Na obnovitelné zdroje připadá 22 procent.

AUTOR: Silvie Housková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz